|
|
Zhodnocení výskytu a významu vybraných organických a funkčních změn centrálního nervového systému u pacientů s neurofibromatózou typ 1
Glombová, Marie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Nevšímalová, Soňa (oponent) ; Starý, Jan (oponent)
Cíle práce: 1) Zhodnotit klinický význam nálezů na MR zobrazeních mozku, především gliomů a hydrocefalu, a dle výsledků upravit indikační kritéria MR tak, aby tyto život ohrožující komplikace byly včas zachyceny. 2) V rámci zpracování všech dat v celém souboru odhalit možné příčiny vysokého počtu sporadických případů. 3) Vyhodnotit diagnostický význam využití biomarkerů - neuron specifické enolázy (NSE) a proteinu S100B u pacientů s mozkovými gliomy. Metodika: Samostatně jsem zpracovala soubor 285 dětí s NF1, které byly sledovány na Klinice dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol v letech 1990 - 2010. Všechny děti měly MR zobrazení mozku. Hodnotila jsem incidenci nálezů na MRI mozku, klinický vývoj, věk v době manifestace gliomů a nutnost léčby. Dále jsem u pacientů sledovala obecná data, mimo jiné i vliv věku rodičů na sporadický výskyt NF1 a z neurologických komplikací výskyt epilepsie. Statisticky jsem nálezy u skupiny NF1 pacientů s gliomy porovnala se skupinou pacientů bez gliomů mozku. Výsledky: Gliom mozku mělo celkem 87/285 (30.5 %) pacientů s NF1 - 77/285 (27 %) gliom zrakové dráhy (OPG) a 29/285 (10.2 %) gliom mimo zrakovou dráhu (GOOP), z toho 19 zároveň OPG i GOOP. Celkem bylo pro gliom léčeno 43/87 (49.4 %), resp. 43/285 (15.1 %) dětí. Obstrukční hydrocefalus byl zjištěn u 22/285 (7.7 %)...
|
|
|
Úloha hlavných excitačních a inhibičních trazmiterov v epileptických záchvatoch a efekt antiepileptík u vyvýjajúceho sa mozgu
Liptáková, Soňa ; Mareš, Pavel (vedoucí práce) ; Komárek, Vladimír (oponent) ; Šlamberová, Romana (oponent)
Epilepsií trpí více než 50 milionů lidí, přitom přibližně polovina všech epilepsií začíná v dětském věku. Existuje řada věkově vázaných epileptických syndromů, které představují terapeutický problém. Tato fakta jsou důvodem pro studium patofyziologie a farmakologie epileptických záchvatů v nezralém mozku. Podkladem většiny epileptických záchvatů je převaha excitace nad inhibicí. Testovali jsme v modelech s různými mechanismy vzniku hypotézu, že tuto rovnováhu je možno napravit na všech vývojových stadiích látkami ovlivňujícími hlavní excitační a inhibiční systém. Naše studie prokázaly, že záchvaty vyvolané oslabením GABAergní inhibice lze potlačit antagonistou NMDA receptorů MK-801 a naopak záchvaty s glutamátergní patogenezou můžeme ovlivnit látkami potencujícími GABAergní systém (valproát, ganaxolon) na všech studovaných stupních vývoje. Analýza místa účinku antagonistů NMDA receptorů ukázala reciproční úlohu přední a zadní části substanci nigra, struktury důležité pro šíření epileptické aktivity z předního mozku do spinální míchy. Speciální pozornost jsme věnovali věkově vázanému modelu flexních, emprostotonických záchvatů vyvolaných podáním N-metyl-D-aspartátu. Kyselina valproová, které zesíluje GABAergní inhibici, je schopna tyto záchvaty potlačit. Pyridoxin, který je koenzymem glutamátdekarboxylázy...
|
|
|
Hodnocení pohybové aktivity dětí s autismem pomocí interciálních senzorů - představení metody měření a její využitelnost v diagnostice
Nývltová, Lucie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Autismus patří mezi vývojové pervazivní poruchy. Mezi jeho základní symptomy patří porucha v oblasti komunikace, sociální interakce a imaginace. Dalšími příznaky jsou abnormality v pohybové aktivitě projevující se opožděním v motorickém vývoji, stereotypními pohyby, posturální instabilitou, poruchou v napodobení pohybu a dyspraxii. Objevují se už v prvních letech života dítěte. K diagnostice autismu dochází nejdříve mezi 2. a 3. rokem života, nicméně pokud by byla možná diagnóza na základě pohybových projevů, bylo by možné stanovit diagnózu ještě dříve. Práce představuje metodu měření inerciálními senzory, která by mohla sloužit k posouzení pohybové aktivity autistických dětí.
|
|
| |
|
|
Alternativní způsoby chirurgické léčby meziotemporální epilepsie
Vojtěch, Zdeněk ; Nevšímalová, Soňa (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Komárek, Vladimír (oponent)
Cíl: Cílem práce je zhodnotit účinnost a komplikace alternativních stereotaktických metod (radiochirurgie pomocí gama nože a radiofrekvenční amygdalohipokampektomie) v léčbě meziotemporální epilepsie s meziální temporální sklerózou. Metody: Obě skupiny pacientů byly vyšetřeny standardním preoperačním epileptologickým protokolem. Oba zákroky byly plánovány s ohledem na individuální anatomické poměry. V období listopad 1995 až květen 1999 prodělalo radiochirurgickou amygdalohipokampektomii 14 pacientů. Okrajová dávka na 50% izodóze byla 18, 20 a 25 Gy. Mezi dubnem 2004 a říjnem 2009 byla stereotaktickými termolézemi identických struktur léčena skupina 51 pacientů. Léze jsme prováděli strunovou elektrodou zavedenou z okcipitálního přístupu jednou trajektorií. Výsledky: V radiochirurgické skupině bylo po 39 měsících dosaženo Engelova skóre Ib u 1, IIc u 3, IIIa u 4, IVb u 5 a IVc u 1 pacienta. V podskupině 7 neoperovaných nemocných bylo ve 2 letech předcházejících poslední kontrole, která proběhla nejméně 8 let po zákroku (průměrně 116 měsíců), skóre Engelovy klasifikace Ib u 1, IIc u 3, IIIa u jednoho a IVb u 2 pacientů. Nedostatečný efekt léčby nás vedl k indikaci operace u zbývajících 7 nemocných (průměrně 63,5 měsíce po iradiaci). Průměrná doba sledování po operaci u nich byla 43,5 měsíce. 5...
|
|
|
Zhodnocení výskytu a významu vybraných organických a funkčních změn centrálního nervového systému u pacientů s neurofibromatózou typ 1
Glombová, Marie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Nevšímalová, Soňa (oponent) ; Starý, Jan (oponent)
Cíle práce: 1) Zhodnotit klinický význam nálezů na MR zobrazeních mozku, především gliomů a hydrocefalu, a dle výsledků upravit indikační kritéria MR tak, aby tyto život ohrožující komplikace byly včas zachyceny. 2) V rámci zpracování všech dat v celém souboru odhalit možné příčiny vysokého počtu sporadických případů. 3) Vyhodnotit diagnostický význam využití biomarkerů - neuron specifické enolázy (NSE) a proteinu S100B u pacientů s mozkovými gliomy. Metodika: Samostatně jsem zpracovala soubor 285 dětí s NF1, které byly sledovány na Klinice dětské neurologie UK 2. LF a FN Motol v letech 1990 - 2010. Všechny děti měly MR zobrazení mozku. Hodnotila jsem incidenci nálezů na MRI mozku, klinický vývoj, věk v době manifestace gliomů a nutnost léčby. Dále jsem u pacientů sledovala obecná data, mimo jiné i vliv věku rodičů na sporadický výskyt NF1 a z neurologických komplikací výskyt epilepsie. Statisticky jsem nálezy u skupiny NF1 pacientů s gliomy porovnala se skupinou pacientů bez gliomů mozku. Výsledky: Gliom mozku mělo celkem 87/285 (30.5 %) pacientů s NF1 - 77/285 (27 %) gliom zrakové dráhy (OPG) a 29/285 (10.2 %) gliom mimo zrakovou dráhu (GOOP), z toho 19 zároveň OPG i GOOP. Celkem bylo pro gliom léčeno 43/87 (49.4 %), resp. 43/285 (15.1 %) dětí. Obstrukční hydrocefalus byl zjištěn u 22/285 (7.7 %)...
|
|
| |
|
| |
|
|
Hodnocení motorických dovedností dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem pomocí MABC-2
Nývltová, Lucie ; Komárek, Vladimír (vedoucí práce) ; Zounková, Irena (oponent)
Aspergerův syndrom a vysokofunkční autismus patří mezi pervazivní vývojové poruchy charakterizované poruchou v oblasti komunikace a sociální interakce a omezenými, stereotypními zájmy. Popisována je také neobratnost, motorická inkoordinace a horší výsledky v testech motorických funkcí. V této diplomové práci jsme využili standardizovaný test Movement Assessment Battery for Children 2 (MABC-2) k hodnocení motorických dovedností dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem ve věku 7-10 let v porovnání se skupinou dětí s typickým vývojem. Studie se zúčastnilo 9 dětí s Aspergerovým syndromem, 3 děti s vysokofunkčním autismem a 64 dětí s typickým vývojem. Evidentní motorická porucha (pod 5. percentilem) byla zjištěna u 2 dětí s Aspergerovým syndromem a u 3 dětí s vysokofunkčním autismem. 1 dítě s Aspergerovým syndromem je ohroženo motorickou poruchou (6. -16. percentil). V celkovém skóre dosahovaly děti s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem v porovnání s dětmi s typickým vývojem signifikantně horších výsledků. Signifikantní rozdíl byl zjištěn ve dvou komponentách testu MABC-2, v Míření a chytání (AC) a v Rovnováze (BAL). Lepších výsledků dosahovaly děti s typickým vývojem. Výsledky studie potvrzují, že se u dětí s Aspergerovým syndromem a vysokofunkčním autismem častěji vyskytuje...
|
|
|
Alternativní způsoby chirurgické léčby meziotemporální epilepsie
Vojtěch, Zdeněk ; Nevšímalová, Soňa (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Komárek, Vladimír (oponent)
Cíl: Cílem práce je zhodnotit účinnost a komplikace alternativních stereotaktických metod (radiochirurgie pomocí gama nože a radiofrekvenční amygdalohipokampektomie) v léčbě meziotemporální epilepsie s meziální temporální sklerózou. Metody: Obě skupiny pacientů byly vyšetřeny standardním preoperačním epileptologickým protokolem. Oba zákroky byly plánovány s ohledem na individuální anatomické poměry. V období listopad 1995 až květen 1999 prodělalo radiochirurgickou amygdalohipokampektomii 14 pacientů. Okrajová dávka na 50% izodóze byla 18, 20 a 25 Gy. Mezi dubnem 2004 a říjnem 2009 byla stereotaktickými termolézemi identických struktur léčena skupina 51 pacientů. Léze jsme prováděli strunovou elektrodou zavedenou z okcipitálního přístupu jednou trajektorií. Výsledky: V radiochirurgické skupině bylo po 39 měsících dosaženo Engelova skóre Ib u 1, IIc u 3, IIIa u 4, IVb u 5 a IVc u 1 pacienta. V podskupině 7 neoperovaných nemocných bylo ve 2 letech předcházejících poslední kontrole, která proběhla nejméně 8 let po zákroku (průměrně 116 měsíců), skóre Engelovy klasifikace Ib u 1, IIc u 3, IIIa u jednoho a IVb u 2 pacientů. Nedostatečný efekt léčby nás vedl k indikaci operace u zbývajících 7 nemocných (průměrně 63,5 měsíce po iradiaci). Průměrná doba sledování po operaci u nich byla 43,5 měsíce. 5...
|
host ::
RSS.