|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
|
|
Mortalita ptáků na průhledných překážkách
Houdová, Monika ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Mortalita ptáků na průhledných překážkách (ať už protihlukové stěny nebo obyčejná okna na obytných domech) je bezesporu velmi důležité ochranářské téma, protože s vývojem lidské společnosti stále rychleji přibývají místa pro ptactvo velice nebezpečná. Zároveň zatím není k dispozici žádný přehledový článek, který by syntetizoval jednotlivé dílčí studie o tom, v jaké míře ptačí jedinci na daných překážkách umírají, jaké faktory jsou rozhodující pro schopnost překážce se vyhnout, jak moc srážky ohrožují vitalitu ptačích populací a jestli máme vůbec možnost takovýmto nechtěným ztrátám předcházet. Tyto otázky proto řeší předkládaná bakalářská práce formou literární rešerše. Ze zatím dostupných informací vyplývá, že nejdůležitějším faktorem je migrační chování ptáků, jedinci migrující přes noc jsou mnohokrát více ohroženi než ti migrující ve dne, a to kvůli nočnímu světelnému znečištění, které je dokáže zmást. Nejnebezpečnějším ročním obdobím v tomto směru je jednoznačně podzim, což také s migračním tahem souvisí. Populační ztráty způsobené nárazem do průhledné překážky mohou dosahovat až 20 % celkové populace ročně. Práce kromě shrnutí dostupných informací o problematice navrhuje a hodnotí možná preventivní opatření, což může dále sloužit k účinné ochranářské aplikaci i mezi laickou veřejností.
|
|
|
Ekologické a etologické aspekty střetu ptáků s budovami
Semeráková, Anna ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Překážky antropogenního původu představují v celosvětovém měřítku jednu z hlavních příčin mortality ptáků. Významný podíl těchto překážek tvoří prosklené plochy, které si ročně vyžádají stovky milionů ptačích obětí. Ačkoliv je ptačí zrakový aparát dokonale přizpůsobený orientaci v terénu při rychlém letu, často dochází k jeho zmatení vlivem průhlednosti nebo odrazivosti skleněné plochy. Zvláštní problém představuje dezorientace nočních migrantů důsledkem působení světelného znečištění, které interferuje s ptačím magnetickým a stelárním fyziologickým kompasem. Frekvence kolizí je proměnlivá v čase i prostoru. K největšímu počtu kolizí během dne dochází nad ránem, během roku v období podzimní migrace. Samotná abundance jednotlivých druhů ptáků v lokalitách s výskytem nebezpečných překážek překvapivě není zásadním prediktorem pravděpodobnosti kolize, důležitější je denzita jedinců v bezprostřední blízkosti překážky. K nejnáchylnějším ekologickým skupinám s vysokou pravděpodobností kolize patří ptáci s malou tělesnou velikostí a rychlým letem, migranti na dlouhé vzdálenosti, teritoriální samci v období toku, nezkušená mláďata a potravní specialisté vyhledávající vzdálené potravní zdroje. Z taxonomického hlediska existují některé čeledi, které jsou na základě svých ekologických atributů v porovnání s...
|
|
|
Habitatově specifické populační hustoty živočichů - revize konceptu
Šlosarová, Dita Afrodita ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Hustotu neboli denzitu populace lze vyjádřit více způsoby. Různé koncepty se liší zejména oblastí pozorování, jejíž výběr je ovlivněn cílem výzkumu a účelem výsledků. Tradičně využívaná hrubá denzita vyjadřuje početnost na jednotce plochy nespecifického geografického prostoru. Koncept ekologické denzity se zaměřuje na popis hustoty jedinců prostoru ekologického. Tím je území s vybranými vlastnostmi, nejčastěji druhově specifický habitat, proto tento koncept označujeme jako habitatově specifickou denzitu. Ekologická denzita ve srovnání s hrubou, často vykazuje až o několik řádů vyšší hustotu populace. Je zřejmé, že zvýšené hodnoty ekologické denzity bývají způsobeny menší rozlohou zkoumané oblasti či výběrem lokality na základě předchozích znalostí o rozšíření jedinců v prostoru. Ačkoli se autoři jako Elton, Mohr a Damuth pokusili vymezit různá pojetí, jednotná a striktní definice konceptu ekologické denzity dosud neexistuje. Ve výzkumech se proto setkáváme s mnoha modifikacemi a širokým spektrem využití, pro něž se i přes jejich odlišnosti všeobecně užívá označení ekologická či habitatově specifická denzita. Při práci s habitatově specifickými denzitami je třeba zohlednit aspekty jako velikost jedinců, korelující s rozlohou oblasti výskytu, jejich habitatové preference a ekologické nároky. Také je...
|
|
|
Historické změny početnosti ptáků v České republice
Szarvas, Filip ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
V současné době existuje mnoho studií mapující změny ve vývoji početnosti ptáků hnízdících na území České republiky. Tyto práce porovnávají vlivy změn v kvalitě různých složek životního prostředí na skupiny ptáků dělených podle jejich ekologických nároků. Všechny tyto studie pracují s daty od začátku 80. let 20. století, které se považují za jakýsi výchozí stav. Přitom je však velmi pravděpodobné, že faktory ovlivňující ptačí populace působily delší dobu, ovšem pro starší období chybí pro většinu ptačích druhů ucelená data o změnách početnosti. Cílem této práce je tedy vytvořit ucelený přehled změn ptačích populací mezi touto, velmi dobře zmapovanou dobou a dobou od roku 1950-60 do roku 1980, založený na vzpomínkách ornitologů, kteří mají tuto dobu ještě v živé paměti. Dalším cílem je pak zjistit, zda faktory, které v současné době nejvíce decimují naší ptačí říši, jsou otázkou posledních čtyřiceti let, anebo jejich počátky sahají dále do historie. Výsledky mé práce ukazují, že určité skupiny ptáků dle jejich ekologických nároků mizí z České krajiny rychleji, než ostatní. Ze skupin dělených podle jejich nároků na prostředí, mizí nejrychleji druhy zemědělské krajiny a druhy sídelní. Dle potravních nároků nejrychleji ubývají druhy, jejichž strava alespoň částečně zahrnuje hmyz. Z hlediska migrační...
|
|
|
Mortalita ptáků na průhledných překážkách
Houdová, Monika ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Mortalita ptáků na průhledných překážkách (ať už protihlukové stěny nebo obyčejná okna na obytných domech) je bezesporu velmi důležité ochranářské téma, protože s vývojem lidské společnosti stále rychleji přibývají místa pro ptactvo velice nebezpečná. Zároveň zatím není k dispozici žádný přehledový článek, který by syntetizoval jednotlivé dílčí studie o tom, v jaké míře ptačí jedinci na daných překážkách umírají, jaké faktory jsou rozhodující pro schopnost překážce se vyhnout, jak moc srážky ohrožují vitalitu ptačích populací a jestli máme vůbec možnost takovýmto nechtěným ztrátám předcházet. Tyto otázky proto řeší předkládaná bakalářská práce formou literární rešerše. Ze zatím dostupných informací vyplývá, že nejdůležitějším faktorem je migrační chování ptáků, jedinci migrující přes noc jsou mnohokrát více ohroženi než ti migrující ve dne, a to kvůli nočnímu světelnému znečištění, které je dokáže zmást. Nejnebezpečnějším ročním obdobím v tomto směru je jednoznačně podzim, což také s migračním tahem souvisí. Populační ztráty způsobené nárazem do průhledné překážky mohou dosahovat až 20 % celkové populace ročně. Práce kromě shrnutí dostupných informací o problematice navrhuje a hodnotí možná preventivní opatření, což může dále sloužit k účinné ochranářské aplikaci i mezi laickou veřejností.
|
|
|
Jak se liší druhové bohatství a početnost ptáků mezi vojenskými výcvikovými prostory a okolní krajinou? Případová studie z vojenského újezdu Hradiště
Bušek, Ondřej ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Koleček, Jaroslav (oponent)
Od počátku 20. století se drasticky proměnila struktura i hospodářské využití středoevropské krajiny. Došlo k homogenizaci krajinné mozaiky, intenzifikaci zemědělství, urbanizaci a k opouštění zemědělské půdy. Tyto změny se nutně podepsaly na složení ptačích společenstvech, přičemž jedním z nejvýraznějších projevů je populační úbytek ptáků otevřené krajiny. Z toho důvodu je nezbytné najít a podrobit výzkumu místa, která byla před těmito negativními vlivy ušetřena. Takovými místy mohou být vojenské výcvikové prostory (VVP), tzn. plochy určené k výcviku ozbrojených sil. Z výsledků několika dosavadních výzkumů vyplývá, že VVP mohou hostit pozoruhodně vysokou diverzitu a velký počet ochranářsky významných druhů ptáků. To může být způsobeno dvěma faktory. Prvním je uzavřenost VVP před jinými lidskými aktivitami kromě vojenských, díky které nebyly vystaveny výše uvedeným negativním vlivům. Druhým faktorem je samotný vojenský výcvik, jehož působením vzniká velice heterogenní mozaika různých biotopů umožňující koexistenci velkého počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky. Žádná studie však dosud neprovedla přímé srovnání ptačích společenstev ve VVP a v okolní krajině. Pouze pomocí takových dat je možné ocenit skutečnou hodnotu VVP pro ochranu ptáků a zamyslet se nad mechanismy, jež ji generují. To bylo...
|
host ::
RSS.