|
|
Sites and Consequences of Mitochondreal ROS Production
Mráček, Tomáš ; Houštěk, Josef (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Kolarov, Jordan (oponent)
The thesis consists of 8 articles (6 published and 2 submitted), which may be divided into two major lines. The first (articles 1-4) deals with mitochondrial glycerophosphate dehydrogenase. We have shown that this enzyme is capable of massive ROS production and in the presented works we studied in more detail this ROS production as well as some aspects of enzyme biogenesis, so as to better understand its physiological significance. The second line (articles 5-8) represents our studies on the potential involvement of ROS in pathogenesis of mitochondrial diseases. 1. Glycerophosphate-dependent hydrogen peroxide production by brown adipose tissue mitochondria and its activation by ferricyanide; Drahota Z., Chowdhury SKR., Floryk D., Mráček T., Wilhelm J., Rauchová H., Lenaz G., Houštěk J.; J Bioenerg Biomembr. 2002; 34(2):105-13. Indeed, this was first article to demonstrate ROS production by mammalian mGPDH. We studied oxidation of glycerophosphate by brown adipose tissue mitochondria, which are known to contain high amounts of mGPDH. We found significant GP-dependent AA- stimulated production of H2O2. To further verify our findings, we used three independent methods for H2O2 measurement - fluorescence detection with p-hydroxyphenylacetic acid, antimycine A - insensitive oxygen consumption, and luminometric...
|
|
| |
|
|
Structural and Functional Interactions of Mitochondrial ADP-Phosphorylating Apparatus
Nůsková, Hana ; Houštěk, Josef (vedoucí práce) ; Kolarov, Jordan (oponent) ; Kuda, Ondřej (oponent) ; Panicucci Zíková, Alena (oponent)
Komplexy oxidativní fosforylace (OXPHOS) se ve vnitřní mitochondriální membráně sdružují ve vyšší strukturní a funkční celky, tzv. superkomplexy. Jejich význam spočívá v cíleném směrování substrátu z jednoho komplexu na druhý. V případě ATP syntázy byly popsány její dimery i vyšší oligomery a také ATP syntazom, v rámci nějž dochází k seskupení ATP syntázy s přenašečem adeninových nukleotidů (ANT), zajišťujícím výměnu syntetizovaného ATP za cytosolické ADP, a fosfátovým přenašečem (PiC), umožňujícím import fosfátu do matrix mitochondrie. I když je existence tohoto superkomplexu obecně přijímána, experimentální důkazy nejsou dostatečné. V rámci této práce byly detailně zkoumány strukturní interakce ATP syntázy, ANT a PiC. Jejich vzájemné vztahy byly sledovány nejprve na úrovni exprese jednotlivých komponent ATP syntazomu, ať již za fyziologických podmínek v různých tkáních potkana, nebo na modelu deficiencí ATP syntázy v buňkách pacientů s různými genetickými defekty ATP syntázy. Konkrétně se jednalo o mutace v jaderných genech ATP5E a TMEM70, které kódují podjednotku ε, respektive pomocný faktor v biogenezi ATP syntázy TMEM70, a o mikrodeleci na rozhraní genů MT-ATP6 a MT-COX3, která negativně ovlivňuje mitochondriální translaci podjednotek a ATP syntázy a Cox3 cytochrom c oxidázy. Funkční a...
|
|
|
Kvasinkové kolonie jako model mnohobuněčného chování mikroorganizmů
Kuthan, Martin ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Hašek, Jiří (oponent) ; Kolarov, Jordan (oponent)
- 32 - Závěr Již v úvodu jsem se zmínil, že mnohé laboratorní kmeny kvasinek ztratili vlivem domestikace schopnost filamentálního růstu. Ukázkovým příkladem cílené domestikace je laboratorní kmen S288C. Historie vzniku tohoto kmene je zajímavá a dokumentuje výrazný vliv genetiků na jeho vlastnosti. Velké množství kmenů S. cerevisiae používaných v laboratořích má společného předka kterým je kmen EM93. Tento diploidní kmen izoloval v Kalifornii v roce 1938 Emil Mrak z hnijícího fíku (MORTIMER and JOHNSTON 1986). Není však jasné, zda se jednalo o přirozenou mikroflóru fíků, nebo o kontaminaci komerčními pekařskými či kvasnými kmeny. Kmen EM93 je heterothalický a je schopen filamentálního růstu (LIU et al. 1996). Pro laboratorní účely ale nebyl úplně ʺpohodlnýʺ. Protože tvorba shluků buněk brání izolaci klonů vzniklých z jediné buňky a ztěžuje přesné určení počtu buněk v tekutých kulturách, snažili se genetici získat prototrofní kmen s neadherujícími, dobře resuspendovatelnými buňkami. Mnohonásobným křížením haploidních segregantů kmene EM93 s dalšími laboratorními kmeny a komerčními pekařskými kmeny vytvořil Robert Mortimer kmen S288C, jehož 90 % genomu pochází...
|
|
|
Structural and Functional Interactions of Mitochondrial ADP-Phosphorylating Apparatus
Nůsková, Hana ; Houštěk, Josef (vedoucí práce) ; Kolarov, Jordan (oponent) ; Kuda, Ondřej (oponent) ; Panicucci Zíková, Alena (oponent)
Komplexy oxidativní fosforylace (OXPHOS) se ve vnitřní mitochondriální membráně sdružují ve vyšší strukturní a funkční celky, tzv. superkomplexy. Jejich význam spočívá v cíleném směrování substrátu z jednoho komplexu na druhý. V případě ATP syntázy byly popsány její dimery i vyšší oligomery a také ATP syntazom, v rámci nějž dochází k seskupení ATP syntázy s přenašečem adeninových nukleotidů (ANT), zajišťujícím výměnu syntetizovaného ATP za cytosolické ADP, a fosfátovým přenašečem (PiC), umožňujícím import fosfátu do matrix mitochondrie. I když je existence tohoto superkomplexu obecně přijímána, experimentální důkazy nejsou dostatečné. V rámci této práce byly detailně zkoumány strukturní interakce ATP syntázy, ANT a PiC. Jejich vzájemné vztahy byly sledovány nejprve na úrovni exprese jednotlivých komponent ATP syntazomu, ať již za fyziologických podmínek v různých tkáních potkana, nebo na modelu deficiencí ATP syntázy v buňkách pacientů s různými genetickými defekty ATP syntázy. Konkrétně se jednalo o mutace v jaderných genech ATP5E a TMEM70, které kódují podjednotku ε, respektive pomocný faktor v biogenezi ATP syntázy TMEM70, a o mikrodeleci na rozhraní genů MT-ATP6 a MT-COX3, která negativně ovlivňuje mitochondriální translaci podjednotek a ATP syntázy a Cox3 cytochrom c oxidázy. Funkční a...
|
|
| |
|
|
Sites and Consequences of Mitochondreal ROS Production
Mráček, Tomáš ; Houštěk, Josef (vedoucí práce) ; Pelouch, Václav (oponent) ; Kolarov, Jordan (oponent)
The thesis consists of 8 articles (6 published and 2 submitted), which may be divided into two major lines. The first (articles 1-4) deals with mitochondrial glycerophosphate dehydrogenase. We have shown that this enzyme is capable of massive ROS production and in the presented works we studied in more detail this ROS production as well as some aspects of enzyme biogenesis, so as to better understand its physiological significance. The second line (articles 5-8) represents our studies on the potential involvement of ROS in pathogenesis of mitochondrial diseases. 1. Glycerophosphate-dependent hydrogen peroxide production by brown adipose tissue mitochondria and its activation by ferricyanide; Drahota Z., Chowdhury SKR., Floryk D., Mráček T., Wilhelm J., Rauchová H., Lenaz G., Houštěk J.; J Bioenerg Biomembr. 2002; 34(2):105-13. Indeed, this was first article to demonstrate ROS production by mammalian mGPDH. We studied oxidation of glycerophosphate by brown adipose tissue mitochondria, which are known to contain high amounts of mGPDH. We found significant GP-dependent AA- stimulated production of H2O2. To further verify our findings, we used three independent methods for H2O2 measurement - fluorescence detection with p-hydroxyphenylacetic acid, antimycine A - insensitive oxygen consumption, and luminometric...
|
host ::
RSS.