|
|
Vysídlení vesnic na Vyškovsku 1939-1945. Rozšiřování vyškovského vojenského prostoru pro potřeby německých okupačních vojsk
Leznar, Marek ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Kokoška, Stanislav (oponent)
Vyškovský vojenský prostor vznikl pro potřeby československé branné moci v roce 1935 na území bývalých lesních pozemků olomouckého biskupství. Do roku 1938 zde bylo vytvořeno učiliště pro tankisty, vojenská kasárna a několik tankových jednotek. Po okupaci zbytku Československa německou armádou v roce 1939 přešel vyškovský vojenský prostor pod správu wehrmachtu. Jeho velení ve spolupráci s německými protektorátními úřady rozhodlo, že vyškovský vojenský prostor rozšíří pro své potřeby na úkor okolních vesnic. Okupanti k vyvlastnění území v okolí prostoru využili prvorepublikového zákona č. 25 z roku 1935 o vyvlastnění nemovitého majetku k účelům obrany státu. Celou akci dostal na starost protektorátní Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu (tzv. Bodenamt) se sídlem v Praze, který nechal zřídit přímo ve Vyškově Přesídlovací kancelář podřízenou protektorátnímu ministerstvu vnitra. Stěhování obcí v okolí vyškovského vojenského prostoru začalo na jaře roku 1941 a bylo ukončeno na konci roku 1944. (...)
|
|
|
Prag in May 1945. History of a Rising
Kokoška, Stanislav ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent) ; Borák, Mečislav (oponent)
NÁZEV: Prag im Mai 1945, Die Geschichte eines Aufstandes AUTOR: Stanislav Kokoška KATEDRA (ÚSTAV) Katedra dějin a didaktiky dějepisu ŠKOLITEL: doc. PhDr. Alena Míšková, Ph.D. ABSTRAKT: Studie objasňuje relativně málo známou kapitolu českých moderních dějin: Povstání domácího hnutí odporu proti německým okupantům 5. května 1945, v jehož čele stála Česká národní rada a Vojenské velitelství Velké Prahy - Bartoš.. Publikace podrobně popisuje všechny dramatické události povstání a jejich výklad zasazuje do kontextu německé a spojenecké politiky a vojenské strategie. V dubnu 1945 se území protektorátu stalo dějištěm válečných operací. Okupační moc se rychle hroutila a vývoj směřoval k živelnému vypuknutí povstání. Díky nepříznivé vojenskopolitické situaci byl jeho průběh značně dramatický a vyžádal si i značné materiální škody a lidské oběti. Pro české obyvatele Prahy však mělo nesmírný morální význam. Večer 8. května německé jednotky opustily město a druhého dne časně ráno dorazila do Prahy první útvary Rudé armády. KLÍČOVÁ SLOVA: 2. světová válka - pražské povstání - české hnutí odporu
|
|
|
Vysídlení vesnic na Vyškovsku 1939-1945. Rozšiřování vyškovského vojenského prostoru pro potřeby německých okupačních vojsk
Leznar, Marek ; Kokoška, Stanislav (oponent) ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce)
Vyškovský vojenský prostor vznikl pro potřeby československé branné moci v roce 1935 na území bývalých lesních pozemků olomouckého biskupství. Do roku 1938 zde bylo vytvořeno učiliště pro tankisty, vojenská kasárna a několik tankových jednotek. Po okupaci zbytku Československa německou armádou v roce 1939 přešel vyškovský vojenský prostor pod správu wehrmachtu. Jeho velení ve spolupráci s německými protektorátními úřady rozhodlo, že vyškovský vojenský prostor rozšíří pro své potřeby na úkor okolních vesnic. Okupanti k vyvlastnění území v okolí prostoru využili prvorepublikového zákona č. 25 z roku 1935 o vyvlastnění nemovitého majetku k účelům obrany státu. Celou akci dostal na starost protektorátní Pozemkový úřad pro Čechy a Moravu (tzv. Bodenamt) se sídlem v Praze, který nechal zřídit přímo ve Vyškově Přesídlovací kancelář podřízenou protektorátnímu ministerstvu vnitra. Stěhování obcí v okolí vyškovského vojenského prostoru začalo na jaře roku 1941 a bylo ukončeno na konci roku 1944. (...)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.