Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Postoje učitelů k inkluzivnímu vzdělávání
KOKEŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá inkluzivním vzděláváním. Právě problematika inkluzivního vzdělávání představuje v současnosti stále velmi diskutované téma, a to jak mezi laickou veřejností, tak i mezi pedagogy. Hlavním cílem této práce je tedy zjistit, jaké jsou postoje pedagogů působících na základních školách ke společnému vzdělávání - jak moc se cítí býti připraveni a vzděláni a jaké jsou jejich zkušenosti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické rovině jsou přiblíženy základní pojmy týkající se inkluze, legislativy či žáka se speciálními vzdělávacími potřebami. Praktickou část pak tvoří výzkum realizovaný prostřednictvím smíšeného výzkumného designu (dotazníkové šetření a hloubkové rozhovory). Na základě získaných dat jsou pak veškeré výsledky analyzovány a okomentovány.
Neologismy v současné češtině
KOKEŠOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se věnuje neologismům, jež se vyskytují v současné češtině, ale i slovům, která byla za novotvary považována v minulosti. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou přiblíženy základní informace týkající se tématu neologismů. Praktická část je založena na výzkumu pomocí dotazníkového šetření. Cílem práce je komparace úrovně znalostí neologismů u respondentů různého věku a odlišného vzdělání.
Otroctví a jeho novodobé aspekty
Kokešová, Lucie ; Hýbnerová, Stanislava (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
1 Abstrakt Otroctví a jeho novodobé aspekty Předkládaná diplomová práce pojednává o tématu aktuálním a velice kontroverzním a klade si za cíl upozornit na projevy, formy a až zarážející četnost otroctví - fenoménu, který by se na první pohled mohl zcela mylně jevit jako historický a již dávno minulý. Práce se nejprve věnuje historickému exkurzu otroctví. Vzhledem k omezenému rozsahu se zaměřuje na hlavní oblasti starověkého Řecka a Říma, oblasti amerického kontinentu a s ním souvisejícímu obchodu s africkými otroky a dále na období druhé světové války a území českých zemích. Po historickém představení vývoje se práce zaměřuje na teoretické představení problému, tedy podstaty tohoto jevu zejména z pohledu lidských práv. Po teoretickém vysvětlení následuje demonstrativní výčet a charakteristika nejčastějších praktických forem otroctví, které se v současnosti vyskytují. Těmito formami jsou sexuální otroctví a obchod s lidmi, nucené práce, nucená manželství a dětské otroctví jako pravděpodobně nejzávaznější forma moderního otroctví. Kapitola pojednávající o úpravě zákazu otroctví na mezinárodní úrovni je rozdělena do více části. Po stručné historii mezinárodního nazírání na otroctví je pozornost věnována úpravě v obecném mezinárodním právu, poté v právu týkajícím se ochrany speciálních ohrožených skupin...
Hodnoty, postoje a volný čas nerasistických skinheads
KOKEŠOVÁ, Lucie
Práce se zabývá hodnotami, postoji a volným časem nerasistických skinheads. Pomocí kvalitativního výzkumu poskytuje vhled do jejich života, vyjasňuje jejich postoje k různým aktuálním tématům, objasňuje vztahy ke společnosti, dále se pokouší nastínit jejich hodnoty, reflektovat jejich cíle a poukázat na trávení jejich volného času jakožto podstatnou součást typických rysů této subkultury. Líčí historii subkultury skinheads v Anglii a v České republice, popisuje důvody vstupu do této subkultury a pokouší se srozumitelně poukázat na problematiku týkající se rozdělování jednotlivých odnoží v subkultuře skinheads.
Profesní volby mladých žen v souvislosti s mateřstvím
KOKEŠOVÁ, Lucie
Problematika profesních voleb mladých žen je spojena nejen se spoustou dilemat, ale i s problémy, které ženám stěžují celou situaci ohledně práce a péče. Nalezení partnera, který je pro ženu ideální a s kterým se žena rozhodne založit rodinu není jednoduchou cestou a často trvá i několik let. Poté, když v rodině začnou povinnosti spojené s péčí o domácnost a děti, začíná pomyslné rozdělení rolí a úloh, které mohou být počátkem rozbrojů mezi partnery, zejména v době, kdy žena po mateřské nebo rodičovské dovolené opět nastoupí do zaměstnání. Pracovní návraty žen po mateřské a rodičovské dovolené jdou ruku v ruce s nejistotou nalezení pracovního uplatnění, která koresponduje s diskriminací matek malých dětí na trhu práce. Tato diskriminace je společností vnímána, ale přehlížena a stala se již součástí kultury v České republice. Česká rodinná politika nabízí několik dávek, které ulehčují situaci při sociálních událostech spojených s těhotenstvím, porodem, mateřstvím a rodičovstvím a které jsou zaměřené zejména na sociální potřeby a zdraví ženy. Další prostředky pro usnadnění skloubení práce a péče představují flexibilní formy práce, zařízení péče o děti a tradiční výpomoc prarodičů v rámci mezigenerační solidarity. Praktická část bakalářské práce obsahuje kvalitativní výzkum. Data byla sesbírána formou dotazování, pomocí techniky polostandardizovaných rozhovorů, které byly realizovány s osmi komunikačními partnerkami. Komunikační partnerky byly získány pomocí metody sněhové koule, neboli snowball sampling. Výběrový soubor tedy tvořily mladé ženy, které jsou buď těhotné, nebo jsou matkami již narozených dětí, kterým je od nuly do devíti let. Rozhovory trvaly několik hodin a probíhaly v prostředí domova komunikačních partnerek, a to v přátelské atmosféře. Cílem výzkumu bylo zjistit profesní volby mladých žen v souvislosti s mateřstvím, a to především vzhledem k faktu, že v oblasti péče o děti zůstávají primárními pečovatelkami. V souvislosti s cílem byla stanovena hlavní výzkumná otázka: Jak se rozhodovaly mladé ženy prvorodičky, pokud si vybíraly mezi kariérou a mateřstvím a proč. Dále byly stanoveny další výzkumné otázky. Zjišťované otázky byly rozděleny do pěti hlavních okruhů. Výsledky byly zpracovány metodou kódování. Z výsledků rozhovorů vyplývá, že nejvýznamnějším činitelem, na jehož základě se komunikační partnerky rozhodly mít dítě, byl partner, který byl pro ně ideální. Co se týče přístupu zaměstnavatelů k oznámení těhotenství, nedělali komunikačním partnerkám žádné problémy. Nástup do práce a hledání práce po mateřské nebo rodičovské dovolené přímo souvisí s předchozími pracovními zkušenostmi, případně smlouvou, kterou těhotná zaměstnankyně uzavřela před nástupem na mateřskou dovolenou a značí tak u komunikačních partnerek určitý stupeň jistoty. Komunikační partnerky vědí o diskriminaci žen na trhu práce, ale domnívají se, že s danou situací nelze nic dělat. Ženy, které budou muset hledat novou práci, jsou smířené s tím, že budou muset alespoň ze začátku slevovat ze svých nároků na práci. Ty, které mají zkušenost s hledáním práce, z pracovních nároků také snižovaly, nejen co se týče pracovní pozice, ale i finančního ohodnocení. Nejoblíbenějšími prostředky slaďování práce a péče jsou mezi komunikačními partnerkami mateřské školy, školní družiny a samozřejmě výpomoc prarodičů při hlídání jejich dětí. Rovné dělení prací v domácnostech komunikačních partnerek příliš nefunguje, zejména po jejich návratu do pracovního prostředí. Práce může být přínosem všem mladým ženám, které si vybírají mezi kariérou a mateřstvím. Může přispět k pochopení dilematu a celé situace v oblasti mateřství a práce a problémů s tím spojených.

Viz též: podobná jména autorů
2 KOKEŠOVÁ, Lenka
5 KOKEŠOVÁ, Lucie
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.