|
|
Vliv vybraných patologických stavů na funkci mitochondrií v savčích buňkách a tkáníchMitochondriální dysfunkce v sepsi
Kohoutová, Michaela
Sepse neboli život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená deregulovanou odpovědí hostitelského organizmu na přítomnost infekce je celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtí na infekční choroby. Ročně sepsí onemocní přibližně 31,5 milionu pacientů a z toho 5,3 milionu zemře. Pro sepsi je charakteristická homeostatická dysbalance, která se může rozvinout v septický šok či dokonce může vést ke smrti. Vlivem sepse dochází také k rozvoji multiorgánové dysfunkce neboli poškození několika orgánů současně. Mezi orgány poškozené sepsí patří především srdce, ledviny, játra, plíce, centrální nervový systém a krevní elementy. Jedním z často postižených orgánů je srdce, jehož poškození je doprovázené rozvojem deprese myokardu, která přispívá k nárůstu úmrtnosti na sepsi. Přesné mechanismy vedoucí k septické myokardiální depresi doposud nejsou zcela objasněny, ale ukazuje se, že důležitou roli v tomto procesu nejspíše sehrávají mitochondrie. Vlivem sepse dochází totiž k narušení mnoha mitochondriálních funkcí, které se následně projeví vyčerpáním buněčných energetických zdrojů, což posléze vede až k depresi myokardu. V našich laboratořích se podařilo vytvořit klinicky relevantní velký zvířecí model sepse a septického šoku, konkrétně sepsi vyvolanou fekální peritonitidou u prasete domácího, což následně umožnilo...
|
|
|
Postprojektová analýza v procesu EIA
Kohoutová, Michaela ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Posuzování vlivů na životní prostředí, Environmental Impact Assessment (EIA), její základní principy a vazby, jsou diskutovaným tématem po celém světě. EIA, jako nástroj prevence ochrany životního prostředí, je užitečná, avšak jak se ukazuje, její efektivita se v mnoha případech jeví ve velmi špatném světle. Příčiny nesouladu posudku EIA a následného reálného stavu jsou široké a jak lze vidět z odborné literatury, potřebou monitoringu a postprojektové analýzy je třeba se zabývat čím dál častěji. Opatření ke zmírnění rizika zhoršení životního prostředí prostřednictvím monitorování a postanalýzy v návaznosti na posudky EIA a vyhodnocení její přesnosti se stává důležitým tématem zmiňovaným ve vědeckých článcích. Tato práce obsahuje zamyšlení nad volbou adekvátních postupů včetně výchozích otázek, jejichž správnost je podmínkou kvalitní předpovědi. Efektivita procesu EIA závisí na vhodné metodice, existenci údajů v dokumentaci EIA a jiných aspektech, což je často diskutováno v odborné vědecké literatuře. Předmětem této bakalářské práce je zejména vymezit obsah posuzování vlivů na životní prostředí (projektová analýza) ve vazbě na následný reálný stav území (postprojektová analýza, poprojektová analýza), popsat vznik a historické aspekty posuzování vlivů na životní prostředí ve světě i v České republice a...
|
|
|
Vliv vybraných patologických stavů na funkci mitochondrií v savčích buňkách a tkáních
Kohoutová, Michaela ; Kuncová, Jitka (vedoucí práce) ; Červinková, Zuzana (oponent) ; Ferko, Miroslav (oponent)
Sepse neboli život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená deregulovanou odpovědí hostitelského organizmu na přítomnost infekce je celosvětově jednou z hlavních příčin úmrtí na infekční choroby. Ročně sepsí onemocní přibližně 31,5 milionu pacientů a z toho 5,3 milionu zemře. Pro sepsi je charakteristická homeostatická dysbalance, která se může rozvinout v septický šok či dokonce může vést ke smrti. Vlivem sepse dochází také k rozvoji multiorgánové dysfunkce neboli poškození několika orgánů současně. Mezi orgány poškozené sepsí patří především srdce, ledviny, játra, plíce, centrální nervový systém a krevní elementy. Jedním z často postižených orgánů je srdce, jehož poškození je doprovázené rozvojem deprese myokardu, která přispívá k nárůstu úmrtnosti na sepsi. Přesné mechanismy vedoucí k septické myokardiální depresi doposud nejsou zcela objasněny, ale ukazuje se, že důležitou roli v tomto procesu nejspíše sehrávají mitochondrie. Vlivem sepse dochází totiž k narušení mnoha mitochondriálních funkcí, které se následně projeví vyčerpáním buněčných energetických zdrojů, což posléze vede až k depresi myokardu. V našich laboratořích se podařilo vytvořit klinicky relevantní velký zvířecí model sepse a septického šoku, konkrétně sepsi vyvolanou fekální peritonitidou u prasete domácího, což následně umožnilo...
|
|
|
Škůdci ovocných dřevin na Brněnsku v různých podmínkách pěstování
Kohoutová, Michaela
Bakalářská práce je zaměřena na pozorování škůdců jabloní a švestek na třech lokalitách v okolí Brna. Monitoring probíhal ve vegetačním období roku 2015 vizuální kontrolou. Pozorováno bylo 11 druhů hmyzu, z toho 6 druhů na jabloních a 5 druhů na švestkách. Na všech stanovištích se objevil květopas jabloňový (Anthonomus pomorum), který způsobil velké škody na prvním stanovišti. Mšice jabloňová (Aphis pomi) byla dalším významným škůdcem prvního stanoviště. Obaleč jablečný (Cydia pomonella) a pilatka jablečná (Hoplocampa testudinea) se nejvíce projevily na druhém stanovišti. Zobonoska jablečná (Tatianaerhynchites aequatus) a obaleč jabloňový (Hedya nubiferana) patřili mezi druhy s menším významem. Na švestkách nejvíce škodily vosa obecná (Vespula vulgaris) a sršeň obecná (Vespa crabro). Menší poškození způsobila píďalka podzimní (Operophtera brumata). Nejmenší poškození způsobil obaleč švestkový (Grapholita funebrana), mšice švestková (Hyalopterus pruni) a puklice švestková (Parthenolecanium corni).
|
|
|
Studium vybraných aspektů modifikace proteinů pomocí β-N-acetylglukosaminu
Bittenglová, Kateřina ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Kohoutová, Michaela (oponent)
O-glykosylace pomocí β-N-acetylglukosaminu (O-GlcNAc) je posttranslační modifikace proteinů, regulovaná β-N-acetylglukosaminyltransferasou (OGT) a β-N-acetylglukosaminidasou (OGA). Tato intracelulární glykosylace se podstatně liší od ostatních typů, je dynamicky regulována podobně jako fosforylace, β-N-acetylglukosamin hraje roli výživového a stresového senzoru v buňce. Chronicky dysregulovaná O-GlcNAcylace je spojována s patogenezí řady chorob, jako je např. diabetes mellitus II. typu, onkologická a neurodegenerativní onemocnění. Exprese enzymů OGT i OGA je velmi citlivá na změny v homeostáze GlcNAc, který je syntetizován z glukosy prostřednictvím hexosaminové biosyntetické dráhy. Změny v expresi enzymů OGT a OGA by mohly být využity jako potenciální krevní markery např. pro časný diabetes. Cílem diplomové práce bylo studovat změny v expresi genů kódujících enzymy OGT i OGA v souboru pacientů s obezitou ve srovnání s kontrolami a porovnat stav před a po úpravě životního stylu (redukci váhy). Analyzovaný soubor tvořilo 34 vzorků izolovaných lymfocytů z periferní krve od obézních dospívajících a 80 vzorků od dospělých pacientů. RNA byla izolována pomocí TriReagentu, kvantifikace exprese mRNA byla provedena metodou qPCR. Analýza dat v souboru obézních dospívajících pacientů neprokázala signifikantní...
|
|
|
Analýza obsahu dolicholu v moči u pacientů s dědičnými poruchami glykosylace pomocí hmotnostní spektrometrie
Zdražilová, Lucie ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Kohoutová, Michaela (oponent)
Dolichol je membránový lipid, který se podílí na glykosylaci proteinů a biosyntéze glykosylfosfatidylinositolové kotvy. Jeho struktura je složená z isoprenových jednotek a je přítomen ve všech tkáních a většině membránových organel eukaryotických buněk. Nedávno byly některé typy dědičných poruch glykosylace popsány jako důsledek poruchy biosyntézy a metabolismu dolicholu, které však nejsou zachytitelné běžnými metodami. Cílem bylo zavést analýzu obsahu dolicholu v moči a tkáních pomocí tandemové hmotnostní spektrometrie, analyzovat obsah dolicholu v souboru pacientů s vybranými typy dědičných poruch glykosylace a studovat dopad poruchy biosyntézy dolicholu na energetický metabolismus. Biologický materiál pro analýzu obsahu dolicholu tvořil kontrolní soubor močí od 76 zdravých kontrol ve věku od 1 měsíce do 81 let, 6 pacientů s dědičnými poruchami glykosylace, 43 pacientů s podezřením na toto onemocnění; a vzorky tkání: frontálního kortexu, jater, kosterního svalu a srdce od dvou pacientů s poruchou v genu NUS1 a kontrol. Pro funkční studie energetického metabolismu byly použity linie kultivovaných kožních fibroblastů. Lipidová složka byla po extrakci separována na kapalinovém chromatografu a dolicholy byly analyzovány na tandemovém hmotnostním spektrometru. Byly detekovány dolicholy se 17-20...
|
|
|
Úloha mitochondrií v patogenezi Huntingtonovy nemoci
Řeháková, Kateřina ; Hansíková, Hana (vedoucí práce) ; Kohoutová, Michaela (oponent)
Huntingtonova nemoc (HD) je neurodegenerativní onemocnění postihující nervový systém. Je způsobená mutací genu kódující protein huntingtin. Mutace se projevuje znásobením tripletů CAG. Huntingtin je přítomný především v cytoplazmě. Interaguje s mnoha proteiny a role svou roli také při transkripci a buněčném transportu. Dále se také účastní správné regulace embryonálního vývoje a vývoje nervové tkáně. Je známo, že mutovaný huntingtin způsobuje vznik oxidačního stresu, poruchy biogeneze mitochondrií a poruchy OXPHOS. Diagnostika Huntingtonovy nemoci je založena na laboratorním vyšetření přítomnosti alely predisponující ke vzniku nemoci. Klinický obraz je také důležitou součástí diagnostiky. Pacient vykazuje neovladatelné choreatické pohyby těla a různě rozsáhlé demence. Cílem bakalářské práce bylo v teoretické části popsat hlavní charakteristiky Huntingtonovy nemoci se zaměřením dopadu HD na mitochondriální energetický metabolismus. V praktické části bylo cílem analyzovat respiraci mitochondrií pomocí vysoce citlivé polarografie v souboru 3 linií fibroblastů od pacientů s HD. Polarografická analýza ukázala, že respirace fibroblastů od pacientů s HD byla snížená ve srovnání s kontrolními liniemi. V naší studii se HD nejvíce projevila poškozením komplexu II oxidační fosforylace. Klíčová slova:...
|
|
|
Postprojektová analýza v procesu EIA
Kohoutová, Michaela ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Posuzování vlivů na životní prostředí, Environmental Impact Assessment (EIA), její základní principy a vazby, jsou diskutovaným tématem po celém světě. EIA, jako nástroj prevence ochrany životního prostředí, je užitečná, avšak jak se ukazuje, její efektivita se v mnoha případech jeví ve velmi špatném světle. Příčiny nesouladu posudku EIA a následného reálného stavu jsou široké a jak lze vidět z odborné literatury, potřebou monitoringu a postprojektové analýzy je třeba se zabývat čím dál častěji. Opatření ke zmírnění rizika zhoršení životního prostředí prostřednictvím monitorování a postanalýzy v návaznosti na posudky EIA a vyhodnocení její přesnosti se stává důležitým tématem zmiňovaným ve vědeckých článcích. Tato práce obsahuje zamyšlení nad volbou adekvátních postupů včetně výchozích otázek, jejichž správnost je podmínkou kvalitní předpovědi. Efektivita procesu EIA závisí na vhodné metodice, existenci údajů v dokumentaci EIA a jiných aspektech, což je často diskutováno v odborné vědecké literatuře. Předmětem této bakalářské práce je zejména vymezit obsah posuzování vlivů na životní prostředí (projektová analýza) ve vazbě na následný reálný stav území (postprojektová analýza, poprojektová analýza), popsat vznik a historické aspekty posuzování vlivů na životní prostředí ve světě i v České republice a...
|
|
|
Postprojektová analýza v procesu EIA
Kohoutová, Michaela ; Braniš, Martin (vedoucí práce) ; Lipský, Zdeněk (oponent)
Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) je již mnoho let nedílnou součástí jeho ochrany. Ačkoli se jedná o nástroj, který má za úkol předpovídat jednotlivé vlivy na různé složky životního prostředí, ukazuje se, že má tento proces mnoho nedostatků. Z tohoto důvodu se již od vzniku procesu EIA začala utvářet postprojektová analýza, která slouží pro srovnávání předpokládaných vlivů na životní prostředí uvedených v dokumentaci EIA a vlivů skutečně zjištěných po realizaci projektu. Tato práce se zabývá postprojektovou analýzou, procesem EIA a skládá se ze tří základních částí. První část se věnuje procesu EIA, jeho historickému vývoji a jeho aplikaci v rámci České republiky. Druhá část se zabývá samotnou postprojektovou analýzou. V této části jsou vybrány jednotlivé postprojektové analýzy, které byly prováděny v různých státech ve světě. U vybraných postprojektových analýz je především statisticky poměřováno, do jaké míry se predikce dopadů na životní prostředí v dokumentaci EIA shodují s reálným stavem. Jde tedy o to, o kolik procent jsou dopady na životní prostředí horší, než bylo predikováno, popř. jestli jsou stejné nebo lepší. Z ukázek jednotlivých postprojektových analýz je vidět, jak malé procento předpovědí uvedených v dokumentaci EIA je vůbec možné přezkoumat. V rámci některých studií se...
|
|
|
Úprava nepřímých daní v unijním právu
KOHOUTOVÁ, Michaela
Práce na téma Úprava nepřímých daní v unijním právu je rozdělena do dvou částí. První část je zaměřena na historii Evropské unie a základní daňová ustanovení od počátku Evropského společenství až po současnou Evropskou unii. Praktická část obsahuje údaje o harmonizačním procesu nepřímých daní: dani z přidané hodnoty a spotřebních daní. Větší pozornost je věnována DPH, jelikož se jedná o důležitý zdroj příjmů jak pro jednotlivé členské státy, tak i pro celou Evropskou unii. Dále je provedena komparace daně z přidané hodnoty v České republice, Polsku a na Slovensku. Pozornost je také věnována aplikaci DPH při obchodování s ostatními zeměmi.
|
host ::
RSS.