|
|
Geochemie plášťových xenolitů Českého středohoří
Kohoutová, Iveta ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
České středohoří tvoří nejdůležitější a v minulosti nejaktivnější část oherského riftu v severních Čechách. Je tvořeno vulkanickými horninami třetihorního stáří obsahující plášťové xenolity, které nám poskytují informace o vnitřní stavbě svrchního pláště. Tato diplomová práce se zabývá studiem plášťových xenolitů nacházejících se v severní části Českého masivu blízko Litoměřic (4 lokality: Dobkovičky, Prackovice, Kuzov, Medvědí vrch). Pro porovnání byly vybrány další 4 lokality plášťových xenolitů - lokalita Brtníky ve Šluknovském výběžku, Kraslice a Zámeček u Flájí v Krušných horách a Venušina sopka v Nízkém Jeseníku na Bruntálské vrchovině. U všech studovaných xenolitů se nejčastěji jedná o spinelové harzburgity nebo lherzolity s minerální asociací olivín + ortopyroxen + klinopyroxen + spinel (nejčastěji Cr-spinel). Jejich textura je většinou protogranulární, dále pak porfyroklastická (porfyroklasty nejčastěji tvoří olivín, ortopyroxen a v některých případech i klinopyroxen; olivín tvoří také matrix a undulózně zháší) a v menší míře i equigranulární. Hostitelská hornina je tvořena bazanitem. V peridotitových xenolitech je nejvýraznější složkou olivín s hodnotou #Mg = 89,4-91,5; v menším množství je vyskytuje ortopyroxen mající hodnotu #Mg = 90,8-92,1. Klinopyroxeny jsou nejčastěji zastoupeny...
|
|
|
Silkrety, jejich vznik a vývoj
Kohoutová, Iveta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovič, Jiří (oponent)
Silkrety jsou horniny s vysokým podílem SiO2 (obvykle více než 90 hm. %), které vznikají mobilizací SiO2 během procesů zvětrávání. Silkrety které vznikají v blízkosti zemského povrchu během půdního zvětráváním v teplém a humidním klimatu se označují jako pedogenní silkrety. Dalším typem silkret jsou groundwater silkrety, k jejichž vzniku dochází v aridním a semiaridním klimatu, v hloubkách 5- 50 m pod povrchem v těsné blízkosti hladiny podzemní vody. Navíc se ještě dají rozlišit silkrety, jejichž silicifikace je spjata s evapority. U tohoto typu silkret je ale velice složitá geneze i určení období jejich vzniku. Existují čtyři typy textur silkret: GS-, F-, M-, C- textura, z nichž nejběžnější texturou je F-textura. V České republice jsou silkrety známy spíše pod termínem sluňáky nebo křemence. Ostatně v každé zemi, kde se vyskytují, mají své specifické označení. Silkrety jsou tvořeny hlavně SiO2, v minoritním množství tu jsou zastoupeny těžké minerály a živce. Tmelící složku tvoří nejčastěji α-křemen, opál a chalcedon. Průměrná mocnost silkret se pohybuje v rozmezí 1-3 m, ale byly nalezeny i mocnosti o 5 metrech. Hlavním zdrojem SiO2 je chemické zvětrávání silikátových minerálů a zrna křemenného prachu, která jsou unášena větrem a ukládají se před přírodními překážkami na zemském povrchu, např....
|
|
|
Geochemie plášťových xenolitů Českého středohoří
Kohoutová, Iveta ; Ackerman, Lukáš (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
České středohoří tvoří nejdůležitější a v minulosti nejaktivnější část oherského riftu v severních Čechách. Je tvořeno vulkanickými horninami třetihorního stáří obsahující plášťové xenolity, které nám poskytují informace o vnitřní stavbě svrchního pláště. Tato diplomová práce se zabývá studiem plášťových xenolitů nacházejících se v severní části Českého masivu blízko Litoměřic (4 lokality: Dobkovičky, Prackovice, Kuzov, Medvědí vrch). Pro porovnání byly vybrány další 4 lokality plášťových xenolitů - lokalita Brtníky ve Šluknovském výběžku, Kraslice a Zámeček u Flájí v Krušných horách a Venušina sopka v Nízkém Jeseníku na Bruntálské vrchovině. U všech studovaných xenolitů se nejčastěji jedná o spinelové harzburgity nebo lherzolity s minerální asociací olivín + ortopyroxen + klinopyroxen + spinel (nejčastěji Cr-spinel). Jejich textura je většinou protogranulární, dále pak porfyroklastická (porfyroklasty nejčastěji tvoří olivín, ortopyroxen a v některých případech i klinopyroxen; olivín tvoří také matrix a undulózně zháší) a v menší míře i equigranulární. Hostitelská hornina je tvořena bazanitem. V peridotitových xenolitech je nejvýraznější složkou olivín s hodnotou #Mg = 89,4-91,5; v menším množství je vyskytuje ortopyroxen mající hodnotu #Mg = 90,8-92,1. Klinopyroxeny jsou nejčastěji zastoupeny...
|
|
|
Silkrety, jejich vznik a vývoj
Kohoutová, Iveta ; Zachariáš, Jiří (vedoucí práce) ; Adamovič, Jiří (oponent)
Silkrety jsou horniny s vysokým podílem SiO2 (obvykle více než 90 hm. %), které vznikají mobilizací SiO2 během procesů zvětrávání. Silkrety které vznikají v blízkosti zemského povrchu během půdního zvětráváním v teplém a humidním klimatu se označují jako pedogenní silkrety. Dalším typem silkret jsou groundwater silkrety, k jejichž vzniku dochází v aridním a semiaridním klimatu, v hloubkách 5- 50 m pod povrchem v těsné blízkosti hladiny podzemní vody. Navíc se ještě dají rozlišit silkrety, jejichž silicifikace je spjata s evapority. U tohoto typu silkret je ale velice složitá geneze i určení období jejich vzniku. Existují čtyři typy textur silkret: GS-, F-, M-, C- textura, z nichž nejběžnější texturou je F-textura. V České republice jsou silkrety známy spíše pod termínem sluňáky nebo křemence. Ostatně v každé zemi, kde se vyskytují, mají své specifické označení. Silkrety jsou tvořeny hlavně SiO2, v minoritním množství tu jsou zastoupeny těžké minerály a živce. Tmelící složku tvoří nejčastěji α-křemen, opál a chalcedon. Průměrná mocnost silkret se pohybuje v rozmezí 1-3 m, ale byly nalezeny i mocnosti o 5 metrech. Hlavním zdrojem SiO2 je chemické zvětrávání silikátových minerálů a zrna křemenného prachu, která jsou unášena větrem a ukládají se před přírodními překážkami na zemském povrchu, např....
|
|
|
Je jediným výsledkem unijní cenové regulace mobilních operátorů zlevnění cen roamingu?
Kohoutová, Iveta ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Thorovský, Jan (oponent)
Cílem mé práce je zhodnotit vliv cenové regulace roamingu na trhu mobilních operátorů a určit, zda je jediným výsledkem unijní cenové regulace mobilních operátorů zlevnění cen roamingu. Cenová regulace roamingu zejména způsobila, že za používání mobilních telefonů se v rámci Evropské unie snížily ceny zpráv, volání (příchozích a odchozích hovorů) a datových služeb. Ceny roamingu se dříve pohybovaly velmi vysoko, díky regulaci došlo k výraznému snížení cen od roku 2007, kdy byla zavedena roamingová legislativa EU. Podle zjištěných údajů jsem došla k závěru, že na trhu mobilních operátorů cenovou regulací roamingu byly ovlivněny i jiné oblasti (hlavně ceny zpráv zasílané na zahraniční telefonní čísla). Dále také cenová regulace roamingu mohla ovlivnit zpoždění snižování vnitrostátních cen a rozvoj služeb.
|
host ::
RSS.