Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Trofická struktura společenstva ryb v tocích nad vodní nádrží Lipno
Kofentová, Nikola ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Příčné překážky, zejména přehrady, mají na přirozené vodní toky a v nich přítomná společenstva ryb výrazný vliv. Kaprovité druhy z vodních nádrží migrují proti proudu do oblastí přítoků, kde mohou měnit trofickou strukturu původních rybích společenstev. Cílem této práce bylo za využití metody analýzy stabilních izotopů popsat trofickou strukturu společenstva složeného převážně z kaprovitých a lososovitých druhů ryb na sedmi lokalitách na horním toku řeky Vltavy nad vodní nádrží Lipno. Byla určena trofická úroveň a šířka trofické niky jednotlivých druhů na lokalitách a vypočten překryv trofických nik. Následně bylo srovnáno postavení jednotlivých druhů v potravní síti a vyhodnocena možná potravní konkurence. Lososovité druhy měly širší trofické niky než druhy kaprovité a byl pozorován překryv jejich trofických nik s kaprovitými druhy, a to zejména s nikou jelce proudníka Leuciscus Leuciscus a plotice obecné Rutilus rutilus, což naznačuje potenciální konkurenci o potravu. Vliv přítomnosti kaprovitých druhů na šířku trofických nik lososovitých druhů se neukázal být statisticky významný. Z hlediska ochrany původních lososovitých druhů ryb by měla být pozornost zaměřena zejména na lipana podhorního Thymallus thymallus. Ten je ohrožován konkurencí o potravu působením kaprovitých druhů, zejména jelce...
Vliv příčných překážek na společenstva ryb v říčním prostředí
Kofentová, Nikola ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Čech, Martin (oponent)
Výstavba příčných překážek je celosvětově považována za jednu z největších hrozeb pro říční eko- systémy a jednoznačně patří mezi nejzásadnější vlivy lidské činnosti na populace říčních ryb. Příčné překážky, zejména přehrady a jezy, narušují přirozené říční procesy, čímž dochází ke změnám fyzi- kálních, chemických a biologických vlastností toku a vzniku fragmentované říční sítě, kde se střídají úseky tekoucích a stojatých vod. Zároveň dochází ke značným změnám ve struktuře habitatu, jelikož výstavba překážek je často spojena s kanalizací toku, regulací průtoku, opevněním břehů a prohlu- bováním koryta. Říční organismy, zejména ryby, jsou na tyto změny vysoce citlivé, změny je posti- hují na úrovni jedinců, druhů i celých populací. Mezi nejzávažnější dopady fragmentace patří zpo- malení nebo úplné zastavení migrace ryb a ztráta habitatů. Nejvíce ohroženou skupinou jsou di- adromní a reofilní druhy ryb, které mají složité migrační strategie a specifické nároky na prostředí. Kromě narušení migrace působí příčné překážky mnoha dalšími mechanismy - narušují reprodukci, růst a vývoj ryb, mění složení a trofickou strukturu společenstev a znesnadňují rybám přizpůsobení vůči dalším změnám prostředí, jako je například znečištění vody nebo posuny areálů vlivem klima- tické změny. Zejména v rozvinutých částech...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.