|
|
Epidemiologie, komorbidity a kvalita života u pacientů s psoriázou
Hugo, Jan ; Gkalpakiotis, Spyridon (vedoucí práce) ; Kodet, Ondřej (oponent) ; Slonková, Veronika (oponent)
Psoriáza je komplexní systémovou chorobu, řazenou mezi imunitně podmíněná zánětlivá onemocnění (IMID, Immune-Mediated Inflammatory Disease). Přestože sama o sobě neohrožuje život pacientů, mívá dramatický dopad na jejich kvalitu života, a nese riziko rozvoje řady komorbidit. Proto i s ohledem na skutečnost, že se jedná o jednu z nejčastějších chronických dermatóz, postihující více než 100 milionů osob po celém světě, vyhodnotila WHO psoriázu jako závažný celosvětový zdravotní problém. Cílem léčby je dostat chorobu pod dlouhodobou kontrolu, dosáhnout co nejmenšího počtu viditelných projevů a minimální aktivity tvorby nových, kdy u pacientů s těžkou formou psoriázy je nezbytná systémová terapie. To bylo ale dlouho dobu velmi obtížné, protože preparáty konvenční systémové terapie často neměly dostatečnou účinnost, a navíc kvůli nežádoucím účinkům a nutnosti častých laboratorní vyšetření nebyly ani vhodné k dlouhodobému podávání. Díky intenzivnímu výzkumu a lepšímu porozumění etiopatogeneze psoriázy však došlo k vyvinutí cílené biologické terapie, která představuje výrazný pokrok stran účinnosti i bezpečnosti. Jedná se ale o terapii novou, takže řada otázek, zejména u novějších generací biologické terapie, stále není zodpovězena. Naše práce se proto zaměřila na získání a analyzování dat z reálné...
|
|
|
Studium epitelově mezenchymových interakcí v nádorech vycházejících z dlaždicových epitelů
Kodet, Ondřej ; Lacina, Lukáš (vedoucí práce) ; Borovanský, Jan (oponent) ; Ehrmann, Jiří (oponent)
Tato dizertační práce je tematicky věnována epitelově mezenchymovým interakcím v nádorech vycházejících z dlaždicových epitelů a to včetně minoritní buněčné populace (melanocytů) zastoupené v tomto epitelu. Navazuje také na předchozí studie na téma glykobiologie, resp. studium endogenních lektinů, galektinů, v dlaždicobuněčných karcinomech hlavy a krku. Galektiny reprezentují v současném pojetí buněčné a zejména pak nádorové biologie molekuly s nezanedbatelným potenciálem. Účastní se kromě regulace pre- i postnatální homeostázy v normálních tkáních také mnoha dějů patologických, jako jsou autoimunitní reakce či maligní bujení. V této práci jsme prokázali přítomnost galektinu-1 a -2 a jejich glykoligandů v interfazických a mitotických jádrech, kde se mohou podílet na regulaci buněčného cyklu. Dále jsme prokázali galektin-9 jako poměrně citlivý znak přechodu normálního epitelu v dysplastický dlaždicový epitel v oblasti hlavy a krku. Epitelově mezenchymové interakce reprezentují mechanizmy odpovídající za dynamické udržování homeostázy organizmu jak během prenatálního vývoje, postnatálního růstu, tak i během cyklické obměny některých tkání. Účastní se i fáze hojení, ale také hrají významnou úlohu v procesu nádorové transformace, progrese a metastazování. Tyto interakce napomáhají utvářet specifické...
|
|
|
Studium epitelově mezenchymových interakcí v nádorech vycházejících z dlaždicových epitelů
Kodet, Ondřej ; Lacina, Lukáš (vedoucí práce) ; Borovanský, Jan (oponent) ; Ehrmann, Jiří (oponent)
Tato dizertační práce je tematicky věnována epitelově mezenchymovým interakcím v nádorech vycházejících z dlaždicových epitelů a to včetně minoritní buněčné populace (melanocytů) zastoupené v tomto epitelu. Navazuje také na předchozí studie na téma glykobiologie, resp. studium endogenních lektinů, galektinů, v dlaždicobuněčných karcinomech hlavy a krku. Galektiny reprezentují v současném pojetí buněčné a zejména pak nádorové biologie molekuly s nezanedbatelným potenciálem. Účastní se kromě regulace pre- i postnatální homeostázy v normálních tkáních také mnoha dějů patologických, jako jsou autoimunitní reakce či maligní bujení. V této práci jsme prokázali přítomnost galektinu-1 a -2 a jejich glykoligandů v interfazických a mitotických jádrech, kde se mohou podílet na regulaci buněčného cyklu. Dále jsme prokázali galektin-9 jako poměrně citlivý znak přechodu normálního epitelu v dysplastický dlaždicový epitel v oblasti hlavy a krku. Epitelově mezenchymové interakce reprezentují mechanizmy odpovídající za dynamické udržování homeostázy organizmu jak během prenatálního vývoje, postnatálního růstu, tak i během cyklické obměny některých tkání. Účastní se i fáze hojení, ale také hrají významnou úlohu v procesu nádorové transformace, progrese a metastazování. Tyto interakce napomáhají utvářet specifické...
|
|
|
Nádorové mikroprostředí: Nádorově asociované fibroblasty a jejich biologická funkce v nádorech vycházejících z dlaždicových epitelů
Nedvědová, Tereza ; Kodet, Ondřej (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent)
Výskyt nádorů vycházejících z vrstevnatého dlaždicového epitelu stále stoupá, a to nejen v souvislosti se stárnutím populace, ale často i u mladších lidí. Léčba těchto nádorů je velmi zatěžující pro pacienta i celý zdravotnický systém. Aby bylo možno nádory úspěšně léčit, je potřeba porozumět jejich vzniku a šíření a do těchto procesů cíleně zasáhnout. Nádory se skládají z nádorového stromatu a vlastních nádorových buněk. Nádorové buňky jsou uspořádány hierarchicky a největší problém představují nádorové kmenové buňky (CSC). Tyto buňky jsou schopné sebeobnovy a regenerace heterogenních linií buněk v nádorové tkáni. Jsou odolné vůči terapiím zaměřeným na rychle se dělící nádorové buňky a zodpovídají tak za relaps onemocnění. Nádorové stroma představuje druhou důležitou část nádoru. Je tvořeno buňkami nenádorové povahy a extracelulární matrix a podporuje růst nádoru i jeho invazi a metastazování. Mezi buňky stromatu patří endotelie, buňky imunitního systému a zejména nádorově asociované fibroblasty (CAFs). Tyto buňky nemají maligní povahu, ale jsou zcela zásadní pro přežití buněk nádorových a mohou tak být atraktivním léčebným cílem. CAFs mohou vzniknout několika různými způsoby, které se vzájemně nevylučují. Je i pravděpodobné, že v rámci jednoho nádoru existují vedle sebe populace stromálních...
|
host ::
RSS.