Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Inaktivace ICAM-1 genu metodou oligonukleotidů modifikovaných lysinem
Kocourková, Aneta ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
V této studii se projevuje nadějná možnost zvýšení genové exprese konjugací ligandů na antisense oligonukleotidy a siRNA. Při modifikaci se využilo 2'-O-lysylaminohexylové skupiny vázané na uridinovou bazi, která nahradila jednu, dvě až tři baze thyminové. Uvedené záměny a modifikace bazí byly testovány pro zlepšení inhibice proteinové exprese. Efektivita modifikací v inhibici proteinové exprese byla zkoušena na alicaforsenové sekvenci (DNA) a siRNA. Alicaforsen, který se nachází ve třetí fázi klinické studie, je phosphorothioát komplementární k ICAM-1, siRNA, jenž nově prokázala afinitu k ICAM-1, čehož bylo využito při porovnání účinnosti výše zmíněných modifikací a objevení následných možností uplatnění alicaforsen a siRNA v terapii. Poprvé byla pozorována a prokázána down-regulace ICAM-1 na buněčné linii ECV304, která imituje prostředí hematoencefalické bariéry. Nemodifikované/modifikované sekvence oligonukleotidů a siRNA byly transfekovány do ECV304 buněk. Po 24 hodinové transfekci byly buňky rozrušeny chemickou lýzou. Koncentrace získaných proteinů byly stanoveny Bradford analýzou a následná inhibice ICAM-1 byla vyhodnocena western blotem. Hodnoty inhibicí byly standardizovány k odpovídajícímu aktinu a kontrolním buňkám. Vyhodnocení genové exprese proběhlo pomocí denzitometrie autoradiogramů a...
Gene silencing of ICAM-1 by lysine modified oligonucleotides
Kocourková, Aneta ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
SOUHRN V této studii se projevuje nadějná možnost zvýšení genové exprese konjugací ligandů na antisense oligonukleotidy a siRNA. Při modifikaci se využilo 2'-O-lysylaminohexylové skupiny vázané na uridinovou bazi, která nahradila jednu, dvě až tři baze thyminové. Uvedené záměny a modifikace bazí byly testovány pro zlepšení inhibice proteinové exprese. Efektivita modifikací v inhibici proteinové exprese byla zkoušena na alicaforsenové sekvenci (DNA) a siRNA. Alicaforsen, který se nachází ve třetí fázi klinické studie, je phosphorothioát komplementární k ICAM-1, siRNA, jenž nově prokázala afinitu k ICAM-1, čehož bylo využito při porovnání účinnosti výše zmíněných modifikací a objevení následných možností uplatnění alicaforsen a siRNA v terapii. Poprvé byla pozorována a prokázána down-regulace ICAM-1 na buněčné linii ECV304, která imituje prostředí hematoencefalické bariéry. Nemodifikované/modifikované sekvence oligonukleotidů a siRNA byly transfekovány do ECV304 buněk. Po 24 hodinové transfekci byly buňky rozrušeny chemickou lýzou. Koncentrace získaných proteinů byly stanoveny Bradford analýzou a následná inhibice ICAM-1 byla vyhodnocena western blotem. Hodnoty inhibicí byly standardizovány k odpovídajícímu aktinu a kontrolním buňkám. Vyhodnocení genové exprese proběhlo pomocí denzitometrie autoradiogramů a...
Nežádoucí reakce po aplikaci vakcín používaných v rámci očkování dětí v České republice
Kocourková, Aneta ; Dáňová, Jana (vedoucí práce) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Částková, Jitka (oponent)
1 ABSTRAKT V ČR nebyly dosud komplexně vyhodnoceny nežádoucí reakce objevující se po očkování. Tyto projevy jsou povinně hlášeny Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), kde jsou centralizovány. Následná zpětná vazba je však omezená a srovnání mezi nahlášenými a opravdu zjištěnými nežádoucími reakcemi v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost není k dispozici. Cílem projektu bylo zmapování a rozbor nežádoucích reakcí po aplikaci vakcín v rámci očkování dětí v České republice (ČR), statistické vyhodnocení dat a seznámení široké veřejnosti s výsledky projektu. Retrospektivně prospektivní dotazníková studie sledovala výskyt, charakter, závažnost, délku, frekvenci reakcí. Dotazníky se dále zaměřovaly na sociálně-ekonomické aspekty jako pohlaví, věk, lokalita, vzdělání rodičů a porodní váha dítěte. V neposlední řadě se hodnotilo odmítání pravidelného očkování. Výskyt reakcí po očkování dětí v ČR byl analyzován pomocí dotazníkové studie přímo z ordinací pediatrů (aktivní surveillance). Získané výstupy byly porovnány s reakcemi hlášenými na SÚKL (pasivní surveillance). Výsledky studie prokázaly vyšší výskyt sesbíraných nežádoucích reakcí, než byl počet reakcí hlášených do národního programu na SÚKL, což bylo dáno aktivním sběrem dat. Nejvyšší počet reakcí se vyskytl u pětiletých dětí. Závažných reakcí po...
Nežádoucí reakce po aplikaci vakcín používaných v rámci očkování dětí v České republice
Kocourková, Aneta ; Dáňová, Jana (vedoucí práce) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Částková, Jitka (oponent)
1 ABSTRAKT V ČR nebyly dosud komplexně vyhodnoceny nežádoucí reakce objevující se po očkování. Tyto projevy jsou povinně hlášeny Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), kde jsou centralizovány. Následná zpětná vazba je však omezená a srovnání mezi nahlášenými a opravdu zjištěnými nežádoucími reakcemi v ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost není k dispozici. Cílem projektu bylo zmapování a rozbor nežádoucích reakcí po aplikaci vakcín v rámci očkování dětí v České republice (ČR), statistické vyhodnocení dat a seznámení široké veřejnosti s výsledky projektu. Retrospektivně prospektivní dotazníková studie sledovala výskyt, charakter, závažnost, délku, frekvenci reakcí. Dotazníky se dále zaměřovaly na sociálně-ekonomické aspekty jako pohlaví, věk, lokalita, vzdělání rodičů a porodní váha dítěte. V neposlední řadě se hodnotilo odmítání pravidelného očkování. Výskyt reakcí po očkování dětí v ČR byl analyzován pomocí dotazníkové studie přímo z ordinací pediatrů (aktivní surveillance). Získané výstupy byly porovnány s reakcemi hlášenými na SÚKL (pasivní surveillance). Výsledky studie prokázaly vyšší výskyt sesbíraných nežádoucích reakcí, než byl počet reakcí hlášených do národního programu na SÚKL, což bylo dáno aktivním sběrem dat. Nejvyšší počet reakcí se vyskytl u pětiletých dětí. Závažných reakcí po...
Inaktivace ICAM-1 genu metodou oligonukleotidů modifikovaných lysinem
Kocourková, Aneta ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
V této studii se projevuje nadějná možnost zvýšení genové exprese konjugací ligandů na antisense oligonukleotidy a siRNA. Při modifikaci se využilo 2'-O-lysylaminohexylové skupiny vázané na uridinovou bazi, která nahradila jednu, dvě až tři baze thyminové. Uvedené záměny a modifikace bazí byly testovány pro zlepšení inhibice proteinové exprese. Efektivita modifikací v inhibici proteinové exprese byla zkoušena na alicaforsenové sekvenci (DNA) a siRNA. Alicaforsen, který se nachází ve třetí fázi klinické studie, je phosphorothioát komplementární k ICAM-1, siRNA, jenž nově prokázala afinitu k ICAM-1, čehož bylo využito při porovnání účinnosti výše zmíněných modifikací a objevení následných možností uplatnění alicaforsen a siRNA v terapii. Poprvé byla pozorována a prokázána down-regulace ICAM-1 na buněčné linii ECV304, která imituje prostředí hematoencefalické bariéry. Nemodifikované/modifikované sekvence oligonukleotidů a siRNA byly transfekovány do ECV304 buněk. Po 24 hodinové transfekci byly buňky rozrušeny chemickou lýzou. Koncentrace získaných proteinů byly stanoveny Bradford analýzou a následná inhibice ICAM-1 byla vyhodnocena western blotem. Hodnoty inhibicí byly standardizovány k odpovídajícímu aktinu a kontrolním buňkám. Vyhodnocení genové exprese proběhlo pomocí denzitometrie autoradiogramů a...
Gene silencing of ICAM-1 by lysine modified oligonucleotides
Kocourková, Aneta ; Štaud, František (vedoucí práce) ; Nachtigal, Petr (oponent)
SOUHRN V této studii se projevuje nadějná možnost zvýšení genové exprese konjugací ligandů na antisense oligonukleotidy a siRNA. Při modifikaci se využilo 2'-O-lysylaminohexylové skupiny vázané na uridinovou bazi, která nahradila jednu, dvě až tři baze thyminové. Uvedené záměny a modifikace bazí byly testovány pro zlepšení inhibice proteinové exprese. Efektivita modifikací v inhibici proteinové exprese byla zkoušena na alicaforsenové sekvenci (DNA) a siRNA. Alicaforsen, který se nachází ve třetí fázi klinické studie, je phosphorothioát komplementární k ICAM-1, siRNA, jenž nově prokázala afinitu k ICAM-1, čehož bylo využito při porovnání účinnosti výše zmíněných modifikací a objevení následných možností uplatnění alicaforsen a siRNA v terapii. Poprvé byla pozorována a prokázána down-regulace ICAM-1 na buněčné linii ECV304, která imituje prostředí hematoencefalické bariéry. Nemodifikované/modifikované sekvence oligonukleotidů a siRNA byly transfekovány do ECV304 buněk. Po 24 hodinové transfekci byly buňky rozrušeny chemickou lýzou. Koncentrace získaných proteinů byly stanoveny Bradford analýzou a následná inhibice ICAM-1 byla vyhodnocena western blotem. Hodnoty inhibicí byly standardizovány k odpovídajícímu aktinu a kontrolním buňkám. Vyhodnocení genové exprese proběhlo pomocí denzitometrie autoradiogramů a...

Viz též: podobná jména autorů
2 Kocourková, Adéla
1 Kocourková, Alžběta
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.