|
|
Václav Majer a sociálnědemokratická strana. Osudy čelného představitele jednoho vnitrostranického proudu
Brož, Jan ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Zahradníček, Tomáš (oponent) ; Horák, Pavel (oponent)
Práce se zabývá sociálnědemokratickým politikem Václavem Majerem, jehož padesátileté politické kariéře doposud nebyl věnován žádný rozsáhlejší odborný text, ačkoliv jeho místo v dějinách Československé sociální demokracie není nevýznamné. Majer je známý především z krátkého poválečného období let 1945-1948, takzvané třetí republiky, kdy byl hlavním představitelem "pravicového"/protikomunistického křídla v sociálnědemokratické straně. Jeho kariéra však započala již začátkem první republiky na Lounsku. Pokračovala po přesunu do Prahy v polovině třicátých let a neustala ani po Mnichovu a za protektorátu. Začátkem roku 1940 Majer emigroval do Velké Británie, kde během druhé světové války vstoupil do vrcholné politiky. Po únoru 1948, který ukončil období třetí republiky, Majer opět odešel do exilu, v němž politicky působil až do smrti. V textu se snažím sledovat Majerovu pozici na československé politické scéně a vývoj jeho poměru k ostatním aktérům. Práce vychází z archivního výzkumu, dále pak ze studia odborné literatury, memoárů a dobových tisků.
|
|
|
Problematika Displaced Persons po druhé světové válce v evropském kontextu z pohledu Československa
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Maršálek, Zdenko (oponent)
Disertační práce se zabývá fenoménem poválečných Displaced Persons, tedy osobami, které byly přemístěny v důsledku událostí druhé světové války. V návaznosti na mezinárodní výzkum problematiky jej nahlíží v československém kontextu, jednak z pohledu, jak se československé orgány k řešení problému postavily, jednak zacílením pozornosti na samotnou skupinu československých Displaced Persons. Soustředí se na spolupráci se západními Spojenci a na území, které jimi bylo po konci války spravováno. Těžištěm práce je rok 1945, tedy období, kdy probíhala intenzivní péče a repatriace Displaced Persons v původně stanoveném pojetí. V samostatné kapitole je předložen vývoj Displaced Persons jako badatelského tématu a základní zkoumané otázky s tím spojené. Druhá část studuje mezinárodní i československé struktury, které zajišťovaly péči o přemístěné, a to v několika časových rovinách. Nejprve je zasazena do dlouhodobého institucionálního i myšlenkového vývoje organizovaná péče vytvořená pro péči o Displaced Persons. Dále je popsáno, jak se v období druhé světové války plánovala i konstituovala spolupráce a síť institucí, které měly přemístěné osoby zahrnout do své kompetence. Vzápětí je sledován vlastní průběh procesu organizace Displaced Persons a jejich repatriace během r. 1945, a to zejména se zaměřením na...
|
|
|
Západní hospodářská pomoc v rámci poválečné obnovy střední Evropy v počátcích studené války (1944-1950)
Yasin, Jana ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jančík, Drahomír (oponent)
Tato dizertační práce se zabývá základními otázkami týkajícími se humanitární pomoci a hospodářské podpory ze Spojených států v rámci evropské poválečné obnovy. Takto rozsáhlá a organizovaná hospodářská pomoc neměla v historii obdoby a musela čelit takovým výzvám jako byla devastace evropských států a jejich ekonomických systémů v důsledku šestileté války a okupace a rozsáhlý uprchlický problém. Práce se hlouběji zaměřuje na několik klíčových aspektů: 1. Strukturu a Organizaci Hospodářské Pomoci: Podrobně zkoumá složitou strukturu a organizaci programů hospodářské pomoci, včetně mechanismů, skrze které byla tato pomoc poskytována a spravována. 2. Finanční Aspekty programů: zdroje financování a alokaci prostředků pro projekty obnovy. 3. Otázku uprchlíků: Významnou částí výzkumu je problematika uprchlíků a způsob jak byla v rámci poválečné obnovy tato problematika řešena. 4. Hospodářskou pomoc jako nástroj politické moci: Analyzuje, do jaké míry se hospodářská pomoc ze západu stávala nástrojem politické moci a jaké byly geopolitické důsledky. 5. Propaganda: jakým způsobem a do jaké míry museli tvůrci a obhájci přesvědčit americkou věřejnost k podpoře. Jako ideální příklad země pro studium poválečné obnovy jsem vybrala Rakousko navazující na předchozí výzkum týkající se hospodářské pomoci během...
|
|
| |
|
|
Československá diplomacie a Izrael v letech 1948-1967
Krausová, Noemi ; Putík, Daniel (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Noemi Krausová Bakalářská práce Československá diplomacie a Izrael v letech 1948 - 1967 2015 Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá vývojem diplomatických vztahů Československa a Izraele v letech 1948 - 1967. Československo bylo vůči palestinským Židům v prvních poválečných letech velmi vstřícné a podporovalo myšlenku na vznik židovského státu v Palestině. Tento "trend" přátelských vztahů se nezměnil ani po komunistickém převratu v roce 1948. Československo se dokonce stalo jedinou zemí, která dodávkami zbraní a vojenského materiálu podpořila Izrael v jeho válce za nezávislost v letech 1948/49. Zhruba od roku 1950, kdy se začal měnit postoj SSSR k Izraeli, se však začal měnit i ten československý. ČSR již bylo Moskvě stoprocentně podřízené a jeho zahraniční politika odpovídala sovětské linii. Vztahy s Izraelem se postupně zhoršovaly, zlomovým bodem byl antisemitský a antisionistický proces s Rudolfem Slánským v Československu v roce 1952. Izraelská strana byla tímto obratem v československém přístupu překvapena. Nastoupená linie nepřátelství vyvrcholila roku 1967, kdy byly diplomatické styky po šestidenní válce úplně přerušeny. Tato práce mapuje vývoj vzájemných vztahů ve sledovaném období, a to na základě obsahové analýzy dokumentů uložených v Archivu Ministerstva zahraničních věcí ČR a v Národním...
|
|
|
Pracovní migrace ze Srbska do České republiky
Kovar, Leona ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Roginer Hofmeister, Karin (oponent)
Práce se zabývá současnou pracovní migrací ze Srbské republiky do České republiky. Cílem práce je odpovědět na tři základní otázky: Jaké jsou push faktory pracovních migrantů ze Srbska v ČR pro emigraci ze Srbska? Jaké jsou pull faktory pracovních migrantů ze Srbska pro příchod do ČR? Zda migrační sítě hrají roli pro příchod pracovních migrantů ze Srbska do České republiky a pokud ano, tak jakou? K dosažení odpovědí je použitá kvalitativní analýza 27 etnografických rozhovorů s pracovními migranty ze Srbska, kteří žijí v České republice, a analýza migračních teorií, konceptů a fenoménů. První část práce je věnována metodickému přístupu a rozboru dostupné literatury. Druhá část je věnována představení relevantních migračních teorií (push-pull teorie, teorie migračních sítí, neoklasická ekonomická teorie, nové ekonomické přístupy, globalizační teorie a teorie transnacionalizace), konceptů (gastarbeitři a diaspora), fenoménů (odliv mozků) a pojmů, které jsou v práci používány. Třetí část práce představuje analýzu některých aspektů imigrační politiky a imigračních trendů České republiky a migračních trendů ze Srbska do České republiky. V této části se též nachází hlavní jádro práce, kterým je kvalitativní analýza rozhovorů s pracovními migranty ze Srbska. Z výzkumu vyplývá, že jsou hlavními důvody pro rozhodnutí...
|
|
|
Tramping and its specific features in Czech lands in the 1970s
Skoupilová, Nina ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Tramping je populárny fenomén v českých krajinách, ktorého hlavnou ideou je útek od stresujúceho života do náručia prírody za účelom relaxácie. Prívrženci trampingu museli často čeliť tvrdej perzekúcií štátnych orgánov. Počas 60. rokov si ČSR prešla obdobím významných politických zmien, ktoré ovplyvnili vývoj rôznych sociálnych a kultúrnych fenoménov. V tejto práci skúmam dynamiku vzťahov medzi niektorými špecifickými aspektmi trampingu a bezpečnostnými zložkami v 60. rokoch. Cieľom práce je analyzovať fenomén trampingu a jeho špecifiká v meniacom sa politickom podnebí 60. rokov. Kľúčové slová Tramping, príroda, bezpečnostné zložky, 60. roky v ČSR, politické zmeny Title/názov práce Tramping and its specifics in Czech countries in 1960s Tramping a jeho specifika v 60. letech v českých zemích
|
|
|
Velkochorvatská a velkosrbská idea v pojetí Franja Tudjmana a Slobodana Miloševiče
Hirsch, Jan ; Kocián, Jiří (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá velkosrbskými a velkochorvatskými idejemi v projevech dvou významných diskursivních aktérů, kteří měli zásadní vliv na události doprovázející rozpad Jugoslávie - totiž Slobodana Miloševiče a Franja Tudjmana. Cílem práce je zjistit, jaké prvky ze zmíněných "velkých" idejí jsou v projevech přítomny a jak tyto historické narativy dokázali adaptovat na prostředí socialistické Jugoslávie, resp. jak je dokázali přenést do zdejšího veřejného diskursu. Toho je docíleno za pomoci historické diskursivní analýzy, díky které bylo možné prozkoumat jejich zásadní projevy i původ narativů a myšlenek, jež se vztahují k iredentistickým ideologiím. Hlavním sledovaným obdobím je rozmezí let 1986-1991, kdy tyto narativy sehrály významnou roli při mobilizaci společnosti pro "národní otázku" a politický program obou aktérů. Součástí práce je také komparace pojetí idejí u Miloševiče a Tudjmana, která pomáhá odhalit podobnost ideologických principů, na nichž byly "velké" koncepce vystavěny. Práce dochází k závěru, že strategie, které oba aktéři používali k popularizaci idejí, byly relativně podobné. Aby ideje dokázali přenést do prostředí socialistické Jugoslávie, využívali ve svých projevech především narativy a mýty, v nichž ústřední postavení zaujímaly historické nespravedlnosti a...
|
|
| |
|
|
Kolektivizace zemědělství a znárodňování majetku ve vesnici Uhřice u Sedlce - Prčice na české Sibiři v letech 1945 - 1960
Trojovská, Pavlína ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Popisovaný vývoj v obci Uhřice u Sedlce - Prčice s detailním přihlédnutím ke dvěma mlýnům odráží politické, společenské a ekonomické změny v Československu započaté v únoru roku 1948. Jde především o kolektivizaci zemědělství provázenou konfiskací a znárodňováním nemovitého i movitého majetku v kraji, který byl tradičně spjat s rolnickým způsobem obživy. Příklad obce Uhřice a sledovaných mlýnů ilustruje proměnu venkova, jež se skrývala pod pojmem socializace vesnice. Zároveň přináší svědectví, že ideologie sama zločinem není v plném rozsahu, zločiny páchají samotní lidé - vykonavatelé, ti, kteří tak činí v dobré víře, stejně jako ti, kteří konají z důvodu osobního prospěchu. Práce vychází především z písemných dokumentů, které se uchovaly ve Státním okresním archivu v Příbrami a v Benešově. Nalezený obsah je zasazen do širšího kontextu právního a politického rámce. I z toho důvodu je sledované období ohraničeno první polovinou sedmdesátých let 20. století.
|
host ::
RSS.