Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Komparativní pohled na uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů na území České republiky, Ruské federace a Spojených států amerických
Kobzová, Andrea ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
Komparativní pohled na uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů na území České republiky, Ruské federace a Spojených států amerických Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů na území České republiky, Ruské federace a Spojených státu amerických. Cílem práce je objasnit stěžení pojmy v rámci jednotlivých právních úprav s přiblížením samotného procesu uznání a výkonu na území jednotlivých států a jejich následné srovnání. Práce je systematicky rozčleněna do sedmi kapitol, od pojmu rozhodčího řízení až po zkoumání jednotlivých právních úprav. V první kapitole se zabývám rozhodčím řízením jako předpokladem pro vydání rozhodčího nálezu, a to zejména arbitrabilitou sporu a mezinárodní povahou. Mezinárodní povaha je pro tuto práci rovněž stěžejní definicí, proto je ji věnována samostatná podkapitola. Druhá kapitola pojednává o rozhodčím nálezu, jeho náležitostech, druzích, zejména se zaměřením na pojem cizí rozhodčí nález, jehož vymezení je klíčovým bodem této práce. Rozhodčí nález ani cizí rozhodčí nález je pojem, jehož význam není zákonem nebo jiným pramenem práva stanoven, proto jsem se v rámci této práce zaměřila na jeho vnímání ve zkoumaných právních úpravách. Ve třetí kapitole jsou uvedeny nejdůležitější prameny v oblasti cizích rozhodčích nálezů na územní...
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Kobzová, Andrea ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Růžička, Květoslav (oponent)
62 Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů Abstrakt Tato práce se zabývá problematikou uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů v oblasti mezinárodního práva soukromého. Cílem práce je objasnit rozdíl mezi uznáním a výkonem a zaměřit se na problematiku vykonatelnosti v soudním a exekučním řízení. Práce je rozčleněna do čtyř kapitol, v nichž popisuji jednotlivé prvky rozhodčího řízení a uznání a výkonu rozhodčích nálezů. V první kapitole se zabývám rozhodčím řízením, které je předpokladem pro vydání rozhodčího nálezu. Druhá kapitola vymezuje samotný rozhodčí nález, jeho náležitosti, druhy a také postup pro jeho zrušení. Ve třetí kapitole jsem se věnovala nejdůležitějším pramenům v oblasti cizích rozhodčích nálezů. Poslední kapitola je nejvíce obsáhlá. Obsahuje proces uznání a výkonu včetně odepření dle Newyorské úmluvy, aktuální problematiku rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR a také uznání a výkon na území Švýcarska. V závěru je porovnávána švýcarská a česká právní úprava rozhodčího řízení, stručně shrnuta novela rozhodčích pravidel Mezinárodní obchodní komory, která vešla v platnost 1. března 2017 a vyzdviženy důvody rostoucího trendu rozhodčích řízení. Klíčová slova rozhodčí nález, mezinárodní prvek, rozhodčí řízení, vykonatelnost a uznání
Transkulturní odlišnosti v péči o dětského pacienta
KOBZOVÁ, Andrea
Zvýšený tok migrace s sebou nese prolínání kultur. Zdravotnický personál se bude s jedinci jednotlivých kultur setkávat stále častěji. Proto je třeba zvolit vhodný přístup a poskytovat kulturně kompetentní ošetřovatelskou péči. Cílem diplomové práce bylo zmapovat transkulturní rozdíly v péči o dětského pacienta a zmapovat s jakými minoritními skupinami se nejčastěji setkávají sestry pracující na dětských odděleních. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a pro jejich zjištění se realizovalo třífázové výzkumné šetření, konkrétně kvalitativní šetření doplněné o kvantitativní metodu ankety. První fázi představovala pilotní anketa za pomocí techniky snowball sampling. V druhé fázi výzkumného šetření byly provedeny polostrukturované rozhovory se sestrami. Polostrukturované rozhovory s rodiči představují třetí fázi výzkumného šetření. Na základě výzkumného šetření lze říci, že se sestry nejčastěji setkávají s romskou a vietnamskou minoritou. Dále s pacienty z Ukrajiny, Ruska, Německa, Polska, s muslimy nebo Svědky Jehovovými. Nejčastější problémy, jež řeší, jsou: jazyk, strava, kulturní zvyky, komunikace, spolupráce. Specifika jednotlivých minorit, jež byly zjištěny od sester i rodičů představovaly odlišnosti ve stravování, denním režimu, odlišnosti v chování, komunikaci, spolehlivosti v dodržování stanovených pravidel nebo plnění následné péče po propuštění z nemocnice. Další specifika jsou vázána na rituály a tradice při porodu či umírání, slavení svátků nebo dodržování půstu a s tím související i duchovní potřeby. Také byly zmiňovány tradice týkající se odmítání zdravotnických výkonů nebo naopak jejich vyžádání. Výsledky práce byly prezentovány na 13. Studentské konferenci v Pardubicích a následně budou publikovány v odborném tisku.
Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s epilepsií.
KOBZOVÁ, Andrea
Epilepsie patří mezi nejčastější neurologická onemocnění. Může postihnout děti jakéhokoliv věku. Epilepsie je doprovázena spoustou příznaků a stejně jako jiná onemocnění vyžaduje specifickou léčbu a péči. Téma bakalářské práce je: "Specifika ošetřovatelské péče u dítěte s epilepsií." Teoretická část je zaměřena na charakteristiku epilepsie, její rozdělení, klinický obraz, diagnostiku, léčbu a životosprávu epileptiků. Velká část je věnována ošetřovatelské péči o dítě s epilepsií. V empirické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak dětské sestry postupují při péči o pacienty s epilepsií. Druhým cílem bylo zjistit, jaké mají hospitalizované děti s epilepsií potřeby. Třetím cílem bylo vytvořit edukační materiál pro sestry standardních dětských oddělení. K těmto cílům byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jak dětské sestry postupují při péči o pacienty s epilepsií? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o dítě hospitalizované s epilepsií? Jaké mají hospitalizované děti s epilepsií potřeby? Ke zpracování empirické části výzkumného šetření byla zvolena kvalitativní metodika. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření probíhalo se sestrami na Klinice dětské neurologie ve Fakultní nemocnici Brno a v nemocnici v Motole. Rozhovor byl tvořen identifikačními údaji sester (věk, délka praxe, pohlaví a dosažené vzdělání). Dále pak předem připravenými otázkami týkajícími se ošetřovatelské péče o děti s epilepsií. Výzkumné šetření bylo anonymní. Se souhlasem sester byly informace zaznamenány na diktafon nebo doslovně přepsány v ruce. Následně byly zpracovány do elektronické podoby, přičemž byly sestaveny tyto kategorie: Specifika hospitalizace, Doprovod, Specifika vyšetření, Potřeby dítěte, Režimová opatření, Specifika ošetřovatelské péče, Zajištění bezpečnosti, Zásady komunikace. Rozhovory byly přepsány do textového editoru Microsoft Office Word 2007 a schémata byla vytvořena v programu draw.io. Na základě výzkumného šetření se dospělo k níže popsaným závěrům a odpovědím na výzkumné otázky. Z výzkumu jasně vyplynulo, že v oblasti hospitalizace je důležitý vzhled pokoje a náplň péče, přičemž byla zjištěna nutnost dodržování pravidelného denního režimu. Důraz byl kladen na zajištění bezpečnosti dítěte, a to vhodným umístěním epileptického dítěte, co nejblíže k sesterně, s tím související vhodný výběr pokoje, kde by měl být nábytek s oblými hranami, lůžko s postranicemi a signalizačním zařízením. Podle výpovědí lze soudit, že názory na hospitalizaci dětí s rodiči a bez rodičů nejsou jednotné. Pokud jde o malé dítě, hospitalizace s rodičem je vhodná, u větších dětí však není nutná a děti ji ani nevyžadují. Dle výzkumného šetření bylo zjištěno, že pokud jde o přípravu na magnetickou rezonanci, je příprava u malých a velkých dětí opět rozdílná. Velké děti jsou připravovány pouze psychicky. Malé děti bývají v celkové anestezii, a proto je třeba rozsáhlejší příprava. Při zjišťování potřeb dítěte lze tvrdit, že mezi nejdůležitější potřeby dítěte s epilepsií patří samostatnost a potřeby sociální. Omezení děti pociťují v tom, že se nemohou účastnit večerních radovánek, kurzů autoškoly, omezení děti pociťují také při sportu, nemohou vykonávat namáhavé sporty, adrenalinové sporty nebo sporty při nichž hrozí riziko pádu z výšky. S tím souvisí i dodržování režimových opatření. Na základě výzkumného šetření je důležité během záchvatu sledovat jeho délku, jakou část těla záchvat poskytuje, frekvenci záchvatu, zda se dítě pomočilo, zda má pěnu u úst a všímat si různých zvláštností. Ne všechny výpovědi se shodovaly v tom, že se dítěti během záchvatu nemá bránit v pohybu. Nedílnou součástí ošetřovatelské péče je komunikace, která byla výzkumným šetřením charakterizována jako komunikace se zdravým dítětem. Práce může být využita pro zlepšení informovanosti o péči zaměřené na dětské pacienty s epilepsií pro sestry i pro rodiče. Dále by také mohla být využita pro výuku v oboru ošetřovatelství.

Viz též: podobná jména autorů
4 KOBZOVÁ, Andrea
1 Kobzová, Alexandra
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.