|
|
Martin Fruwein
Kobrová, Lenka ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kreuzová, Lenka (oponent)
Stavovské povstání je v české historiografii tématem hodně oblíbeným. Není se čemu divit, lidé mají rádi příběhy hrdinské a za stavovským vzdorem stojí notná dávka kuráže a hrdinství. Proto je důležité nazírat povstání jako dílo skupiny rozdílných individualit, osob jedinečných svým charakterem, pozicí, ideou ale i lidskými slabostmi. Nejednalo se o homogenní, svornou masu stavovských zástupců, ale o osoby s různými názory a cíly. Proto je tedy potřebné věnovat pozornost jeho jednotlivým původcům. Osoba Martina Fruweina je v české historiografii opomijena. Neprávem. Je pravda, že se na první pohled nejedná o tak atraktivní postavu jako je Jindřich Matyáš Thurn nebo Václav Budovec. Vždyť Martin Fruwein z Podolí byl pouhý měšťan, ale zato velmi schopný muž, kterému důvěřovaly hned tři direktorské vlády po sobě. Jeho právnické hbitosti a přehledu využívali stavové po celé období let 1618-1620. Cílem této práce je poukázat na význam jeho, neprávem opomíjené, osobnosti, aby již nebyl znám jen svým pádem do Jeleního příkopu. V žádném případě se nejedná o práci vyčerpávající, je jasné, že mi mnohé prameny zůstaly bezpečně skryty. Prozatím. Tradičním kamenem úrazu byla torzovitost pramenů, což z části vynahradilo množství literatury povstání věnované. Proto část práce vypráví o událostech, jichž byl Fruwein přímým...
|
|
|
Situace na krkonošských panstvích po třicetileté válce. Obraz rekatolizace na jilemnickém a branském panství
Kobrová, Lenka ; Zdichynec, Jan (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rekatolizací na jilemnickém a branském panství v prvních letech po konci třicetileté války. Snažila jsem se ukázat, jaké vlivy posilují rezistenci vůči rekatolizaci. Jsou to přírodní podmínky, provázanost vztahů s nekatolickým prostředím, nedostatečně zajištěná církevní správa, aktivita nekatolických predikantů, lidový konzervatizmus poddaných, nekatoličtí úředníci a vrchnost, která na panství nesídlí. Každému ze zmíněných faktorů jsem věnovala kapitolu a na závěr jsme shrnula postup a výsledky rekatolizace od roku 1650 do konce roku 1651.
|
|
|
Martin Fruwein
Kobrová, Lenka ; Kreuzová, Lenka (oponent) ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce)
Stavovské povstání je v české historiografii tématem hodně oblíbeným. Není se čemu divit, lidé mají rádi příběhy hrdinské a za stavovským vzdorem stojí notná dávka kuráže a hrdinství. Proto je důležité nazírat povstání jako dílo skupiny rozdílných individualit, osob jedinečných svým charakterem, pozicí, ideou ale i lidskými slabostmi. Nejednalo se o homogenní, svornou masu stavovských zástupců, ale o osoby s různými názory a cíly. Proto je tedy potřebné věnovat pozornost jeho jednotlivým původcům. Osoba Martina Fruweina je v české historiografii opomijena. Neprávem. Je pravda, že se na první pohled nejedná o tak atraktivní postavu jako je Jindřich Matyáš Thurn nebo Václav Budovec. Vždyť Martin Fruwein z Podolí byl pouhý měšťan, ale zato velmi schopný muž, kterému důvěřovaly hned tři direktorské vlády po sobě. Jeho právnické hbitosti a přehledu využívali stavové po celé období let 1618-1620. Cílem této práce je poukázat na význam jeho, neprávem opomíjené, osobnosti, aby již nebyl znám jen svým pádem do Jeleního příkopu. V žádném případě se nejedná o práci vyčerpávající, je jasné, že mi mnohé prameny zůstaly bezpečně skryty. Prozatím. Tradičním kamenem úrazu byla torzovitost pramenů, což z části vynahradilo množství literatury povstání věnované. Proto část práce vypráví o událostech, jichž byl Fruwein přímým...
|
host ::
RSS.