Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 27 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Studium procesu zánětu na buňkách plicního epitelu
Majerová, Barbora ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Lidský dýchací systém je ve stálém kontaktu s cizorodými činiteli z okolního prostředí. Protože v respiračním traktu dochází k ukládání různých částic, musí existovat jak efektivní způsob jejich mechanického odstraňování, tak imunitní ochranné mechanismy. Vzájemná rovnováha mezi přirozenou a adaptivní imunitou plic umožňuje likvidaci infekčních činitelů bez iniciace zánětlivé reakce. Nadměrná aktivace imunitního systému plic však může vést k produkci nejrůznějších zánětlivých mediátorů a cytokinů, např. interleukinů IL-1, IL-6 a IL-18. Jednou z možností pro zjištění imunogenicity určité látky je stimulace plicních epiteliálních buněk požadovaným činitelem s následným měřením koncentrace produkovaných cytokinů. Pro zjištění imunogenicity savčích imunoglobulinů typu G a slepičích imunoglobulinů typu Y byla provedena jejich čtyřiadvacetihodinová expozice plicním buňkám nádorové linie A549. Koncentrace produkovaných cytokinů IL-1 a IL-6 byla změřena metodou Luminex, která naznačila imunogenicitu jak kozích imunoglobulinů typu G, tak určitých slepičích imunoglobulinů typu Y.
Studium interakcí potravních doplňků s enzymy biotransformace xenobiotik
Jandová, Eliška ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Užívání různých potravních doplňků v rámci pěstování zdravého životního stylu je v poslední době velmi populární. Přestože se většinou jedná o přírodní produkty, jejich konzumace ve velkých dávkách nemusí být vždy zdraví prospěná. Potravní doplňky jsou velmi často flavonoidního charakteru. Flavonoidní sloučeniny se nacházejí v rostlinách a prokazatelně příznivě působí na lidské zdraví. Pro své antioxidační, antialergenní a chemopreventivní účinky jsou široce studované. V posledních letech se byly dokumentovány i negativní vlivy flavonoidů, často způsobené jejich nadměrnou konzumací. Byla mimo jiné prokázána jejich interakce s cytochromy P450, které hrají důležitou roli při biotransformaci xenobiotik. Změny v metabolismu cizorodých látek (ať už léčiv či karcinogenů) můžou způsobit vážné poškození organismu, včetně nádorového bujení. Dalším z možných bodů zásahu potravních doplňků je i cytochrom b5 (resp. NADH:cytochrom b5 reduktasa), který katalytický cyklus cytochromů P450 významně ovlivňuje. Potenciálně nebezpečné jsou i interakce potravních doplňků při vylučování cizorodých látek z organismu. Tohoto procesu se účastní složitý systém transportérů, mezi nimiž hraje velmi důležitou roli P-glykoprotein. Jejich hlavním úkolem je efluxní transmembránový přenos xenobiotik, čímž zabraňují hromadění...
Aktivace karcinogenů v zažívacím traktu
Zawadová, Dorota ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem aktivace heterocyklických aminů (HAA). Tyto látky vykazují četné karcinogenní účinky na zkoumaných zvířatech i lidských buňkách. Tyto karcinogeny jsou tvořeny během tepelného zpracování masa nebo během kouření cigaret. Pro vyvolání jejich karcinogenních účinků je potřebná jejich předešlá aktivace. Většina HAA je nejdříve aktivována cytochromem P450 (CYP), zvláště podrodinou 1A1 a 1A2. Po aktivaci těmito enzymy vzniknou N-hydroxylaminy, které reagují s DNA pouze slabě. Pro snadnější tvorbu DNA aduktů je požadována další aktivace těchto metabolitů na reaktivnější acetátové a sulfátové estery. Tyto estery jsou tvořeny sulfotransferasou (SULT) a N-acetotransferasou (NAT). Ovlivněním těchto enzymů můžeme pozitivně regulovat vznik karcinomů. Za silný inhibitor jedné z podrodiny SULT (fenolové sulfotransferasy P-PST) je považována kyselina kávová. Za dobré inhibitory NAT je považován quercitin. Klíčová slova: Heterocyklické aminy, biotransformace, cytochrom P450, sulfotransferasa, N-acetyltransferasa
Vazba organických barviv na proteiny. Možnosti využití v rámci praktika z biochemie.
Hynková, Anna ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
V předložené bakalářské práci byla experimentálně ověřována možnost vytvoření nové úlohy pro pokročilé biochemické praktikum, tematicky zaměřené na studium vazby nízkomolekulární látky (barviva) na makromolekulu proteinu. Prvotním záměrem bylo v tomto směru modifikovat existující úlohu "Studium kinetiky dialýzy". Výsledky experimentů ale ukázaly, že fluorimetrické měření v podmínkách praktika je nedostatečně reprodukovatelné a měření absorbance málo citlivé. Proto byla vytvořena úloha nová: "Vazba bromfenolové modři na sérový albumin", ve které je studována stechiometrie této vazby pomocí tzv. Jobova výnosu. Po optimalizaci postupu byl vytvořen návod, který je přílohou této práce. Klíčová slova: fluorescein, bromfenolová modř, sérový albumin
Funkce biotransformačních enzymů ve vývoji nefropathií vyvolaných aristolochovou kyselinou
Bárta, František ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent) ; Eckschlager, Tomáš (oponent)
- 5 - ABSTRAKT Rostlinné alkaloidy aristolochové kyseliny (AA) jsou prokazatelné lidské karcinogeny, které vyvolávají dvě závažná onemocnění ledvin: nefropathii vyvolanou aristolochovou kyselinou (Aristolochic Acid Nephropathy, AAN) a Balkánskou endemickou nefropathii (Balkan Endemic Nephropathy, BEN). Charakteristickým znakem obou onemocnění je vývoj urotheliálních nádorů (Upper Urothelial Carcinoma, UUC). Ačkoliv jsou obě nefropathie vyvolané stejnou látkou, AA, není jejich klinická manifestace zcela totožná. Rozdíly mohou být vysvětleny jak vystavením různým dávkám AA, tak interindividuálními rozdíly v expresních hladinách a aktivitách enzymů, které AA v organismu metabolisují. Detailní znalost těchto enzymů může přispět k objasnění rozdílů v průběhu AAN a BEN a ke snížení risika spojeného s AA. V předkládané disertační práci byly studovány enzymy, které participují jak na oxidační detoxikaci AAI, hlavní složky přírodní směsi AA, tak na redukční aktivaci, která resultuje v tvorbu aduktů AAI s DNA. V modelu laboratorního potkana byla za využití specifického inhibitoru NAD(P)H:chinonoxidoreduktasy 1(NQO1), dikumarolu, studována její úloha v redukční aktivaci AAI in vivo. Oxidační detoxikace AAI, která vede k tvorbě demethylovaného derivátu, AAIa (8-hydroxyaristolochové kyseliny), byla studována za...
Aktivace karcinogenů v zažívacím traktu
Zawadová, Dorota ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem aktivace heterocyklických aromatických aminů (HAA), u kterých byly prokázány karcinogenní účinky na zkoumaných zvířatech i lidských buňkách. Tyto karcinogeny jsou tvořeny během tepelného zpracování masa nebo během kouření cigaret. Pro vyvolání jejich karcinogenních účinků je nutná jejich aktivace. Většina HAA je nejdříve aktivována cytochromem P450 (CYP), zvláště pak jeho formami 1A1 a 1A2. Vzniklé N-hydroxylaminy jsou dále aktivovány konjugačními reakcemi. Za tento proces jsou zodpovědné sulfotransferasy (SULT) a N-acetyltransferasy (NAT), které aktivují N-hydroxylaminy na reaktivnější acetátové a sulfátové estery. Ovlivněním SULT a NAT můžeme ovlivnit vznik karcinomů. Nejčastějšími inhibitory těchto enzymů jsou látky obsažené v potravě. Za silný inhibitor jedné z podrodiny SULT (fenolové sulfotransferasy P- PST) je považována kávová kyselina. Za dobrý inhibitor NAT je považován quercetin. Potravní látky mohou mít i opačný vliv a způsobit indukci těchto enzymů, jako např. fenolické kyseliny, které indukují fenolovou sulfotransferasu. Klíčová slova: Heterocyklické aromatické aminy, biotransformace, cytochrom P450, sulfotransferasa, N-acetyltransferasa
Mechanismus enzymové aktivace karcinogenů a léčiv systémem cytochromů P450
Indra, Radek ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Koblihová, Jitka (oponent)
12 Abstrakt Environmentální polutant benzo[a]pyren (BaP) je prokazatelným lidským karcinogenem, který se po aktivaci cytochromy P450 (CYP) kovalentně váže na DNA. V rámci dizertační práce byl studován vliv jednotlivých složek systému monooxygenas se smíšenou funkcí (MFO), systému lokalizovanému v membráně endoplasmatického retikula, na metabolismus benzo[a]pyrenu a na tvorbu aduktů BaP s DNA. Zaměřili jsme se především na porovnání vlivu cyt b5 na tento metabolismus a potenciál cyt b5 sloužit jako donor elektronů v rámci reakčního cyklu cytochromu P450 1A1. Tento vliv byl studován jednak z pohledu tvorby metabolitů BaP, a jednak z pohledu tvorby jeho aduktů s DNA. Byl také studován vliv dvou expresních systémů pro cytochrom P450 1A1 (prokaryotický a eukaryotický), na jeho účinnost v metabolismu BaP. Vliv cyt b5 na účinnost monooxygenasového systému byl studován i s další cizorodou látkou, rostlinným alkaloidem ellipticinem, jenž vykazuje protinádorové účinky. Jeho protinádorový efekt, stejně jako vedlejší účinky, závisí na jeho metabolické aktivaci cytochromy P450. Významný z tohoto hlediska je zejména CYP3A4. Ten byl proto použit i v našich experimentech. Dále byla v práci studována vhodnost laboratorního potkana sloužit jako model metabolického osudu BaP v lidském organismu. Při studiu...
Interakce střevní mikroflóry s vybranými flavonoidy
Balatka, Štěpán ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Koblihová, Jitka (oponent)
Mikroflóra nacházející se na povrchu a uvnitř lidského těla je velmi rozsáhlý systém. Velmi významnou a stále ještě ne zcela prozkoumanou oblastí je střevní mikroflóra gastrointestinálního traktu. Střevní mikroflóru tvoří mnoho druhů bakterií, virů, hub nebo některé jednobuněčné eukaryotní heterotrofní organismy. Střevní mikroflóra se účastní například syntézy vitamínů, trávení polysacharidů nebo při ukládání tuků. Významně se zapojuje do metabolismu cizorodých látek a trávení potravy. Cizorodé látky mohou svým působením ovlivňovat složení střevní mikroflóry. Nesmí se opomíjet, že složení střevní mikroflóry se liší u jednotlivých jedinců a je proměnlivé během života. Metabolismus cizorodých látek ve vztahu k lidskému organismu je celosvětovým předmětem studií. Tato práce je věnována metabolismu myricetinu a jeho vlivu na trávicí trakt zdravého jedince a celiaka. Dále je studováno, zda myricetin ovlivňuje biodiverzitu střevních bakterií. Odebrané fekální vzorky od dárce A (celiak) a B (zdravý) byly inkubovány v čase 0, 3 a 6 hodin v McDougallově pufru s myricetinem. Dále byly zkoumány metodou RP-HPLC. Cílem bylo zjistit, zda se přidaný myricetin metabolizuje vykultivovanými bakteriemi na další metabolit (např. dihydromyricetin). Při analýze byl zjištěn úbytek myricetinu v průběhu 6 hodin u obou...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 27 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 KOBLIHOVÁ, Jitka
1 Koblihová, Jana
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.