Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Analýza systému zdravotnictví USA
Kožušková, Kateřina ; Loužek, Marek (vedoucí práce) ; Durdisová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá aspekty financování amerického zdravotnictví. Hlavním důvodem je nesrovnatelně vyšší finanční náročnost a méně příznivé výstupy tohoto systému oproti jiným vyspělým zemím. Jedná se o téma nadmíru aktuální s ohledem na nedávné poměrně významné změny v americkém zdravotnictví a nekončící diskuzi o nutnosti systém dále reformovat, tak aby byl finančně udržitelný. Úvodní část práce se zabývá modely zdravotnických systémů, dále představuje pojetí a strukturu zdravotnictví ve Spojených státech a v neposlední řadě poskytuje informace o aktuální reformě zdravotnictví. Cílem práce je analýza hlavních faktorů způsobujících nadměrný růst nákladů tohoto systému. Technologický pokrok, konsolidace trhů a neefektivní nastavení proplácení zdravotní péče jsou zde identifikovány jako nejvýznamnější činitelé způsobující vysoké náklady v americkém zdravotnictví.
Jaké jsou náklady a výnosy letního času?
Kožušková, Kateřina ; Bartoň, Petr (vedoucí práce) ; Schwarz, Jiří (oponent)
Letní čas byl zaveden s cílem maximalizovat využití denního světla a tím, tak snížit spotřebu elektřiny využívanou pro osvětlení. Primárně by tedy toto opatření mělo ovlivňovat energetiku, nicméně byl prokázán jeho vliv i v dalších oblastech. Práce obsahuje obecné předpoklady vlivu letního času na spotřebu elektřiny a jejím hlavním cílem je zjistit pomocí přirozeného experimentu, zda prodloužení letního času do konce října, ke kterému došlo v České republice v roce 1996, přineslo úspory elektrické energie. Sledováno je období září a října v letech 1993 až 1998. Nejprve je zjišťován rozdíl ve spotřebě u dnů, kdy platil a neplatil letní čas. Ve dnech s letním časem byla spotřeba o 2,18% nižší než ve dnech bez letního času. Další dvě regresní analýzy se již věnují samotnému efektu zavedení letního času v říjnu. Nejprve jsou do analýzy zahrnuty oba sledované měsíce, vliv prodloužení letního času však není této regresi prokázán. Dále je analyzován samotný měsíc říjen. Po zavedení letního času se v říjnu snížila přibližně o 2,4 % v porovnání se třemi předcházejícími roky, kdy letní čas v tomto měsíci neplatil.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.