|
|
Vliv anglické a americké poezie na dílo Pereho Gimferrera
Kožnerová, Tereza ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Poláková, Dora (oponent) ; Prokop, Josef (oponent)
Katalánský básník Pere Gimferrer představuje výraznou osobnost básnického seskupení Nejnovějších, aktivního především v sedmdesátých letech 20. století. Jeho dílo bylo ovlivněno realitou života ve Španělsku po občanské válce, v oblasti literatury zejména postismem a sociální poezií. Velký podíl na jeho básnickém formování měla i literární postmoderna. Z množství vlivů, které Pereho Gimferrera utvářely, si tato práce klade za cíl detailně zmapovat vliv (post)moderní poezie Thomase Stearnse Eliota a Ezry Pounda na Gimfererovo dílo. Poezie Pereho Gimferrera se těmto vzorům přibližuje používáním v té době inovativních literárních technik - intertextualitou, metapoezií, kulturalismem nebo užitím prvků populární kultury v rámci básnického textu. Vliv obou anglicky píšících básníků je mapován na dvou velkolepých Gimferrerových básnických dílech, sbírce Moře hoří a poémě Liduprázdný prostor. Ty jsou srovnávány s dílem Pustá země s T. S. Eliota a Cantos Ezry Pounda. Komparace Gimferrerových textů s poezií Ezry Pounda a T. S. Eliota pomocí textových srovnávacích analýz přesvědčivě ukazuje, že Pere Gimferrer znal zmíněná díla obou básníků a zároveň užívá obdobných témat a motivů. Lze také tvrdit, že Pere Gimferrer využívá obdobné obrazy, výjevy, ladí podobnou atmosféru, dokonce užívá v mnoha případech i...
|
|
|
Měšťanská kultura v díle La Celestina
Šoškolová, Adriena ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Kožnerová, Tereza (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce je zaměřena na jedno z nejznámějších děl španělské literatury La Celestina. Toto dílo je kromě mnoha jiných aspektů známé tím, že dokázalo mistrovsky obsáhnout sociokulturní situaci Španělska. Konkrétně se zaměřím na rysy měšťanské kultury v díle, tedy střední třídy. Chtěla bych vyvrátit zdání, že se tato vrstva společnosti v tomto pozdně středověkém díle neobjevuje, a předložit prvky, které to dokládají. Vzhledem k tomu, jak nám dílo La Celestina reflektuje sociální, ekonomickou a kulturní situaci své doby, je vysoce pravděpodobné, že i téma měšťanství zde bude nějakým způsobem nastíněno. Záměrem této práce je tedy nalézt rysy této nově se tvořící vrstvy společnosti, dále se pak budu věnovat postavě Pleberia, otce Melibey, kterého můžeme za měšťana právem považovat.
|
|
|
Representation of Argentinian history in short stories of Félix Bruzonne
Chovanová, Hana ; Poláková, Dora (vedoucí práce) ; Kožnerová, Tereza (oponent)
Cieľom práce je poukázať na dopad vojenskej diktatúry Jorgeho Videlu na argentínsku spoločnosť prostredníctvom zbierky poviedok 76 od Félixa Bruzzoneho. Autor sa sústreďuje na generáciu Argentíncov, ktorí sa narodili počas poslednej diktatúry v krajine. Ich spoločným znakom je to, že sú potomkami desaparecidos - ľudí, ktorí zmizli v tých časoch. Text bakalárskej práce sleduje niektoré spoločné znaky životov detí desaparecidos ako je napríklad pátranie po rodičoch, vyrovnávanie sa s ich neprítomnosťou a celkový dopad tejto traumy na ich životy. Takisto sa práca zameriava na niektoré aspekty spoločenského života v Argentíne spojené so škodami, ktoré na spoločnosti napáchala diktatúra.
|
|
|
Deshumanizace v maňáskovém divadle Federica Garcíi Lorky
Holub, Lukáš ; Sánchez Fernández, Juan Antonio (vedoucí práce) ; Kožnerová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce analyzuje teatrální tvorbu Federica Garcíi Lorky, konkrétně se zaměřuje na jeho maňáskové divadlo, které vznikalo od roku 1919 a trvalo až do umělcova skonu v roce 1936. Jako cíl si práce klade analyzovat jednotlivé zvláštnosti této formy divadla v kontrastu s tradičními divadelními počiny, přičemž stěžejním dílem bude hra Hříčka o donu Kryštofousovi (Retablillo de don Cristóbal). Zaměřuje se na tradici maňáskového divadla a zamýšlí se nad tím, jak mohl být Lorca při své tvorbě ovlivněn svými současníky (Ramón del Valle-Inclán, José Ortega y Gasset). Konkrétněji se pak zaměří na Lorkův koncept maňáska jako takového, a sice ve světle procesu tzv. "dehumanizace," neboli procesu odlidštění toho, co představuje drama prezentované maňásky. Klíčová slova dehumanizace, divadlo, Lorca, Ortega y Gasset, vanguardias, modernidad
|
host ::
RSS.