|
|
Karyotypová evoluce afrických linií sklípkanů čeledi Theraphosidae
Košátko, Prokop ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Nguyen, Petr (oponent)
Karyotypy pavouků infrařádu Mygalomorphae jsou poměrně málo známy. Tématem diplomové práce je základní cytogenetická analýza vybraných zástupců afrických linií mygalomorfní čeledi Theraphosidae. Jedná se o podčeledi Eumenophorinae, Harpactirinae, Ischnocolinae a Stromatopelminae. U samčích jedinců vybraných druhů těchto podčeledí byly studovány diploidní počty, chromosomová morfologie, systémy pohlavních chromosomů a chování chromosomů v pohlavní dráze. Zjištěné údaje podporují publikované výsledky, že čeleď Theraphosidae vykazuje značnou karyotypovu diverzitu. Významným trendem karyotypové evoluce terafosidů je pravděpodobně snižování diploidního počtu chromosomů. Většina analyzovaných druhů má systémy chromosomového určení pohlaví tvořené jedním až třemi chromosomy X, u některých byly nalezeny systémy neopohlavních chromosomů. U řady zástupců byly detekovány také jeden nebo dva páry nediferencovaných pohlavních chromosomů (SCP). Metodou fluorescenční in situ hybridizace byly u některých druhů detekovány nukleolární organizátory jadérka. U dvou druhů byla provedena detekce konstitutivního heterochromatinu metodou C-pruhování. Klíčová slova: diploidní počet, fluorescenční in situ hybridizace, karyotyp, konstitutivní heterochromatin, Mygalomorphae, nukleolární organizátor, pavouk, pohlavní...
|
|
|
Karyotypová evoluce afrických linií sklípkanů čeledi Theraphosidae
Košátko, Prokop ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Nguyen, Petr (oponent)
Karyotypy pavouků infrařádu Mygalomorphae jsou poměrně málo známy. Tématem diplomové práce je základní cytogenetická analýza vybraných zástupců afrických linií mygalomorfní čeledi Theraphosidae. Jedná se o podčeledi Eumenophorinae, Harpactirinae, Ischnocolinae a Stromatopelminae. U samčích jedinců vybraných druhů těchto podčeledí byly studovány diploidní počty, chromosomová morfologie, systémy pohlavních chromosomů a chování chromosomů v pohlavní dráze. Zjištěné údaje podporují publikované výsledky, že čeleď Theraphosidae vykazuje značnou karyotypovu diverzitu. Významným trendem karyotypové evoluce terafosidů je pravděpodobně snižování diploidního počtu chromosomů. Většina analyzovaných druhů má systémy chromosomového určení pohlaví tvořené jedním až třemi chromosomy X, u některých byly nalezeny systémy neopohlavních chromosomů. U řady zástupců byly detekovány také jeden nebo dva páry nediferencovaných pohlavních chromosomů (SCP). Metodou fluorescenční in situ hybridizace byly u některých druhů detekovány nukleolární organizátory jadérka. U dvou druhů byla provedena detekce konstitutivního heterochromatinu metodou C-pruhování. Klíčová slova: diploidní počet, fluorescenční in situ hybridizace, karyotyp, konstitutivní heterochromatin, Mygalomorphae, nukleolární organizátor, pavouk, pohlavní...
|
|
|
Neopohlavní chromozomy a jejich evoluční význam
Košátko, Prokop ; Král, Jiří (vedoucí práce) ; Johnson Pokorná, Martina (oponent)
Neopohlavní chromosomy vznikají přestavbami mezi původními gonosomy a autosomy. Především mladé neopohlavní chromosomy představují pro studium evoluce pohlavních chromosomů zajímavý objekt, protože procesy vedoucí ke vzniku diferencovaných pohlavních chromosomů zde proběhly poměrně nedávno nebo stále probíhají. Jedná se zejména o procesy suprese rekombinací a degenerace alosomu. Nejdůležitější chromosomové přestavby zodpovědné za vznik neopohlavních chromosomů jsou Robertsonovy translokace a reciproké translokace. Významným důsledkem vzniku neopohlavních chromosomů jsou následné speciační události. Neopohlavní chromosomy vznikly u mnoha skupin živočichů, např. dvoukřídlých rodu Drosophila. Příkladem je Drosophila albomicans, která je nositelem nejmladšího známého systému gonosomů, starého zhruba sto tisíc let. Poznatky z výzkumu neopohlavních chromosomů octomilek potvrzují, že v degeneraci alosomu se nejdříve více uplatňuje Mullerova rohatka a selekce na pozadí, později hlavně evoluční svezení se a deleční mutace. Mezi obratlovci mají mladé a rychle se vyvíjející systémy neopohlavních chromosomů například muntžaci. U některých muntžaků zaujímají systémy neopohlavních chromosomů značnou část genomu. Neopohlavní chromosomy ptakořitných zahrnují velké množství gonosomů. Systém gonosomů ptakopyska je...
|
host ::
RSS.