Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Analýza vybraných parametrů inbrední a hybridní kukuřice stresované zaplavením
Čečetka, Petr ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Zaplavení je jeden z významných stresových faktorů ovlivňující růst a vývoj rostlin a jejich produkci. Vlivem antropogenní činnosti dochází k postupným změnám klimatu a v důsledku toho k následným změnám distribuce srážek, kdy se střídají období optimálních podmínek, sucha a nadměrného zaplavení, s nimiž se musí rostliny umět vyrovnat. Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit vliv zaplavení a následné obnovy normálních podmínek pěstování u dvou inbredních linií kukuřice seté (Zea mays L.) (2023 a CE704) a jejich reciprokých kříženců (2023xCE704, CE704x2023), které byly vystaveny stresu zaplavením a následné obnově v různých fázích ontogenetického vývoje. U rostlin vystavených zaplavení, následné obnově nebo pěstovaných po celou dobu v optimálních podmínkách byly měřeny různé morfologické a fyziologické parametry, parametry vodního stavu a parametry, které určují míru poškození buněčných struktur nebo charakterizují obranné mechanismy rostliny navozené stresovou reakcí. Zaplavení rostlin vedlo často k nárůstu hodnot rychlosti transpirace, stomatální vodivosti, obsahu MDA, obsahu H2O2 a aktivity katalázy. U ostatních parametrů zaplavení způsobilo obvykle pokles hodnot (morfologické parametry, efektivita využití vody, obsah fotosyntetických pigmentů, rychlost čisté fotosyntézy, fluorescence chlorofylu...
Fotosyntetické parametry jako sekundární selekční znaky pro šlechtění rostlin na odolnost vůči nadměrnému zasolení
Hlavatá, Věra ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Lhotáková, Zuzana (oponent)
Vysoká koncentrace solí v půdě patří mezi abiotické stresové faktory, které významnou měrou negativně ovlivňují růst a vývoj rostlin a v konečném důsledku jejich výnos. Zvýšená tolerance rostlin vůči tomuto stresoru je proto jedním z hlavních cílů šlechtitelských programů zejména v oblastech, kde je salinita nejvýznamnějším stresorem. Pro testování tolerance k zasolení je doporučována celá řada fyziologických znaků. Parametry spojené s fotosyntézou hrají nepochybně hlavní roli, protože fotosyntetický aparát reaguje na stresové podmínky velmi rychle. Obecně jsou pro testování tolerance vůči abiotickým stresorům z fotosyntetických parametrů doporučovány rychlost čisté fotosyntézy, obsah chlorofylu, fluorescence chlorofylu a některé další parametry. Všechny tyto parametry jsou využívány i pro testování reakce různých hospodářsky významných rostlin na stres nadměrným zasolením. Výhodou měření těchto charakteristik je rychlost, obvykle neinvazivní techniky měření a zejména možnost současného porovnání většího souboru genotypů. Přesto, že byly některé znaky doporučeny jako vhodné pro testování tolerance vůči stresu, výsledky nejsou jednoznačné. Cílem předložené práce bylo podat stručný přehled výsledků prací, zabývajících se studiem změn vybraných fotosyntetických parametrů v souvislosti se stresem v důsledku...
Vnitrodruhová variabilita v antioxidačních systémech rostlin v souvislosti s odolností vůči suchu
Jelénková, Iva ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Zelenková, Sylva (oponent)
Sucho je jedním z hlavních faktorů omezujících zemědělskou produkci. Reaktivní formy kyslíku (superoxidový radikál, hydroxylový radikál, peroxid vodíku, apod.) vznikající při stresu v buňce aktivují antioxidační mechanizmy, které tyto toxické látky zneškodňují. V řadě prací byla potvrzena pozitivní korelace mezi aktivitou enzymatických (např. kataláza, superoxiddismutáza, glutathionreduktáza, peroxidázy) a neenzymatických (např. glutathion, kyselina askorbová) antioxidantů a odolností rostlin vůči stresu. Byla rovněž zjištěna mezidruhová i vnitrodruhová variabilita v aktivitě antioxidačních systémů rostlin. Vyšší aktivita byla pozorována u hybridních genotypů F1 generace, u kterých se projevil pozitivní heterózní efekt, nebo u rostlin ošetřených podpůrnými látkami, jako jsou např. kyselina abscisová, brassinosteroidy a dusík. Nárůst aktivit antioxidačních látek byl zjištěn také v souvislosti se stupněm ploidie nebo sílou stresu. Byla pozorována i lepší odolnost rostlin vůči jiným abiotickým stresorům po jejich předchozím vystavení stresu suchem. Reakce rostlin na stres je komplexní a závisí na mnoha dalších vnitřních a vnějších faktorech.
Antioxidant enzymes response to abiotic stress. Impact of decreased cytokinin level.
Lubovská, Zuzana ; Wilhelmová, Naďa (vedoucí práce) ; Prášil, Ilja (oponent) ; Kočová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin Doktorský studijní program: Fyziologie a anatomie rostlin Abstarakt Odpověď antioxidačních enzymů na abiotický stress. Vliv snížené hladiny cytokininů. Zuzana Lubovská Supervisor: RNDr. Naďa Wilhelmová, CSc. Supervisor-consultant: RNDr. Helena Štorchová, CSc. Praha, 2015 V rostlinách tabáku se sníženou hladinou cytokininů (CK) jsem sledovala odpověď antioxidačního enzymatického systému vyvolanou suchem, horkem a kombinací těchto stresorů. Byly použity dvě transgenní linie se sníženou hladinou CK díky overexpresi cytokininoxidasy/dehydrogenasy, genu kódující enzym pro degradaci CK, pod promotorem WRKY6 aktivním v kořenech (linie W6:CKX1) nebo pod konstitutivním promotorem 35S (linie 35S:CKX1) a netransformované rostliny (WT). U rostlin overexprimujících CKX1 se vyvinul větší kořenový system, který přispěl k jejich zvýšené toleranci vůči stresu. Rostliny 35S:CKX1 za sucha také zvýhodnil jejich zakrslý fenotyp a změněná morfologie listu. Geny kódující chloroplastové antioxidační enzymy, stromatální askorbátperoxidasa (sAPX), tylakoidní askorbátperoxidasa (tAPX) a chloroplastová superoxiddismutasa (FeSOD), které odklízejí reaktivní formy kyslíku pocházející z fotosyntetického elektrontransportního řetězce, byly všechny za...
Reakce linií a kříženců kukuřice na hypoxický stres v závislosti na vývoji rostlin
Čečetka, Petr ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Hniličková, Helena (oponent)
Hypoxie způsobená zaplavením patří mezi významné abiotické stresové faktory, které ovlivňují vývoj rostlin. Zejména v důsledku probíhajících změn klimatu dochází k změnám distribuce srážek, které způsobují nadměrný výskyt sucha následovaný přívalovými dešti a tedy zaplavením. Významnou roli v trvání sucha nebo zaplavení hrají rovněž nevhodné agronomické postupy, špatná volba a střídání pěstovaných plodin. Těmto podmínkám se rostliny musí umět přizpůsobit, nebo se pro zemědělskou produkci musí zvolit vhodné genotypy, které jsou k těmto podmínkám tolerantní. Cílem mé diplomové práce bylo porovnání reakce 4 genotypů (2023, CE704, 2023xCE704 a CE704x2023) kukuřice seté (Zea mays L.) pěstovaných v podmínkách zaplavení, kterému byly vystaveny v různých fázích ontogenického vývoje ve srovnání s rostlinami pěstovanými v optimálních podmínkách zásobení vodou. Byly měřeny různé parametry charakterizující celkový stav a významné funkce rostlin (morfologické parametry, parametry vodního provozu rostlin, fotosyntetické parametry a parametry poškození buněk). U rostlin vystavených zaplavení se výrazně lišila reakce mladších a starších rostlin. U mladších rostlin docházelo vlivem zaplavení k nárůstu hodnot rychlosti transpirace, stomatální vodivosti, rychlosti čisté fotosyntézy. U zbylých parametrů vedlo...
Analýza vybraných parametrů inbrední a hybridní kukuřice stresované zaplavením
Čečetka, Petr ; Kočová, Marie (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Zaplavení je jeden z významných stresových faktorů ovlivňující růst a vývoj rostlin a jejich produkci. Vlivem antropogenní činnosti dochází k postupným změnám klimatu a v důsledku toho k následným změnám distribuce srážek, kdy se střídají období optimálních podmínek, sucha a nadměrného zaplavení, s nimiž se musí rostliny umět vyrovnat. Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit vliv zaplavení a následné obnovy normálních podmínek pěstování u dvou inbredních linií kukuřice seté (Zea mays L.) (2023 a CE704) a jejich reciprokých kříženců (2023xCE704, CE704x2023), které byly vystaveny stresu zaplavením a následné obnově v různých fázích ontogenetického vývoje. U rostlin vystavených zaplavení, následné obnově nebo pěstovaných po celou dobu v optimálních podmínkách byly měřeny různé morfologické a fyziologické parametry, parametry vodního stavu a parametry, které určují míru poškození buněčných struktur nebo charakterizují obranné mechanismy rostliny navozené stresovou reakcí. Zaplavení rostlin vedlo často k nárůstu hodnot rychlosti transpirace, stomatální vodivosti, obsahu MDA, obsahu H2O2 a aktivity katalázy. U ostatních parametrů zaplavení způsobilo obvykle pokles hodnot (morfologické parametry, efektivita využití vody, obsah fotosyntetických pigmentů, rychlost čisté fotosyntézy, fluorescence chlorofylu...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
3 KOČOVÁ, Magdaléna
3 KOČOVÁ, Michaela
5 Kocová, Markéta
3 Kočová, Magdalena
4 Kočová, Martina
3 Kočová, Michaela
2 Kočová, Miloslava
1 Kočová, Miriam
2 Kočová, Miroslava
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.