|
Experimentální ověření prioritizace zvířecích stimulů u člověka
Kočková-Amortová, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Hocko Fajnerová, Iveta (oponent)
Kočkovité šelmy byly v některých předchozích studiích hodnoceny jako jedna z nejkrásnějších skupin savců, která ale respondentům přišla zároveň nebezpečná. Jiné práce naznačují, že kočkovité šelmy mohou patřit mezi nebezpečná zvířata, která jsou člověkem prioritizována ve smyslu rychlejší neurální odpovědi a přednostního zpracování vizuální informace. Tato práce testuje prioritizaci potenciálně nebezpečných zvířat mezi sebou navzájem a zároveň se snaží odhalit faktory, které mají vliv na pozitivní hodnocení kočkovitých šelem. Bylo zjištěno, že kočkovité šelmy jsou i v rámci potenciálně nebezpečných zvířat prioritizovány, nicméně velice záleží na typu experimentálního designu. Prioritizace nebyla prokázána tehdy, kdy respondenti měli sledovat jiný úkol a zvířata fungovala jen jako distraktory. Jako nejkrásnější i nejobávanější kočkovité šelmy byly hodnoceny velké kočky, přičemž na obě tato hodnocení měla vliv morfologie, zejména hmotnost zvířete. Hodnocení krásy bylo ovlivněno i přítomností vzoru a sytostí a světlostí barev. Ve srovnání s cibetkovitými šelmami byly kočkovité šelmy hodnoceny jako krásnější i jako obávanější. Kočkovité šelmy by oproti cibetkovitým respondenti také spíše chránili a chovali jako domácí mazlíčky. Dále jsou také velké kočkovité šelmy mezi lidmi poměrně známé, zatímco...
|
|
Zvířata jako člověkem prioritně vnímané stimuly
Kočková-Amortová, Eliška ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Grygarová, Dominika (oponent)
Prioritně vnímané stimuly jsou podněty, které člověk vnímá přednostně, a to proto, že mají nějakou emoční valenci. Často to bývají stimuly, které pro pozorovatele značí potenciální nebezpečí, jako jsou například nebezpečná zvířata. Prioritní vnímání je u člověka zajištěno speciálními okruhy mozku, které vznikly v průběhu evoluce a jejich obdoby se vyskytují i u fylogeneticky starších linií tetrapod. Tato práce si klade za cíl popsat neurální mechanismy prioritního vnímání, srovnat a shrnout tři metodické přístupy, které se touto problematikou zabývají, a dále také shrnout poznatky, které byly těmito metodickými přístupy získány ve studiích, které se prioritním vnímáním potenciálně nebezpečných stimulů zabývaly.
|