Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Malířská výzdoba zámku Bučovice ve 2. pol. 16. století: recepce benátských vzorů
Knedlíková Wanková, Veronika ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jakubec, Ondřej (oponent) ; Waisser, Pavel (oponent)
Nástěnná malířská výzdoba pěti bučovických sálů se v minulosti chápala především jako uplatnění kopií několika zjištěných vzorů. V souvislosti s pobytem Jacopa Strady v Bučovicích lze soudit, že se antikvář měl patrně setkat se Šemberou a nabídnout mu či přímo prodat nějaké předlohy pro výzdobu vnitřních prostor zámku. Strada se od přestěhování císařského dvora do Prahy a po ztrátě privilegovaného postavení u císaře Rudolfa II. snažil zprostředkovat předměty svých sbírek nejrůznějším šlechticům. Šemberova potřeba a touha po reprezentativních místnostech hodných rodu Boskoviců tak mohla Stradovi vyhovovat, a tím ochotněji se s ním chtěl potkat. Strada tak pomohl Šemberovi upozornit na význam jeho rodu. Vztažení na něj je patrné hned v první místnosti, kde nade dveře bohatě zdobeného Císařského sálu byl umístěn erb Boskoviců se stříbrným sedmizubým hřebenem na červeném poli. O Stradově sběratelské činnosti se dovídáme především z různých pramenů, ale určení konkrétních předmětů z jeho vlastnictví se již jen obtížně dohledává. Z malého množství dokumentovaných děl a zpráv současníků si lze částečně udělat představu, s kým se stýkal a čí díla obdivoval a sbíral. Ve výmalbě bučovického zámku lze najít čtyři momenty: benátské vzory, kopírování antických kompozic, reakce na výzdobu mantovského Palazzo Te...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.