Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Proměny Corporate Social Responsibility
Knížová, Kristýna ; Kabele, Jiří (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent)
V roce 1953 dal Howard R. Bowen vzniknout debatě o společenské odpovědnosti firem, která se mezitím do současnosti velmi rozšířila. Koncept Corporate Social Responsibility získal během druhé poloviny dvacátého století mnoho podob a z akademické půdy se dostal do praxe a též do České republiky. V pozadí změn teoretického přístupu k CSR lze sledovat mj. změnu podnikatelského prostředí. Zejména ve změně v pojímání podniku - od shareholderského ke stakeholderskému. Stakeholderská teorie značně ovlivnila uchopení konceptu CSR. Rozdělila tak společnost na jednotlivé fragmenty. Na základě tématické analýzy a rozhovorů s aktéry jsem identifikovala 2 hlavní praktikované přístupy k CSR. Někteří aktéři chápou společenskou odpovědnost firem na pozadí morálních hodnot, někteří aktéři naopak chápou tento pojem na pozadí ekonomických zájmů firmy. Firmy mohou být odpovědné z obou důvodů na základě vnějších tlaků. Některé firmy si ovšem hrají na společenskou odpovědnost, což společnost pochopitelně nevnímá pozitivně a může tuto negativní zkušenost dále přenášet na další firmy s "nálepkou CSR". Nicméně, řada výzkumů opakovaně ukázala, že občané očekávají od firem angažovanost ve společenských problémech a za jejich aktivitu je odmění nákupem. Firmy tak mohou skrze CSR aktivity získávat moc ve společnosti, kde...
Pracovní vztahy a sociometrie jako metoda jejich měření
Knížová, Kristýna ; Kuchař, Pavel (vedoucí práce) ; Buchtík, Martin (oponent)
Sociometrický test zkoumá preferenční chování členů skupiny. Prostřednictvím dotazníků výzkumník získá od členů volby, které oni provedou na základě předložených kritérií. Ze získaných odpovědí pak výzkumník usuzuje o preferencích členů a odhaluje strukturu skupiny. Pracovní skupiny jsou vhodné pro zkoumání touto metodou díky relativní stálosti složení kolektivu, každodenním interakcím, společnému pracovišti a cíli. Tyto okolnosti umožňují vznik neformálních vztahů mezi spolupracovníky. Každá pracovní skupina je unikátní a na vztahy uvnitř kolektivu mají vliv různé faktory. Patří mezi ně například charakter práce, fyzická podoba pracoviště a složení členů. Kvalitní vztahy v práci jsou pro zaměstnance také důležité, ve hře nejsou pouze dobrý plat a jistota zaměstnání. Ve svém výzkumu jsem využila sociometrický test. V každé skupině identifikuji menší podskupinu, kterou názývám "jádrem" skupiny. Mezi těmito členy se opakovaně objevují různé preference. V závěru věnuji pozornost sociometrii z metodologického hlediska. Zvažuji výhody i nevýhody sociometrického testu při měření pracovních vztahů a uzavírám diskuzi s tím, že sociometrický test je vhodnou metodou pro zkoumání sociopreferenčních voleb členů a neformální struktury skupiny.

Viz též: podobná jména autorů
1 KNÍŽOVÁ, Kateřina
2 Knížová, Karolína
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.