Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 91 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Removal of emerging contaminants from water by a hybrid membrane-catalytic oxidation process
Bourassi, Mahdi ; Klusoň, Petr (vedoucí práce) ; Bendová, Magdalena (oponent) ; Granger, Pascal (oponent)
Nově se objevující kontaminanty byly detekovány v různých typech povrchové vody po celém světě. Tyto aktivní molekuly ovlivňují životní prostředí (dále jen ŽP) již ve stopových koncentracích a dostávají se tam z čistíren odpadních vod, protože přetrvají po konvenčním zpracování odpadních vod. Jako důsledek vzniká rezistence mikrooorganismů vůči antibiotikům, dochází k bioakumulaci těchto látek v organismech a jejich přítomnost v ŽP vede k jeho degradaci. Tato disertační práce se zabývá čištěním odpadních vod zatížených perzistentními polutanty. Cílem bylo zhodnotit technologii membránové separace a proces katalytické oxidace mokrým vzduchem (dále jen KOMV) a spojit je do hybridního procesu k řešení této problematiky. První část hybridního procesu je zaměřena na výzvy, kterým čelí proces membránové separace, zejména na jejich zanášení a selektivitu. Tato část shromažďuje 6 publikací zaměřených na čištění odpadních vod pomocí membránové separace. První publikací je rezence, která se zabývá problematikou nově vznikajících kontaminantů a potenciálem membránového procesu pro regeneraci vody. Recenze identifikuje výhody a výzvy znečištění a selektivity membránového procesu. Kapitola o zanášení membrán zahrnuje dvě publikace: " Removal of ibuprofen from water by different types of membranes" a " Modified...
Odstraňování organických barviv z vody pomocí polyakrylamidových hydrogelových nanokompozitů
Špalová, Anna ; Klusoň, Petr (vedoucí práce) ; Krystyník, Pavel (oponent)
Celosvětově vzrůstá problém s dostupností vodních zdrojů a jejich znečištěním. Hydrogely na bázi zesíťovaných polymerů patří mezi moderní typy adsorbentů při čištění odpadních vod pro jejich snadné použití a vysokou účinnost. Afinitu polutantu k danému hydrogelu je možno modifikovat přídavkem vhodné komponenty do struktury hydrogelu. Vzniklý hydrogelový nanokompozit pak může vykazovat vyšší adsorpční kapacitu nebo specifickou selektivitu apod. V práci byla studována schopnost polyakrylamidových hydrogelových nanokompozitů odstraňovat z vody organická barviva. Byly syntetizovány kompozity s obsahem grafenu, kaolinu a laponitu o různém složení (různé poměry monomeru/vody a monomeru/aditiva). U připravených vzorků a jejich nanokompozitů byly změřeny jejich fyzikálně chemické vlastnosti. Bylo zjištěno, že nanokompozity pojmou méně vody než čisté polyakrylamidové hydrogely. Přidání aditiva vede v případě grafenu ke snížení pevnosti nanokompozitu, v případě kaolinu se pevnost prakticky nemění, zatímco v případě laponitu vede ke zvýšení jeho pevnosti. Kompresibilitní modul naměřený u vzorků se pohyboval v rozmezí 10-200 kPa. U nanokompozitů byly testovány jejich adsorpční schopnosti pro šestici modelových aniontových či kationtových organických barviv. Testy ukázaly, že mechanismus adsorpce funguje na...
Prioritní mikropolutanty ze skupiny farmak v kontextu ČR a návrhu Rámcové směrnice o vodách
Stonawski, Eva ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent)
Jedním z globálních problémů ochrany životního prostředí je znečištění prioritními mikropolutanty. Jedná se o látky, které mohou mít již v relativně nízkých koncentracích negativní vliv na životní prostředí a lidské zdraví. Pro předcházení negativním vlivům těchto látek je zásadní jejich identifikace a následná regulace na mezinárodní úrovni. Tato bakalářská práce se zaměřila na zhodnocení relevance návrhu Rámcové směrnice o vodách ve vztahu k farmakům, a jim příbuzným látkám, vzhledem k situaci v ČR. Jako vstupní data pro posouzení byly použity výsledky analýz Povodí Vltavy a informace o distribuci léčiv Státního ústavu pro kontrolu léčiv z let 2016 až 2022. Použity byly výsledky z posledních dvou odběrových míst, které představují výpusť povodí před soutokem s Labem. V úvahu byl brán průměr koncentrací nad mezí stanovitelnosti (LOQ) a bez odlehlých hodnot, čímž byl vytvořen model uvažující maximální zatížení. Na základě tohoto modelu a informací o jednotlivých látkách byla zhodnocena relevantnost návrhu Rámcové směrnice o vodách pro ČR. Z výsledku monitoringu vyplynulo, že během sledovaného období nebyl překročen žádný z limitů Norem enviromentální kvality (NEK) sledovaných látek, avšak v kontextu ČR by měl být seznam sledovaných látek doplněn o gabapentin (GBP). Klíčová slova: Azithromycin, karbamazepin,...
Komplexní identifikace produktů N-methylační reakce při syntéze vybraných farmaceutik
Malíková, Sára ; Klusoň, Petr (vedoucí práce) ; Cuřínová, Petra (oponent)
Tato práce zkoumala průběh N-alkylační reakce derivátu ergolinu v průtočném mikroreaktoru s využitím katalýzy fázového přenosu, jež zajišťuje rychlejší výměnu látek na fázovém rozhraní a tím urychluje průběh reakce. Konkrétně se jednalo o N-methylaci LUME (methylester kyseliny 10--methoxydihydrolysergové) na produkt MeLUME (methylester kyseliny 1-methyl-10--methoxydihydrolysergové). Jako alkylační činidlo sloužil dimethylsulfát a jako katalyzátor fázového přenosu tetraethylamonium hydroxid. Během této reakce dochází ke vzniku několika vedlejších nežádoucích produktů. Jedná se především o LUME kyselinu, která vzniká hydrolýzou výchozí látky LUME, a dále o kvartérní amoniovou sůl výchozí látky a kvartérní amoniovou sůl produktu reakce (MeLUME), která se tvoří kvarternizací dusíku ergolinového skeletu v důsledku nadbytku použitého alkylačního činidla. Cílem této práce bylo vypracovat analytickou metodu pro kvantitativní stanovení výchozí látky LUME a produktů zkoumané N-alkylační reakce, včetně nejvýznamnějších vedlejších produktů. K tomuto účelu bylo potřeba selektivně připravit výše zmíněné vedlejší produkty, a na základě toho zjistit jaké jsou jejich reakční podmínky a vlastnosti. V případě kvartérní amoniové soli výchozí látky se selektivní příprava povedla, u LUME kyseliny a kvartérní amoniové...
Toxicita směsí estrogenních endokrinních disruptorů ve vzorcích z České republiky
Černá, Tereza ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent) ; Šváb, Marek (oponent)
Životní prostředí je kontaminováno nespočtem toxických látek převážně antropogenního původu a determinace dopadů směsí těchto chemikálií je jednou z hlavních výzev současného výzkumu. Endokrinní disruptory (ED) působící přes estrogenní jaderný receptor jsou typickými zástupci aditivního směsného působení, které lze relativně přesně vypočítat pomocí nejnovějších modelů směsné toxicity. Estrogenní aktivita a estrogenní ED byly detekovány v mnoha matricích napříč celou planetou v biologicky relevantních koncentracích, a jsou tedy právem považovány za vysoce rizikové. Přítomnost syntetických steroidů ve vodném prostředí v jednotkách ng/l může narušit hormonální dráhy jednotlivců a způsobit fatální změny v celých populacích. Pokud je však expozice ukončena, ekosystém se dokáže zotavit v horizontu několika let. Degradační možnosti estrogenních ED v jednotlivých složkách prostředí se významně liší. Čistírny odpadních vod (ČOV) jsou sice schopné odstranit značnou část látek včetně syntetických i přirozených estrogenně aktivních sloučenin, jejich výskyt v odtocích z ČOV a v čistírenském kalu však není výjimkou. Proto jsou ČOV považovány za významné zdroje polutantů pro zemědělskou půdu a vodní ekosystémy. Tato práce se zabývá toxicitou směsí na příkladu estrogenních ED a jejich výskytem v životním...
Ekotoxicita herbicidních iontových kapalin
Müllerová, Tereza ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent)
Herbicidní iontové kapaliny (HIL) jsou organické soli s herbicidními účinky. Jejich anionty bývají odvozovány od tradičních herbicidů a jsou párovány s kationty syntetického i přírodního původu. Zejména kvůli své nízké těkavosti a hydrofobní povaze jsou tyto sloučeniny považovány za šetrnější formu stávajících herbicidů, které často unikají do životního prostředí, kontaminují podzemní vodu a působí toxicky i na necílové organismy. Výzkum HIL je ale zatím orientován zejména na jejich efektivitu vůči rostlinám. V rámci této práce byla prostřednictvím testů na lidských buněčných liniích studována hormonální aktivita vybraných HIL a prostřednictvím metody analýzy fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) byla sledována ekotoxicita HIL vůči půdním mikroorganismům. Pro účely sledování ekotoxických účinků byl založen 28denní experiment, ve kterém byly inkubovány dva druhy půd v přítomnosti HIL. Každá z těchto půd byla charakterizována dvěma způsoby hospodaření - půdy v minulosti ošetřované nebo neošetřované pesticidy. Bylo sledováno, zda se liší vliv HIL na půdní mikroorganismy v půdách s různým obsahem organické hmoty a jílových minerálů. V průběhu tohoto experimentu byly současně kvantifikovány reziduální koncentrace HIL. Tímto bylo hodnoceno, zda má způsob zemědělského hospodaření vliv na rychlost jejich...
Měření a toxicita nanočástic ze spalovacích procesů
Sikorová, Jitka ; Topinka, Jan (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent) ; Bláha, Luděk (oponent)
Předložená dizertační práce se komplexně věnuje problematice nanočástic vznikajících ve spalovacích motorech používaných v dopravě. Zabývá se prostorovou distribucí nanočástic v lidských sídlech, dopadem použití alternativních paliv na produkci a toxicitu nanočástic a také otázkou samotného toxikologického testování částic. V rámci dizertační práce byl proveden monitoring nanočástic v ovzduší a doprava byla identifikovaná jako hlavní zdroj nanočástic nejen v silně zatíženém městě (Praha), ale i ve městě s nízkým stupněm dopravy (Čelákovice). Většina částic pravděpodobně vznikla během krátkých epizod vysokých emisí (např. akcelerace vozidel do kopce). Během měření byla identifikována vozidla s vysokými emisemi, která se podílí velkou měrou na znečistění ovzduší. Na straně druhé jsou provozovány spalovací motory, u kterých emise nejsou regulovány, jako např. motorová sekačka, která byla v provozu poblíž místa měření a generovala velké množství nanočástic. Množství a vlastnosti částic vytvářených spalováním jsou závislé na technologii spalování a složení paliva. Velká část dizertační práce se zabývá vlivem alternativních paliv na množství a kvalitu produkovaných částic a na toxicitu organické složky adsorbované na částice. Nejnižší toxicitu pro vznětové motory vykazoval hydrogenovaný rostlinný olej...
Elektrokoagulace při úpravě znečištěných vod
Krušinová, Zuzana ; Klusoň, Petr (vedoucí práce) ; Mašín, Pavel (oponent)
V důsledku eutrofizace prostředí a na ni navázaného stále častějšího výskytu vodních květů se mnoho úpraven pitné vody potýká s látkami produkovanými řasami a sinicemi, tzv. AOM. Ty mohou způsobovat zhoršené organoleptické vlastnosti vody. Hlavní nebezpečí však představuje jejich schopnost vytvářet toxické vedlejší produkty při dezinfekci vody. Předložená diplomová práce se zabývá možností využití inovativní elektrochemické metody - elektrokoagulace (EC) - při úpravě pitné vody, a to k odstranění buněčné organické hmoty (COM) produkované sinicí Microcystis aeruginosa. EC je podobná běžně používané chemické koagulaci, ale koagulační činidlo vzniká přímo v upravované vodě elektrochemickým rozpouštěním hliníkové či železné elektrody. K experimentům byla použita připravená modelová voda s koncentracemi COM 5,5 a 8,5 mg/L. Požadované hodnoty konduktivity (4,5 mS/cm) bylo dosaženo přídavkem NaCl. Pokud byla upravována hodnota KNK4,5, dělo se tak pomocí NaHCO3. pH bylo ovlivňováno přídavkem HCl a NaOH. Experimenty byly prováděny vsádkově za použití katody z nerezové oceli a anody z hliníku nebo železa. Množství dávkovaného činidla bylo ovlivňováno velikostí elektrického proudu procházejícího elektrodami. Separace vloček probíhala sedimentací a následným odstředěním. Obsah COM byl měřen jako TOC,...
Mikrofluidní reaktory pro chemickou syntézu
Jaklová, Natalie ; Klusoň, Petr (vedoucí práce) ; Cvak, Ladislav (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce bylo převedení vsádkově prováděné N-alkylační reakce do kontinuálního režimu. Zkoumanou N-alkylační reakcí byla přeměna methylesteru kyseliny 10α-methoxydihydrolysergové na methylester kyseliny 1-methyl-10α- methoxydihydrolysergové. Reakce se využívá ve farmaceutickém průmyslu při výrobě Nicergolinu, který je účinným lékem pro pacienty trpící demencí či Alzheimerovou chorobou. Tato methylační reakce probíhá ve dvou vzájemně nemísitelných kapalných fázích. Ke zvýšení rychlosti reakce je využíváno katalýzy fázovým přenosem, která umožňuje průběh reakce v celém objemu organického rozpouštědla, nejen na fázovém rozhraní. Tato N-alkylační reakce je exotermní a probíhá s vysokou rychlostí. Motivací k převedení reakce do kontinuálního uspořádání je lepší kontrola a řízení reakce a vyšší bezpečnost provozu z důvodu intenzivnějšího odvodu reakčního tepla a manipulace s menšími objemy reakčních komponent. Práce se specificky zabývá vlivem reakčních podmínek na průběh reakce v mikrofluidním reaktoru a jejich optimalizací. Pro provedení reakce v průtočném uspořádání byl nejprve zvolen skleněný mikročipový reaktor se schopností produkce gramových množství látky za hodinu. V tomto uspořádání bylo provedeno několik sérií experimentů. Byl sledován stupeň konverze výchozí látky,...
Měření a toxicita nanočástic ze spalovacích procesů
Sikorová, Jitka ; Topinka, Jan (vedoucí práce) ; Klusoň, Petr (oponent) ; Bláha, Luděk (oponent)
Předložená dizertační práce se komplexně věnuje problematice nanočástic vznikajících ve spalovacích motorech používaných v dopravě. Zabývá se prostorovou distribucí nanočástic v lidských sídlech, dopadem použití alternativních paliv na produkci a toxicitu nanočástic a také otázkou samotného toxikologického testování částic. V rámci dizertační práce byl proveden monitoring nanočástic v ovzduší a doprava byla identifikovaná jako hlavní zdroj nanočástic nejen v silně zatíženém městě (Praha), ale i ve městě s nízkým stupněm dopravy (Čelákovice). Většina částic pravděpodobně vznikla během krátkých epizod vysokých emisí (např. akcelerace vozidel do kopce). Během měření byla identifikována vozidla s vysokými emisemi, která se podílí velkou měrou na znečistění ovzduší. Na straně druhé jsou provozovány spalovací motory, u kterých emise nejsou regulovány, jako např. motorová sekačka, která byla v provozu poblíž místa měření a generovala velké množství nanočástic. Množství a vlastnosti částic vytvářených spalováním jsou závislé na technologii spalování a složení paliva. Velká část dizertační práce se zabývá vlivem alternativních paliv na množství a kvalitu produkovaných částic a na toxicitu organické složky adsorbované na částice. Nejnižší toxicitu pro vznětové motory vykazoval hydrogenovaný rostlinný olej...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 91 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.