Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Evropské a české atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prostředí (renesance nebo úpadek)
Klobouček, Eduard ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Evropské a eské atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prost edí (renesance nebo úpadek) Abstrakt Tato diserta ní práce pojednává o recentním vývoji v atomovém právu v eské republice, Evropské unii i na poli práva mezinárodního. V eské republice nabyl ú innosti za átkem roku 2017 nový zákon . 263/2016 Sb., atomový zákon, který se stal ve ejnoprávním kodexem atomového práva, tedy práva, které zahrnuje problematiku jaderné bezpe nosti, radia ní ochrany, nakládání s radioaktivními odpady, p eprav jaderných materiál a dalších radioaktivních látek, zabezpe ení jaderných materiál a jaderných za ízení, zvládání radia ních mimo ádných událostí, monitorování radia ní situace a neší ení jaderných zbraní, a který nahradil starý zákon . 18/1997 Sb. v rámci n hož z stala nadále v platnosti pouze úprava ob anskoprávní odpov dnosti za jadernou škodu. Na úrovni evropského práva jsme mohli zaznamenat v poslední dob vcelku bou livý vývoj, když došlo zejména k p ijetí nových sm rnic, které upravují nakládání s radioaktivními odpady, jadernou bezpe nost a radia ní ochranu. Na mezinárodním poli poslední dobou nabyla platnosti Úmluva o dodate ném odškodn ní za jadernou škodu a dodatek k Úmluv o fyzické ochran jaderných materiál . Nový atomový zákon se pokusil práv na tyto evropské a mezinárodní dokumenty...
Právní postavení rozhodce
Klobouček, Eduard ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
- Právní postavení rozhodce Tato diplomová práce si klade za úkol popsat právní postavení rozhodce v mezinárodním i vnitrostátním rozhodčím řízení. Rozhodčí řízení je alternativním řešením sporů, které je v současné době velmi užívané a u nás je zakotveno především v zákoně o rozhodčím řízení. Rozhodce je nejdůležitější postavou rozhodčího řízení, protože vede spor, který se strany rozhodly mu svěřit a také v něm vynáší rozhodčí nález, který je v dané věci závazným a vykonatelným řešením jejich sporu. Práce je rozdělena do šesti částí, které pojednávají o alternativním řešení sporů, obecně o rozhodčím řízení, o historickém vývoji právního postavení rozhodce u nás a o současné právní úpravě, o právním postavení rozhodců a stálých rozhodčích soudů a o právním postavení finančního arbitra. Hlavní náplní této práce je tedy popsat právní postavení rozhodců v rozhodčím řízení, vystihnout některé problémy, které v této oblasti vystávají, jak se na jeho postavení dívá česká judikatura i odborná veřejnost a jak byla v poslední době změněna legislativa týkající se rozhodčího řízení. Práce obsahuje i komparaci se zahraničními úpravami postavení rozhodců v Německu, Velké Británii a na Slovensku.
Evropské a české atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prostředí (renesance nebo úpadek)
Klobouček, Eduard ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Tomoszková, Veronika (oponent)
Evropské a eské atomové právo v kontextu práva energetického a práva životního prost edí (renesance nebo úpadek) Abstrakt Tato diserta ní práce pojednává o recentním vývoji v atomovém právu v eské republice, Evropské unii i na poli práva mezinárodního. V eské republice nabyl ú innosti za átkem roku 2017 nový zákon . 263/2016 Sb., atomový zákon, který se stal ve ejnoprávním kodexem atomového práva, tedy práva, které zahrnuje problematiku jaderné bezpe nosti, radia ní ochrany, nakládání s radioaktivními odpady, p eprav jaderných materiál a dalších radioaktivních látek, zabezpe ení jaderných materiál a jaderných za ízení, zvládání radia ních mimo ádných událostí, monitorování radia ní situace a neší ení jaderných zbraní, a který nahradil starý zákon . 18/1997 Sb. v rámci n hož z stala nadále v platnosti pouze úprava ob anskoprávní odpov dnosti za jadernou škodu. Na úrovni evropského práva jsme mohli zaznamenat v poslední dob vcelku bou livý vývoj, když došlo zejména k p ijetí nových sm rnic, které upravují nakládání s radioaktivními odpady, jadernou bezpe nost a radia ní ochranu. Na mezinárodním poli poslední dobou nabyla platnosti Úmluva o dodate ném odškodn ní za jadernou škodu a dodatek k Úmluv o fyzické ochran jaderných materiál . Nový atomový zákon se pokusil práv na tyto evropské a mezinárodní dokumenty...
Právní aspekty dostavby jaderné elektrárny Temelín
Klobouček, Eduard ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Tato práce se zabývá právními aspekty zvažované dostavby jaderné elektrárny Temelín. Snaží se zmapovat veškerá správní řízení potřebná k uskutečnění tohoto záměru. Jedná se zejména o správní řízení dle atomového zákona, stavebního zákona, energetického zákona nebo zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Zabývá se rovněž strategickými a jinými koncepčními dokumenty, které o této dostavbě pojednávají. V neposlední řadě pak komplexně mapuje možné zapojení veřejnosti do jednotlivých procesů. Práce rovněž obsahuje komparaci s obdobnými procesy ve Francii, Japonsku, Německu, Slovensku a Spojených státech amerických. V závěrečných kapitolách se dotýká i některých souvisejících aspektů jako je například odpovědnost za jadernou škodu, nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem či systémem záruk. V práci je rovněž nastíněn možný budoucí vývoj a reflektována nejnovější judikatura a změny v právním řádu. V kapitolách dotýkajících se atomového zákona je dále pamatováno na srovnání s návrhem nového atomového zákona, který v současné době prochází legislativním procesem.
Polopřímá demokracie ve Švýcarsku: vzor k napodobení?
Klobouček, Eduard ; Novák, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
Práce se zabývá fungováním polopřímé demokracie v Švýcarsku. Postupuje od obecných témat - jaké jsou rozdíly mezi přímou a zastupitelskou demokracií, co je polopřímá demokracie a jaké nástroje jsou pro ni typické. Dále práce popisuje švýcarský poltický systém, který je v současnosti jediným fungujícím systémem, který lze označit za polopřímou demokracii. Práce se zabývá fungováním nejvyšších orgánů, stranickým systémem a švýcarským federalismem a jak jednotlivé instituty a instituce ovlivňují prvky přímé demokracie. Jádro práce je pak zaměřeno na fungování švýcarské polopřímé demokracie na federální, kantonální i lokální úrovni, jak se tento systém historicky vyvíjel, které nástroje přímé demokracie jsou zde přítomny a jak je pozitivně-právně upraven v současnosti. Práce zapracovává i některá statistická data o tom, jak se vyvíjela participace občanů, jak hojně jsou jednotlivé instituty používány, jaké jsou pro ně kladeny podmínky a jak se liší v jednotlivých oblastech. Závěrečné kapitoly pojednávají o přímé demokracii v jiných státech, v Evropské unii a v České republice. Z této komparace se pak pokouší vyvodit určité závěry o použitelnosti švýcarského systému v zahraničí, a jaká rizika s sebou může nést slepé kopírování tohoto systému v zahraničí.
Právní postavení rozhodce
Klobouček, Eduard ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
- Právní postavení rozhodce Tato diplomová práce si klade za úkol popsat právní postavení rozhodce v mezinárodním i vnitrostátním rozhodčím řízení. Rozhodčí řízení je alternativním řešením sporů, které je v současné době velmi užívané a u nás je zakotveno především v zákoně o rozhodčím řízení. Rozhodce je nejdůležitější postavou rozhodčího řízení, protože vede spor, který se strany rozhodly mu svěřit a také v něm vynáší rozhodčí nález, který je v dané věci závazným a vykonatelným řešením jejich sporu. Práce je rozdělena do šesti částí, které pojednávají o alternativním řešení sporů, obecně o rozhodčím řízení, o historickém vývoji právního postavení rozhodce u nás a o současné právní úpravě, o právním postavení rozhodců a stálých rozhodčích soudů a o právním postavení finančního arbitra. Hlavní náplní této práce je tedy popsat právní postavení rozhodců v rozhodčím řízení, vystihnout některé problémy, které v této oblasti vystávají, jak se na jeho postavení dívá česká judikatura i odborná veřejnost a jak byla v poslední době změněna legislativa týkající se rozhodčího řízení. Práce obsahuje i komparaci se zahraničními úpravami postavení rozhodců v Německu, Velké Británii a na Slovensku.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.