Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 64 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cenzura českého filmového importu v 60.-70. letech 20. století z hlediska překladu
Mináriková, Vendula ; Mračková Vavroušová, Petra (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato teoreticko-empirická diplomová práce má interdisciplinární charakter se zabývá uplatňováním cenzury v procesu importu filmů do Československa v 60. a 70. letech 20. století. Konkrétně se zaměříme na anglicky mluvené filmy dabované do češtiny. Práce shrnuje dosavadní teoretické poznatky o daném tématu a doplňuje je o nové informace získané prostřednictvím rozhovorů s pamětníky. Nashromážděná data jsou poté použita pro rozbor dvou dabovaných filmů uvedených do československé filmové distribuce ve zkoumaném období - filmu Komik (The Entertainer, 1960) a filmu Dvanáct rozhněvaných mužů (Twelve Angry Men, 1957). Závěr práce nabízí srovnání těchto dvou dabingů s ohledem na dobový kontext, porovnání podmínek, za nichž československý dabing v 60. a 70. letech vznikal a další možné směry budoucího bádání.
Sovětská filmová komedie konce 60. a 70. let
Něudačina, Natalija ; Bláhová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Předmětem diplomové práce je žánrová analýza opírající se o recepční a produkční historii filmových komedií vzniklých v SSSR na konci 60. a v 70. letech. Cílem výzkumu je uchopit sovětskou komedii jako specifický politický a kulturně-společenský fenomén východního bloku ve vztahu k dobové populární kultuře v Sovětském svazu. Metodologicky bude žánrová analýza vycházet ze sémanticko-syntaktického přístupu Ricka Altmana, který umožňuje vybranou žánrovou skupinu charakterizovat jako komplexní žánrový trend ukotvený v jedinečném společenském, kulturním, ekonomickém a v tomto případě i ideologickém kontextu, sledovat vývoj a fluiditu tohoto trendu, a zároveň umožňuje komparaci a nalezení společných prvků mezi jednotlivými filmy. Analytická část se nesoustředí pouze na skupinu nejsledovanějších filmů, ale také na produkční data, jež se zabývají zejména ​filmovými rozpočty ​a dramaturgickým a cenzorským dohledem nad vybranými filmy. Další část diplomové práce se zaměří na důležitou roli sovětských komedií v dobové a okrajově i současné populární kultuře v Rusku, přičemž bude čerpat z recepčních zdrojů jako jsou např. dobové ohlasy a statistiky sledovanosti. Spojením všech částí práce dojdeme k základní charakteristice sovětské filmové komedie doby stagnace coby specifického žánrového trendu, a k...
Kolaborativní proces vývoje a výroby celovečerního hraného filmu Krajina ve stínu
Arsenjev, Mikoláš ; Szczepanik, Petr (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fázemi developmentu a příprav natáčení dosud nerealizovaného českého celovečerního hraného filmu Krajina ve stínu, který se vyvíjí od roku 2012. Autory projektu jsou scenárista Ivan Arsenjev, režisér Bohdan Sláma a začínající producent Martin Růžička, námět filmu pojednává o divokém odsunu sudetských Němců z česko-rakouského pohraničí. Práce se snaží popsat podobu kolaborace mezi tvůrci během procesu a vývoj jejich tvůrčí vize. Zachycuje postupný příchod nových aktérů, snahy producenta o financování filmu a způsob, jakým se tyto vnější podmínky do tvůrčí vize promítaly. Na příkladu producenta-nováčka, který vstoupil do projektu také jako financiér, vyvstávají požadované dovednosti, jimiž musí disponovat producent v českém prostředí. Práce vznikala na základě polostrukturovaných rozhovorů a obsahuje četné úryvky z rozhovorů s respondenty.
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
Téma: První léta Filmového symfonického orchestru (FISYO)
Poláková, Ivana ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Szczepanik, Petr (oponent)
Práce pojednává o vzniku a počátečním působení Filmového symfonického orchestru (FISYO), který byl od roku 1943 až do počátku 90. let jediným tělesem, které mělo za úkol nahrávat hudbu ke zdejší, převážně celovečerní filmové produkci. Vedle informací o samotném orchestru zahrnuje práce rovněž uvedení do problematiky hudebního ozvučování filmů v Československu již od éry němého filmu a profily prvních čtyř dirigentů FISYO: Jindřicha Bubeníčka, Václava Smetáčka, Otakara Paříka a Milivoje Uzelace.
Televizní drama v československém odborném diskursu 50. a 60. let.
Jiřiště, Jakub ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
Magisterská diplomová práce se věnuje základním tendencím a předpokladům estetického vývoje československého televizního dramatu 50. a 60. let prostřednictvím jeho dobové odborné reflexe. Metodou diskurzivní analýzy aplikované na oblast estetiky a inspirované koncepty Michela Foucaulta a Achima Landwehra mapuje lokálně a časově podmíněné pole diskursu o televizním dramatu a proniká pod povrchové vztahy mezi jednotlivými subdiskursy (televizní kritika, televizní teorie, institucionální vlivy) s cílem postihnout formativní řád diskursu. Základní osu analýzy představuje vývoj konceptu televizní specifičnosti (televiznosti), který bude sledován skrze stěžejní dobové diskuze. Na nich se odráží postupné přehodnocování původních předpokladů o formální emancipaci i legitimitě televizního umění. Dalším krokem analýzy bude vzájemná komparace řešení, k nimž tyto diskuze na základě různých hledisek i metod dospěly, čímž bude naplněn druhý cíl diskursivní analýzy - určit základní jednotu diskursu. Tu představuje soubor společně prosazovaných předpokladů o ideální formě televizního dramatu, který je možné považovat za implicitní poetiku československého televizního dramatu 50. a 60. let. Klíčová slova Československá televize, televizní drama, televizní inscenace, televizní teorie, televizní kritika, estetika...
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel
Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Novotná, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu a tvorbě kameramana Josefa Střechy. Jedná se o autora s pozoruhodným tvůrčím záběrem, jehož život a dílo zatím filmová historiografie nezkoumala. Střecha tvořil v letech 1929 - 1971 a za svou kariéru se podílel na více jak 60 celovečerních hraných filmech. Během druhé světové války pod pseudonymem Strecher natáčel také v Německu pro společnosti Bavariafilm a UFA. Cílem této bakalářské práce je představit tohoto činorodého kameramana a jeho tvorbu a také sledovat širší vývoj umělecko- technické profese kameramana. Nedílnou součástí je uspořádání pozůstalosti Josefa Střechy a vytvoření osobního fondu, jehož inventář je k dispozici v příloze.
Podoby českých filmově-dramaturgických poetik
Csicsely, Lukáš ; Svatoňová, Kateřina (vedoucí práce) ; Klimeš, Ivan (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám oborem české akademické filmové dramaturgie, a to v tom smyslu, který označuje podíl dramaturga na tvorbě filmového díla. Pro jeho výkon existují teoretické podklady s mnohaletou tradicí počínající Aristotelovou Poetikou, které se obecně se nazývají poetika a já zde srovnávám filmové poetiky vyšlé na pražské FAMU, v rámci oboru scenáristika a dramaturgie jakožto skripta, na pozadí oné tradice a z perspektivy pražského strukturalismu. Žádná teoretická práce se danému materiálu nevěnuje a tak je mým cílem zmapovat základní problematiku tohoto uzavřeného oboru, s důrazem na to jak uzpůsobuje tradici specifickým podmínkám filmu.
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 64 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
1 Klimeš, Ivo
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.