|
|
Ecological differences between herbs and woody plants, and evolution of the herbaceous habit
Klimeš, Adam ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lens, Frederic (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Ekologické rozdíly mezi bylinami a dřevinami a evoluce bylinnosti Adam Klimeš, disertační práce Abstrakt Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta), představující dnes většinu vegetace na Zemi, byly původně dřevinami. Od jejich vzniku se mezi nimi opakovaně vyvinuly byliny, avšak proč se tak stalo, nevíme. Jako faktory, které mohly stát za úspěchem mladší růstové formy, byly navržené mráz a období sucha. Ovšem oba faktory jsou málo prozkoumané a to, co se ví, nehovoří v jejich prospěch. V této práci jsme si dali za cíl položit základy pro výzkum evoluce bylinnosti. Navrhli jsme další faktory, které mohly stát za evolucí bylin, přišli jsme s řešením některých metodologických obtíží a představili jsme doklady o rozdílech mezi bylinami a dřevinami, které lze na základě jednotlivých hypotéz o evoluci bylinnosti očekávat. Za tímto účelem jsme provedli několik zahradních pokusů s mladými rostlinami obou růstových forem a analýzu veřejně dostupných databázových dat o vlastnostech rostlin z celého světa za použití fylogenetických komparativních technik. Byliny odlišuje od dřevin jednoletost jejich nadzemní biomasy a rychlá životní strategie a očekává se, že tyto charakteristiky stojí za jejich úspěchem. Kromě dříve navržených faktorů mrazu a sucha, existují další disturbance, které mohly hrát roli v jejich evoluci....
|
|
|
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce se zabývá identifikací a rozborem hodnot, které mohou tvořit základ pro etický postoj ve vztahu k problematice biologických invazí. Jedná se o instrumentální hodnotu, hodnotu jedinců, druhů, života a hodnotu estetickou. Tematizováno je opodstatnění těchto hodnot a vztahy mezi nimi.
|
|
|
The role of phenotypic plasticity in parallel altitudinal differentiation in Arabidopsis arenosa
Požárová, Doubravka ; Kolář, Filip (vedoucí práce) ; Klimeš, Adam (oponent)
Rostliny reagují na obtížné podmínky jak změnami v genech samotných, tak změnami fenotypu bez změn v genotypu - fenotypickou plasticitou. Alpinské prostředí představuje pro rostliny výzvu v řadě faktorů zahrnujících chlad, vysokou úroveň záření a krátkou vegetační dobu. Aby rostliny v takových podmínkách přežily, často zásadně mění svůj vzhled. Ve své práci jsem zkoumala, nakolik se znaky specifické pro alpinské ekotypy opakovaně objevují u nezávisle vzniklých alpinských populací a do jaké úrovně jsou tyto změny dány zafixovanými rozdíly a do jaké míry jde o fenotypickou plasticitu. Experiment, zahrnující kultivaci řeřišničníku písečného (Arabidopsis arenosa) z šestnácti populací, alpinského i nížinného ekotypu, v podmínkách připomínajících jak nížinné, tak horské prostředí, byl proveden pro zodpovězení těchto otázek. Manipulovala jsem s úrovní osvitu a teplotou, tak aby byly napodobeny alpinské a nížinné podmínky a experimentální design doplnila o zbylé dvě možné kombinaci teploty a záření. Diskriminační a klasifikační analýza byly použity pro prozkoumání celkové morfologické diferenciace charakterizované souborem dvaceti znaků. Poté jsem hodnotila rozdíly v jednotlivých znacích Bayesovským modelem vytvořeným pro daný účel. Došla jsem k závěru, že přestože jsou ekotypy odlišeny hlavně v geneticky...
|
|
|
Ecological differences between herbs and woody plants, and evolution of the herbaceous habit
Klimeš, Adam ; Herben, Tomáš (vedoucí práce) ; Lens, Frederic (oponent) ; Těšitel, Jakub (oponent)
Ekologické rozdíly mezi bylinami a dřevinami a evoluce bylinnosti Adam Klimeš, disertační práce Abstrakt Krytosemenné rostliny (Magnoliophyta), představující dnes většinu vegetace na Zemi, byly původně dřevinami. Od jejich vzniku se mezi nimi opakovaně vyvinuly byliny, avšak proč se tak stalo, nevíme. Jako faktory, které mohly stát za úspěchem mladší růstové formy, byly navržené mráz a období sucha. Ovšem oba faktory jsou málo prozkoumané a to, co se ví, nehovoří v jejich prospěch. V této práci jsme si dali za cíl položit základy pro výzkum evoluce bylinnosti. Navrhli jsme další faktory, které mohly stát za evolucí bylin, přišli jsme s řešením některých metodologických obtíží a představili jsme doklady o rozdílech mezi bylinami a dřevinami, které lze na základě jednotlivých hypotéz o evoluci bylinnosti očekávat. Za tímto účelem jsme provedli několik zahradních pokusů s mladými rostlinami obou růstových forem a analýzu veřejně dostupných databázových dat o vlastnostech rostlin z celého světa za použití fylogenetických komparativních technik. Byliny odlišuje od dřevin jednoletost jejich nadzemní biomasy a rychlá životní strategie a očekává se, že tyto charakteristiky stojí za jejich úspěchem. Kromě dříve navržených faktorů mrazu a sucha, existují další disturbance, které mohly hrát roli v jejich evoluci....
|
|
|
Community ecology from the perspective of classic and bayesian statistics
Klimeš, Adam ; Keil, Petr (vedoucí práce) ; Herben, Tomáš (oponent)
Ekologie společenstev z hlediska klasické a Bayesovské statistiky Community ecology from the perspective of classic and Bayesian statistics Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: Mgr. Petr Keil, Ph.D. Abstrakt Významnou součástí dnešní vědy je kvantitativní zhodnocení dat prováděné statistickou analýzou. Bayesovský přístup představuje začínající, ale rychle se rozvíjející, obohacení statistické analýzy. Liší se ve svých východiscích od klasických metod a tyto rozdíly, jako například odlišná interpretace pravděpodobnosti, jsou považovány za překážky k přijetí Bayesovského přístupu. V této práci vyznačuji cestu, jak přistoupit k předpokladům Bayesovkého přístupu a jak se postavit k hlavním námitkám vůči němu. Bayesovský přístup prezentuji jako nový způsob analýzy dat odpovídající na otázky, které si ve vědě klademe. Bayesovský přístup hodnotím z pozice ekologie společenstev. Na příkladech ilustruji nové možnosti, které tento přístup nabízí pro analýzu mnohorozměrných dat typických pro ekologii společenstev. Zaměřuji se zejména na často používanou analýzou hlavních komponent. Představuji její Bayesovskou analogii a výhody, které přináší oproti klasickému přístupu, jako je například práce s nejistotou odhadů. Bayesovská analýza mnohorozměrných dat v ekologii je teprve ve svých počátcích, nicméně zavádí cenné nové...
|
|
|
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce se zabývá identifikací a rozborem hodnot, které mohou tvořit základ pro etický postoj ve vztahu k problematice biologických invazí. Jedná se o instrumentální hodnotu, hodnotu jedinců, druhů, života a hodnotu estetickou. Tematizováno je opodstatnění těchto hodnot a vztahy mezi nimi.
|
|
|
Etika biologických invazí
Klimeš, Adam ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Jirsa, Jakub (oponent)
Etika biologických invazí The Ethics of Biological Invasions Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr. Abstrakt Fenoménu biologických invazí, rychlého rozšíření nepůvodního druhu v oblasti, je věnována značná pozornost. Přístup k němu se však obvykle omezuje pouze na kalkulaci škod a prostředků vynaložených na likvidaci nepůvodního druhu. Opomíjí se tak etická stránka věci, která vzhledem k tomu, že jde o živé organismy, je nutně přítomná. Tato práce konfrontuje vybrané teorie environmentální etiky s praxí v ochraně přírody týkající se fenoménu biologických invazí a ptá se, které z těchto teorií mohou fungovat jako zdůvodnění přístupů v praxi uplatňovaných.
|
host ::
RSS.