|
| |
|
|
Rozvoj sluchové percepce v rámci logopedické prevence v běžné mateřské škole
Pouchová, Vendula ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit a popsat rozvoj sluchové percepce ve vybrané běžné mateřské škole. Dílčími cíli práce bylo zjistit a popsat klady a zápory rozvoje sluchové percepce v dané mateřské škole a představit nejčastější pomůcky a aktivity, které jsou k rozvoji sluchové percepce využívány. Teoretická část práce se skládá ze tří kapitol, které představují podklad pro praktickou část práce. První kapitola je zaměřena na vývoj řeči a jazykových schopností intaktního dítěte a dále představuje základní pojmy řeč, jazyk a komunikace. Druhá kapitola je věnována problematice sluchové percepce a jejich jednotlivých složek. Ve třetí kapitole je představeno vzdělávání dětí v předškolním věku, rámcový vzdělávací program a jeho oblasti. Praktická část práce představuje vlastní výzkumné šetření realizované na konkrétní běžné mateřské škole. Jedná se o kvalitativní výzkumné šetření, pro sběr dat bylo využito metod zúčastněného pozorování, analýzy pracovních listů a využívaných pomůcek a doplňkově rozhovoru s vyučující z mateřské školy. Rozvoj sluchové percepce byl sledován jak v rámci kolektivu jedné ze tříd mateřské školy, tak v rámci kroužku předškoláka, který navštěvují pouze děti předškolního věku. Získaná data byla následně analyzována a byly zodpovězeny výzkumné otázky. Závěry výzkumného...
|
|
|
Podpora ve vzdělávání žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole
Šuterová, Anna ; Korandová, Zuzana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou vývojové jazykové poruchy a podporou žáků s touto poruchou ve vzdělávacím prostředí běžné základní školy. Práce se zaměřuje na charakteristiku vývojové jazykové poruchy, její etiologii, symptomatologii, diagnostiku a terapii. Dále se zabývá specifickými potřebami žáků školního věku v oblasti řeči, jazyka a komunikace a jejich vývojem ve školním prostředí. V kontextu inkluzivního vzdělávání jsou popsány principy inkluzivní pedagogiky a možnosti základního vzdělávání pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou včetně podpory ze strany školských poradenských zařízení a individuálního vzdělávacího plánu. Hlavním cílem výzkumné práce bylo analyzovat možnosti podpory žáků s vývojovou jazykovou poruchou na běžné základní škole. Výzkumné šetření bylo provedeno pomocí kvantitativního dotazníkového šetření. Dotazník byl rozeslán na 224 základních škol ve Zlínském kraji. Vyplnilo jej celkem 104 respondentů. Byly ověřeny tři předem stanovené hypotézy týkající se úrovně znalostí učitelů o vývojové jazykové poruše, podpůrných opatření pro žáky s vývojovou jazykovou poruchou a také asistentů pedagoga, resp. jejich důležitosti ve vzdělávacím procesu žáků s touto poruchou. Hypotézy byly potvrzeny a lze tedy říci, že učitelé se speciálně pedagogickým/logopedickým vzděláním...
|
|
| |
|
| |
|
|
Logopedická intervence u dospělých osob se získanou verbální dyspraxií
Částková, Martina ; Horynová, Jana (vedoucí práce) ; Klenková, Jiřina (oponent)
1 ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá problematikou logopedické intervence u dospělých osob se získanou verbální dyspraxií. Hlavním cílem tohoto speciálně-pedagogického výzkumu je zjistit, jaké postupy používají kliničtí logopedi na území České republiky v rámci logopedické intervence u pacientů s verbální dyspraxií. V souladu s hlavním cílem práce jsou stanoveny dílčí cíle, jež zjišťují, jaké diagnostické materiály kliničtí logopedi užívají k diagnostice získané verbální dyspraxie u dospělých pacientů, u kterých se vlivem cévní mozkové příhody, traumatu či neurogenního onemocnění projevila neurogenní porucha komunikace, a jaké terapeutické metody kliničtí logopedi užívají v terapii osob s touto diagnózou. Další dílčí cíl porovnává, jaké mají kliničtí logopedi povědomí o příznacích verbální dyspraxie a zda ji dokážou na základě těchto poznatků bezproblémově rozpoznat. V práci jsou uvedeny údaje týkající se neurogenních poruch komunikace, z nichž byl detailněji popsány dysartrie, afázie a orální apraxie. Další kapitola se poté věnuje verbální dyspraxii samostatně, jelikož je hlavním tématem této práce. Práce je zakončena kvantitativním výzkumem, který byl zprostředkován elektronickým dotazníkovým šetřením, jehož respondenty byli kliničtí logopedi a logopedi v předatestační přípravě na území České republiky....
|
|
|
Foniatrická a logopedická intervence u osob s hlasovými poruchami
Králová, Helena ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Horynová, Jana (oponent)
Diplomová práce je z oboru Logopedie. Zabývá se oblastí hlasových poruch a vzájemnou spoluprací logopedů a foniatrů v této oblasti. Východiskem teoretické pasáže práce je vymezení oborů logopedie a foniatrie. Dále se teoretická část zabývá hlasovými poruchami a vymezením hlasu. Poslední kapitola teoretické části se věnuje oblasti diagnostiky, terapie a prevence u hlasových poruch. Cílem praktické části práce bylo, s využitím poznatků a znalostí z teoretické části, zjistit, jak probíhá vzájemná spolupráce logopedů a foniatrů, analyzovat využívané postupy diagnostiky a léčby u osob s hlasovými poruchami a odhalit jaké další možnosti spolupráce mezi logopedy a foniatry se nabízejí. K dosažení cílů výzkumného šetření byl proveden kvalitativní výzkum s šesti respondenty formou polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření umožnily naplnit vytýčené cíle. Ukázalo se, že vzájemná spolupráce je ovlivněna mnoha faktory, přičemž jeden ze zásadních faktorů představují typy pracovišť, ve kterých odborníci působí. Vyšlo najevo, že v nemocnicích a specializovaných klinikách je vzájemná spolupráce snadnější a efektivnější, neboť foniatři a logopedové zde využívají osobního kontaktu ke co nejvhodnějšímu společnému nastavení a řešení terapie hlasových poruch. Naproti tomu na ambulantním pracovišti je...
|
|
|
Alternativní a augmentativní komunikace jako prostředek komunikace u osob s kombinovaným postižením
Kopalová, Pavla ; Hádková, Kateřina (vedoucí práce) ; Chleboradová, Barbora (oponent) ; Klenková, Jiřina (oponent)
Předkládaná disertační práce s názvem Alternativní a augmentativní komunikace jako prostředek komunikace osob s kombinovaným postižením si klade za cíl popsat současné zahraniční trendy a výsledky vybraných výzkumných šetření zahraničních odborníků daného tématu. Práce prezentuje klasifikace komunikačních schopností u osob s kombinovaným postižením (CFCS - Systém klasifikace komunikačních schopností osob s mozkovou obrnou, VSS - Škála řeči Viking), které jsou v zahraniční běžně používané. Předkládá též základní informace o této problematice. Zabývá se otázkou vhodnosti a správného načasování pro zavedení augmentativních a alternativních systémů komunikace. Vyvrací mýty spojené s oblastí AAK, které jsou bohužel dodnes ve společnosti přítomné. V práci jsou stručně popsány formy AAK - systémy bez pomůcek a systémy s pomůckami, odlišnosti mezi jádrovou a okrajovou slovní zásobou či jak by mělo vypadat správné hodnocení a intervence v oblasti AAK. V neposlední řadě je zdůrazněna důležitost spolupráce rodiny a celého týmu AAK, do kterého spadají odborníci, ale zároveň i všichni komunikační partneři jedince. V rámci této disertační práce vznikly dva výzkumné projekty, které se zabývají komunikačními schopnostmi osob s kombinovaným postižením. První kvantitativně zaměřený projekt se zabývá klasifikací...
|
|
|
Rozvoj jednotlivých jazykových rovin u dětí v předškolním věku
Křepelová, Šárka ; Klenková, Jiřina (vedoucí práce) ; Korandová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem jazykových rovin u dětí ve věku 5 až 6 let. Jedná se tedy o děti před nástupem do základní školy. V tomto věku se uzavírá etapa předškolního vzdělávání a s ní spojený vývoj. Konec tohoto období je specifický tím, že se děti připravují na začátek povinné školní docházky. S koncem předškolního období by mělo dítě dosahovat jistých výsledků v rozvoji jazykových rovin. Cílem prakticky orientované části diplomové práce je analyzovat rozvoj jazykových rovin u dětí v předškolním věku. Práce je logicky rozdělena do dvou částí. První z nich seznamuje s řečovým vývojem, definuje předškolní období a vymezuje jazykové roviny na základě podkladů z odborné literatury. Jedná se o teoretické poznatky nezbytné pro utvoření komplexního obrazu zkoumané problematiky. Dále jsou v práci popisovány nejčastěji se vyskytující druhy narušené komunikační schopnosti typické pro toto období. V neposlední řadě je představeno předškolní vzdělávání a související oblasti logopedické prevence. Druhá část práce se věnuje samotnému výzkumu. Zkoumán je skutečný stav jazykových znalostí a dovedností dětí ve výše vymezeném období. Na základě studia odborné literatury byl pro potřeby výzkumu vytvořen materiál, pomocí kterého byly hodnoceny znalosti a dovednosti dětí v oblasti jazykových rovin. Výzkumné...
|
|
| |
host ::
RSS.