|
|
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století
Vlasák, Filip ; Velková, Alice (vedoucí práce) ; Klečacký, Martin (oponent)
Sociální mobilita příslušníků elitních vrstev ve 2. polovině 19. století Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá sociální mobilitou vyšších státních úředníků ve velmi dynamickém období z hlediska vývoje politické správy v zemích Koruny české, a to ve druhé polovině 19. a počátku 20. století. Cílem práce bylo analyzovat a popsat proměnu struktury úředníků dle jejich sociálního původu, statisticky určit významné faktory, které měly vliv na věk úředníka při prvním nástupu do funkce okresního hejtmana a určit, zda během studovaného období dochází k prodlužování tohoto věku. Analýza probíhala na základě dat výzkumné databáze projektu EXPRO 2020. Výsledky ukazují, že úředníci s vlivným sociálním původem měli téměř dvakrát takovou pravděpodobnost, že se stanou okresními hejtmany v mladším věku než úředníci pocházející z nižší sociální třídy. V závěru jsou formulovány hlavní výsledky práce, které vedle výše uvedeného diskutují, jaký měl na sociální mobilitu úředníka vliv sňatek s manželkou z vlivného prostředí nebo jak dlouho trvalo úředníkovi po úspěšném absolvování univerzity vyšplhat se po kariérním žebříčku až do funkce okresního hejtmana a jaké faktory mohly tuto cestu mezi univerzitou a úřadem významně urychlit. Klíčová slova: elitní osoby, vyšší státní úředníci, okresní hejtman, sociální mobilita, analýza...
|
|
|
Převzetí rakouského četnictva československým státem 1918-1919
Klečacký, Martin ; Velek, Luboš (oponent)
Tato práce se zabývá procesem přechodu rakouského četnictva do struktur nového československého státu. Práce je rozdělena na čtyři části. První podává stručný úvod do problematiky četnictva, jeho vzniku a vývoje v rakouských zemích do roku 1918 s přihlédnutím k českomoravskému prostoru. Zbylé kapitoly mapují proces transformace četnictva, jeho adaptaci na nové politické, sociální a národnostní poměry. Pozornost je věnována četnictvu německé národnosti, které mělo největší problémy přizpůsobit se novým podmínkám, dále otázce nedostatku četnictva a opatřením, jakými se vláda snažila čelit narůstající zločinnosti a sociálním tenzím ve městech a průmyslových oblastech. V neposlední řadě si práce všímá přijetí staronových strážců zákona českým obyvatelstvem, interakce s dalšími státními úřady a pokusů o přeměnu četnictva v demokratičtější sbor. Klíčová slova: četnictvo - Československo - národnostní poměry
|
|
|
Akademie hraběte Straky
Egrová, Miroslava ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Klečacký, Martin (oponent)
Cílem této práce je přiblížit historii nadace hraběte Jana Petra Straky z Nedabylic a Libčan. Práce se věnuje založení nadace, výstavbě budovy, jejímu provozu a následnému zrušení instituce v době první Československé republiky. Práce též pojednává o personálním obsazení akademie. Klíčová slova: výchova, vzdělání, nadace, šlechta, akademie, šlechtická nadace, hrabě Straka, škola, gymnázium, pedagogové, 19. st., 20. st., učitelé
|
|
|
Český ministr-krajan v předlitavské vládě
Klečacký, Martin ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Vyskočil, Aleš (oponent)
Martin Klečacký Disertační práce: Český ministr krajan v předlitavské vládě Abstrakt Ústředním tématem disertační práce je postavení českého ministra krajana v rámci předlitavské státní správy. V první části si práce všímá vzniku úřadu ministra krajana a analyzuje jeho pravomoci, zabývá se výběrem ministrů a jejich působením na ministerském postu, složením krajanské kanceláře a spoluprací českého ministra s českými poslaneckými kruhy na říšské radě ve Vídni. Hlavním úkolem nového úřadu byla ochrana českých zájmů, což zahrnovalo i prosazení českých úředníků do vedoucích pozicí státního aparátu. Ve třech kapitolách práce rozebírá postup ministra krajana a jeho spolupráci s mladočeskou stranou při získávání rozhodujících a vlivných úředních míst pro spolehlivé a osvědčené české úředníky nejprve na úrovni země na příkladech místodržitelství, zemské školní rady a zemského finančního ředitelství v Praze, následně na celoříšské úrovni na příkladu ministerstva obchodu a naposledy sleduje lokální rovinu exemplifikovanou městem České Budějovice a tamními státními úřady a biskupskou konzistoří. Zatímco v kapitole zaměřené na zemskou instanci se do popředí dostává především vztah mezi ministrem krajanem a místodržitelem, v případě ministerstva obchodu práce zkoumá spolupráci mezi dvěma českými ministry - jedním bez...
|
|
|
Převzetí rakouského četnictva československým státem 1918-1919
Klečacký, Martin ; Velek, Luboš (oponent)
Tato práce se zabývá procesem přechodu rakouského četnictva do struktur nového československého státu. Práce je rozdělena na čtyři části. První podává stručný úvod do problematiky četnictva, jeho vzniku a vývoje v rakouských zemích do roku 1918 s přihlédnutím k českomoravskému prostoru. Zbylé kapitoly mapují proces transformace četnictva, jeho adaptaci na nové politické, sociální a národnostní poměry. Pozornost je věnována četnictvu německé národnosti, které mělo největší problémy přizpůsobit se novým podmínkám, dále otázce nedostatku četnictva a opatřením, jakými se vláda snažila čelit narůstající zločinnosti a sociálním tenzím ve městech a průmyslových oblastech. V neposlední řadě si práce všímá přijetí staronových strážců zákona českým obyvatelstvem, interakce s dalšími státními úřady a pokusů o přeměnu četnictva v demokratičtější sbor. Klíčová slova: četnictvo - Československo - národnostní poměry
|
|
|
Převzetí rakouského četnictva československým státem 1918-1919
Klečacký, Martin ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá procesem přechodu rakouského četnictva do struktur nového československého státu. Práce je rozdělena na čtyři části. První podává stručný úvod do problematiky četnictva, jeho vzniku a vývoje v rakouských zemích do roku 1918 s přihlédnutím k českomoravskému prostoru. Zbylé kapitoly mapují proces transformace četnictva, jeho adaptaci na nové politické, sociální a národnostní poměry. Pozornost je věnována četnictvu německé národnosti, které mělo největší problémy přizpůsobit se novým podmínkám, dále otázce nedostatku četnictva a opatřením, jakými se vláda snažila čelit narůstající zločinnosti a sociálním tenzím ve městech a průmyslových oblastech. V neposlední řadě si práce všímá přijetí staronových strážců zákona českým obyvatelstvem, interakce s dalšími státními úřady a pokusů o přeměnu četnictva v demokratičtější sbor. Klíčová slova: četnictvo - Československo - národnostní poměry
|
host ::
RSS.