Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Differences Between National Memory of Communism in Poland and the Czech Republic
Bush, Graham ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent) ; Klautke, Egbert (oponent)
Úkolem této práce je představit a zobrazit rozdíly v národní pamětí pokud jde myšlení o komunismu v České republice a Polsku. Prozkoumává pravidla, jež se uplatňují během praxe v použití kolektivní paměti, a následně používá je k vytvoření základní metodologie studia tohoto problému u obou zmíněných národů. Při hodnocení pamětí v těchto zemích, se práce opírá o "Tři Pilíře", které tvoří: minulé události, kulturní dědictví a veřejné mínění, zdůrazňuje také jejich vzájemnou propojenost. Další důraz je kladen na funkce víry ve formování se osobní a skupinové identity. Závěrečné úsudky ukazují, že v obou případech, v České republice i v Polsku, národní paměť byla vytvořena na základě národního dějepisu, kultury a veřejného mínění, což právě způsobí rozdíly ve vnímání období komunismu v obou státech. Rozdílnost projevuje se v konkrétních, specifických "českých" a "polských" pohledech a názorech, jež jsou důsledky diskurzu o tom co znamená příslušenství k těm jednotlivým skupinám. Národní paměť se zpravidla vyvíjí samostatně, a nadále bude v tom sebe-vyvíjení pokračovat. Budoucí přesvědčení o tom co znamená být Čechem nebo Češkou, Polákem nebo Polkou, budou konstruovaná během současné, nejnovější kapitoly národní paměti.
The Postmemorial Narrative of the Expulsion of the Sudeten Germans in Czech Literature and Film.
Schwarz, Marie Bettine ; Emler, David (vedoucí práce) ; Klautke, Egbert (oponent) ; Vykoukal, Jiří (oponent)
Kulturní paměť a její média mají produktivní sílu při konstruování historických narativů. Především v kontextu střední a východní Evropy je paměť většinou sestavena postupem zdola nahoru: Minulost je především vytvořena ve veřejné sféře a zobrazována v populární kultuře (Blacker, Etkind 2013: 10). Po Sametové revoluci následoval v Česku s paměťový boom, kde média působí jako aktivista paměti zaměřený na tabuizované vzpomínky. V době, kdy poslední svědci odchází na věčnost, umírající hlas minulosti je přebírán médii. Ta práce snaží objevit determinantní vzorce českého vyprávění ve fikci po roce 1989, se zaměřením na post-paměťové znázornění.Tato práce vychází z analýzy pěti smyšlených prací týkajících se vyhnání sudetských Němců. Vyhnání je zakotveno v století trvajícím soužití se sudetoněmeckým Německem, líčeným jako sousedem. Sudetští Němci jsou sice začleňováni do regionální, avšak nikoliv do národní identity. Zatímco odsunutí je ohraničeno etnicko- pravním rámcem, na úrovni vyprávění se používají strategie individualizace a univerzalizace, aby byla minulost přístupná těm, kteří přímo nebyli jejími svědky.
Differences Between National Memory of Communism in Poland and the Czech Republic
Bush, Graham ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent) ; Klautke, Egbert (oponent)
Úkolem této práce je představit a zobrazit rozdíly v národní pamětí pokud jde myšlení o komunismu v České republice a Polsku. Prozkoumává pravidla, jež se uplatňují během praxe v použití kolektivní paměti, a následně používá je k vytvoření základní metodologie studia tohoto problému u obou zmíněných národů. Při hodnocení pamětí v těchto zemích, se práce opírá o "Tři Pilíře", které tvoří: minulé události, kulturní dědictví a veřejné mínění, zdůrazňuje také jejich vzájemnou propojenost. Další důraz je kladen na funkce víry ve formování se osobní a skupinové identity. Závěrečné úsudky ukazují, že v obou případech, v České republice i v Polsku, národní paměť byla vytvořena na základě národního dějepisu, kultury a veřejného mínění, což právě způsobí rozdíly ve vnímání období komunismu v obou státech. Rozdílnost projevuje se v konkrétních, specifických "českých" a "polských" pohledech a názorech, jež jsou důsledky diskurzu o tom co znamená příslušenství k těm jednotlivým skupinám. Národní paměť se zpravidla vyvíjí samostatně, a nadále bude v tom sebe-vyvíjení pokračovat. Budoucí přesvědčení o tom co znamená být Čechem nebo Češkou, Polákem nebo Polkou, budou konstruovaná během současné, nejnovější kapitoly národní paměti.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.