Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Komparace penzijních systémů v Česku a Dánsku
Janda, Martin ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Klapková, Michaela (oponent)
Komparace penzijních systémů v Česku a Dánsku Abstrakt Cílem práce je přispět k diskuzi na téma důchodových systémů a jejich reforem se zaměřením na Česko a Dánsko. Dánský penzijní systém je považován za nejlepší na světě, tudíž by mohl sloužit jako vzor pro reformu českého penzijního systému. V práci jsou popsány obecně typy důchodových systémů používaných ve světě, podrobněji pak český a dánský. V další části práce je představen očekávaný populační vývoj obou sledovaných zemí do roku 2080 dle prognózy EUROPOP 2013. V analytické části práce jsou pomocí dvou různých modelů vypočteny potenciální počty důchodců do roku 2075 a následně indexy ekonomického zatížení. Oba modely ukazují vyšší indexy ekonomického zatížení v Česku než Dánsku.
Demografické stárnutí dle standardních a alternativních ukazatelů ve vybraných státech Evropy a jejich regionální diferenciace na úrovni NUTS2
Klapková, Michaela ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Demografické stárnutí dle standardních a alternativních ukazatelů ve vybraných státech Evropy a jejich regionální diferenciace na úrovni NUTS2 Abstrakt Demografické stárnutí populace je často označováno jako fenomén 21. století. Nicméně se jedná o přirozený proces, který sami více či méně vědomě ovlivňujeme. Stárnutí populace je totiž výsledkem zlepšování zdravotního stavu populace a obecného zvyšování kvality lidského života, které započaly již v průběhu 18. století v rámci demografické revoluce. Nynější obavy o udržitelnosti národních sociálních systémů v souvislosti se stárnutím populace jsou samozřejmě na místě, ale tyto obavy vychází ze standardních charakteristik věkové struktury, které často používají fixní věkovou hranici vstupu do poslední etapy života. Avšak s prodlužováním lidského života se přirozená hranice stáří mění. Alternativní ukazatele stanovené na základě konceptu prospektivního věku nejsou založeny na počtu let, které daná osoba již prožila, nýbrž na počtu let, které daná osoba pravděpodobně ještě prožije. Práce porovnává vývoj standardních a alternativních ukazatelů v Česku, Švédsku a Německu v letech 2000-2013 a soustředí se též na regionální diferenciaci na úrovni NUTS2 ve vybraných regionech severní, západní, východní a jižní Evropy. Klíčová slova: prospektivní věk, alternativní...
Demografické stárnutí dle standardních a alternativních ukazatelů ve vybraných státech Evropy a jejich regionální diferenciace na úrovni NUTS2
Klapková, Michaela ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Demografické stárnutí dle standardních a alternativních ukazatelů ve vybraných státech Evropy a jejich regionální diferenciace na úrovni NUTS2 Abstrakt Demografické stárnutí populace je často označováno jako fenomén 21. století. Nicméně se jedná o přirozený proces, který sami více či méně vědomě ovlivňujeme. Stárnutí populace je totiž výsledkem zlepšování zdravotního stavu populace a obecného zvyšování kvality lidského života, které započaly již v průběhu 18. století v rámci demografické revoluce. Nynější obavy o udržitelnosti národních sociálních systémů v souvislosti se stárnutím populace jsou samozřejmě na místě, ale tyto obavy vychází ze standardních charakteristik věkové struktury, které často používají fixní věkovou hranici vstupu do poslední etapy života. Avšak s prodlužováním lidského života se přirozená hranice stáří mění. Alternativní ukazatele stanovené na základě konceptu prospektivního věku nejsou založeny na počtu let, které daná osoba již prožila, nýbrž na počtu let, které daná osoba pravděpodobně ještě prožije. Práce porovnává vývoj standardních a alternativních ukazatelů v Česku, Švédsku a Německu v letech 2000-2013 a soustředí se též na regionální diferenciaci na úrovni NUTS2 ve vybraných regionech severní, západní, východní a jižní Evropy. Klíčová slova: prospektivní věk, alternativní...
Komparace penzijních systémů v Česku a Dánsku
Janda, Martin ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Klapková, Michaela (oponent)
Komparace penzijních systémů v Česku a Dánsku Abstrakt Cílem práce je přispět k diskuzi na téma důchodových systémů a jejich reforem se zaměřením na Česko a Dánsko. Dánský penzijní systém je považován za nejlepší na světě, tudíž by mohl sloužit jako vzor pro reformu českého penzijního systému. V práci jsou popsány obecně typy důchodových systémů používaných ve světě, podrobněji pak český a dánský. V další části práce je představen očekávaný populační vývoj obou sledovaných zemí do roku 2080 dle prognózy EUROPOP 2013. V analytické části práce jsou pomocí dvou různých modelů vypočteny potenciální počty důchodců do roku 2075 a následně indexy ekonomického zatížení. Oba modely ukazují vyšší indexy ekonomického zatížení v Česku než Dánsku.
Porovnání vývoje vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990
Klapková, Michaela ; Šídlo, Luděk (vedoucí práce) ; Kraus, Jaroslav (oponent)
Porovnání vývoje vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990 Abstrakt Cílem této práce je porovnat vývoj vybraných demografických charakteristik v severských zemích od roku 1990. V této práci jsou severské země definovány jako pět státních útvarů na severu Evropy: Dánsko, Finsko, Island, Norsko a Švédsko. Z analýzy vyplývá, že demografický vývoj severských zemí není stejný a každý stát má svá specifika. Dle očekávání se nejvíce odlišoval vývoj Islandu, který má díky vyšší úrovni plodnosti i mladší věkovou strukturu. Jiným vývojem prošlo i Finsko, jenž ve sledovaném období nejvíce zestárlo, a vykazovalo nižší hodnoty naděje dožití při narození pro muže. Překvapivě horší úmrtností poměry byly pozorovány v Dánsku, a to zejména u žen. Průběh křivky úhrnné plodnosti ve Švédsku, který je zcela odlišný od vývoje ostatních severských států, a který je přirovnáván k horské dráze, přetrvával i v období let 1990-2011. Unikátnost demografického chování severských zemí potvrdily výsledky shlukové analýzy. V roce 1990 i 2011 se těchto pět států nacházelo v jednom shluku především kvůli vysokému procentu živě narozených mimo manželství a v roce 2011 i díky vyšší úhrnné plodnosti. Jelikož tyto státy v minulosti určovaly demografické trendy Evropy, domnívám se, že studium těchto zemí a jejich...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.