|
|
Dvacet let politiky sněmovních volebních reforem v České republice, 1989-2009
Charvát, Jakub ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Klíma, Michal (oponent) ; Novák, Miroslav (oponent)
Předkládaní dizertační práce se zaměřuje na analýzu dvaceti let politiky volebních reforem v Československu, a to jak na federální (volby do Federálního shromáždění), tak i na národní úrovni (volby do České národní rady), a později v České republice na celostátní úrovni (volby do Poslanecké sněmovny Pralamentu České republiky). Práce nejprve představuje, jak a proč dochází k přijímání a změnám volebních systémů. Nedávné analýzy politiky volebních reforem vytvořily dvě hlavní teoretické perspektivy vysvětlující volební reformy v posledních desetiletích. Podle první perspektivy, vycházející z logiky maximalizace vlastní politické moci, politici kontrolují proces výběru volebního systému a jsou motivováni k maximalizaci vlastní politické moci. Druhá perspektiva umožńuje zahrnout širší škálu aktérů, včetně běžných občanů, a nahlíží na volební reformu jako na kombinaci inherentních a kontingentních faktorů. Volební reforma se tak podle této perspektivy odehrává v reakci na specifické případy systémových selhání. Později se Alan Renwick (v roce 2010 a v upravené podobě v roce 2011) pokusil o vyvinutí preciznějšího přístupu k procesům volebních reforem, a to prostřednictvím dvou kroků. Nejprve dochází k uznání, že existují různé typy reformních procesů, aby následně mohl rozvinout detailnější přístup...
|
|
|
Political Aspects of Migration in Czech Republic and in Slovakia
Štefančík, Radoslav ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Horváth, Július (oponent) ; Drbohlav, Dušan (oponent) ; Romancov, Michael (oponent)
Centrální hypotéza dizertační práce vychází ze zjištění, že podobně jako v zemích západní Evropy pod vlivem různých okolností, pozorujeme odklon od původně proklamovaného multikulturního konceptu integrace směrem k individuálním-občanské integraci také v České republice. Cílem práce nebylo jen verifikovat předpokládaný trend ve vývoji migrační politiky, ale také hledat příčiny její modifikace. Formulování hypotézy, která by se vztahovala rovněž na Českou republiku i na Slovensko, bylo komplikovanější. Zatímco tvorba migrační politiky v oblasti začleňování přistěhovalců do autochtonní společnosti má v České republice delší tradici i vzhledem k vyšší počet přistěhovalců, na Slovensku je dosud ve svých počátcích. Dokonce některé teprve nedávno přijaté výstupy veřejné politiky proklamovali uplatňování multikulturního rozměru ve vztahu k cizincům. Skutečná politika vypověděla úplně o jiném přístupu. Hlavní hypotéza práce tak byla doplněna o subhypotézu vztahující se k podmínkám Slovenska: Multikulturní rozměr přístupu k přistěhovalcům v minulosti existoval pouze v proklamativní rovině a pouze v dílčích dokumentech. Vzhledem k nedávnému přijetí konceptu integrační politiky, která není založena na principech multikulturalismu, jsou zmínky o něm reziduálním projevem předchozí nesystematické úpravy migrace a integrace ve výstupech veřejné politiky. V reálných podmínkách bylo provedeno několik kroků bránících aplikování principů tohoto modelu. V případě České republiky byla zaznamenána změna již v oblasti přistěhovalecké politiky v souvislosti s hospodářskou krizí. Stejně byl prokázán obsahový posun v přístupu k integraci cizinců. Složitějším se ukázalo sledovat tento vývoj v procesu tvorby slovenské migrační politiky. Veřejná politika v oblasti migrace a integrace cizinců byla do roku 2009 charakteristická výrazným nezájmem ze strany státních orgánů. V případě České republiky je během několika let zřejmý posun od komunitaristicko-multikulturního modelu k individuální občanské integraci. Za hlavní prostředek integrace se považuje ovládání jazyka. V případě Slovenské republiky byl původně proklamovaný multikulturní přístup jen pozůstatek nesystematické a nahodilé úpravy integrační politiky a v reálném životě přistěhovalců nic neznamenal. Na Slovensku prakticky do roku 2009 neexistovala integrační politika. Posun v pohledu na migraci zaznamenávají ve svých obsahových dokumentech i politické strany. Podobně jako ve výstupech veřejné politiky, byl posun od multikulturalismu zaznamenán v předvolebních programech českých politických stran. Otázka migrace na Slovensku zatím ve volební kampani nerezonovala. Slovenské politické strany zatím nemají jasnou představu o možnostech integrace přistěhovalců žijících na Slovensku.
|
|
|
Evropská Komise-instituce na vzestupu anebo úřad v permanentním úpadku?
Lukášková, Sára ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Jakš, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce zkoumá postavení Evropské komise v rámci institucionálního systému Evropské unie. Při rozhodovacím procesu v Evropské unii se střetává velké množství zájmů, a do poslední chvíle není jisté, který z vlivů nakonec převáží. Je jen velice obtížné predikovat vliv institucionálních změn na postavení Komise, a vůbec toto postavení přesně vymezit. Pozice Komise je v této práci zkoumána z pohledu formálních a neformálních funkcí, které zastává. Tento přístup byl zvolen proto, že prostřednictvím vykonávaných funkcí definuje Komise své postavení vůči ostatním unijním institucím a pravomoci z nich vyplývající do jisté míry determinují velikost jejího mocenského vlivu. Cílem této práce je popsat její jednotlivé funkce a vysvětlit změny, kterými tato instituce v průběhu evropské integrace prošla. Pomocí analýzy institucionálních reforem se snaží vymezit postavení dnešní Komise po schválení Lisabonské smlouvy.
|
|
|
Vývoj volebního systému v ČR a nejnovější debata o jeho změnách
Piskoř, Jan ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Mrklas, Ladislav (oponent)
Stávající volební systém České republiky není optimální a je velmi složité najít vhodný systém, který by byl zároveň i prosaditelný. Po sametové revoluci a transformaci se jen těžko dařilo sestavovat akceschopné vlády. Vítězná strana buď vůbec nebyla schopna sestavit většinovou vládu, či vládla s nestabilní většinou s pomocí jednoho či dvou poslanců opoziční strany. Mohla by případná změna volebního systému vést k řešení problematických povolebních situací? Práce zohledňuje historický kontext i současnou politickou debatu o možných změnách volebního systému.
|
|
|
Zvláštnosti role Evropského parlamentu v rozhodovacím procesu Evropské unie
Podskalská, Alena ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
V průběhu let je Evropský parlament stále více zapojován do rozhodovacího procesu v Evropské unii. S růstem jeho pravomocí se zvyšuje i jeho vliv na aktuální dění a činnost Unie. Vzhledem k postavení národních parlamentů se však stále odlišuje a v některých oblastech nedosahuje jejich významu. Tato práce by měla nejprve popsat vývoj Evropského parlamentu a jeho současnou organizaci, strukturu a pozici v rámci unijních institucí. Hlavním momentem je však určení momentů, ve kterých se odlišuje od parlamentů národních.
|
|
|
Předsednictví v Radě Evropské unie. Komparace českého a francouzského předsednictví
Salajková, Linda ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Předsednictví v Radě Evropské unie je prestižní institut spojený s administrativními, reprezentativními a politickými úkoly. Práce nejprve teoreticky vymezuje Radu EU a institut předsednictví a shrnuje teoretické hypotézy ohledně jeho výkonu v podání menších a velkých členských zemí. Praktická komparace pracuje s příkladem Francie a České republiky, jejichž předsednictví na sebe v nedávné době přímo navazovala. Práce je zaměřena na zkoumání rozsahu vlivu politického systému, délky členství v Unii, role osobností a zejména velikosti země.
|
|
|
Progress of the European Commission from the beginning of the European Communities to nowadays
Žihlavníková, Martina ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Bakalářská práce zkoumá instituci Evropskou komisi od začátku jejího vzniku do současnosti s náznakem jejího vývoje do budoucnosti. Zaměřuje se na změny, kterými tato instituce prošla pod vlivem dvou hlavních teoretických principů -- mezivládního a nadstátního. Jejím předmětem je taktéž měnící se pozice Evropské komise, která je zastáncem nadstátního principu ve vztahu k Radě ministrů a Parlamentu. Bakalářská práce analyzuje oslabení úlohy Evropské komise prostřednictvím krize prázdné stoličky, a následné zlepšení prostřednictvím Jednotného evropského aktu. Další změny, kterými tato instituce prošla, byly v důsledku jednotlivých smluv přijatými po dobu dalšího integračního procesu. V závěru práce analyzuje přijetí Lisabonské smlouvy a její možné oslabení, případně posílení úloh Komise. Kromě měnícího se postavení Komise je v práci zachycen její přínos v jednotlivých etapách integrace.
|
|
|
The impact of the Phenomenon of Enlargement on the Legislative procedure in European Union
Midulová, Katarína ; Klíma, Michal (vedoucí práce) ; Faturová, Marie (oponent)
Bakalářská práce hodnotí proces přijímání legislativy Evropské unie, jeho vývoj a efektivitu vzhledem na rozšiřování členské základny. Jejím cílem je zhodnotit, do jaké míry se následkem přijetí nových členů rozhodování EU stává komplikovanějším a jestli je nutné celý systém dále reformovat. Práce se zaměřuje na legislativní proces v současnosti a popisuje období, kdy se jeho pravidla měnily nejvíce. Byly to právě 90tá léta, kdy legislativní proces prošel historicky nejvíce změnami. Jejich podnětem bylo připravit instituce EU na doposud největší rozšíření. V konečném důsledku se ukázalo, že tyto změny eliminovaly dopady, jaké mohlo mít budoucí rozšíření na efektivitu rozhodování EU. Navzdory obavám instituce EU fungují, i když se do jejich práce zapojilo 12 dalších aktérů s rozdílnými zájmy. Nicméně pravdou také je, že jejich práce na legislativě je komplikovanější a budoucí rozšíření si žádá další úpravy pravidel.
|
host ::
RSS.