|
| |
|
|
Institutional framework and development in selected emerging markets
Khamet, Khafiz ; Kouba, Karel (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce zkoumá institucionální prostředí ve dvanácti vybraných tranzitivních ekonomikách (Baltské státy, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika jako nové členské státy EU, a navíc v Bělorusku, Ruské federaci a Ukrajině) na základě dat Světových vládních ukazatelů (WGI) v období od 1998 do 2008. Ukazuje se celkově dobrá pozice všech nových členských zemích (kromě Bulharska a Rumunska, které zaostávají) ve čtyřech dimenzích institucionální kvality, konkrétně v kvalitě demokracie, politické stabilitě, vládní efektivitě a regulační kvalitě. Přesto je zřejmé zaostávání hlavně v ukazatelích právního řádu a kontrole korupce, i po dvaceti letech od počátku transformace. Zároveň je velký rozdíl mezi členskými zeměmi EU a trojicí států Bělorusko, Ruská federace a Ukrajina. Důvody se dají přisuzovat externím (požadavky před vstupem do EU, otevřenost trhu, konkurence) a interním tlakům. Panelová analýza dat poukazuje na stejné závěry, tedy důležitost právního řádu a kontroly korupce pro ekonomický růst, a také postupný pokles významu institucí, a to pravděpodobně z důvodu dostačující kvality institucionálního prostředí pro správné fungování tržní ekonomiky. Analýza, kromě kladných stránek, také poukazuje na celkovou strnulost institucionálního rámce, kde vývoj se pohnul...
|
|
| |
|
|
Institutional framework and development in selected emerging markets
Khamet, Khafiz ; Kouba, Karel (vedoucí práce) ; Benáček, Vladimír (oponent)
Diplomová práce zkoumá institucionální prostředí ve dvanácti vybraných tranzitivních ekonomikách (Baltské státy, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovenská republika jako nové členské státy EU, a navíc v Bělorusku, Ruské federaci a Ukrajině) na základě dat Světových vládních ukazatelů (WGI) v období od 1998 do 2008. Ukazuje se celkově dobrá pozice všech nových členských zemích (kromě Bulharska a Rumunska, které zaostávají) ve čtyřech dimenzích institucionální kvality, konkrétně v kvalitě demokracie, politické stabilitě, vládní efektivitě a regulační kvalitě. Přesto je zřejmé zaostávání hlavně v ukazatelích právního řádu a kontrole korupce, i po dvaceti letech od počátku transformace. Zároveň je velký rozdíl mezi členskými zeměmi EU a trojicí států Bělorusko, Ruská federace a Ukrajina. Důvody se dají přisuzovat externím (požadavky před vstupem do EU, otevřenost trhu, konkurence) a interním tlakům. Panelová analýza dat poukazuje na stejné závěry, tedy důležitost právního řádu a kontroly korupce pro ekonomický růst, a také postupný pokles významu institucí, a to pravděpodobně z důvodu dostačující kvality institucionálního prostředí pro správné fungování tržní ekonomiky. Analýza, kromě kladných stránek, také poukazuje na celkovou strnulost institucionálního rámce, kde vývoj se pohnul...
|
host ::
RSS.