|
|
Predispoziční faktory rekurentní vulvovaginální kandidózy IV
Stopková, Eva ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kestřánek, Jan (oponent)
1 Souhrn V diplomové práci jsme se zabývali predispozičními faktory vedoucími k rekurentní vulvovaginální kandidóze (RVVK). Vaginální kandidóza patří mezi nejčastější poševní onemocnění. RVVK je definována čtyřmi a více potvrzenými atakami vulvovaginální kandidózy za rok. Pro tuto práci byly vypracovány dotazníky, pomocí nichž jsme se snažili zjistit možné predispoziční faktory tohoto onemocnění. Každý dotazník se skládal ze 17 stran a obsahoval 49 otázek. Náš dotazník vyplnilo celkem 145 žen z celkového počtu 199 dotazníků (návratnost byla 145 ze 199 dotazníků, což je 72,8%). V dotazníku jsme pokládali otázky, které úzce souvisejí s predispozičními faktory RVVK, jsou to zejména tyto: konzumace potravin s vysokým obsahem sacharidů, trvalé používáni intimních vložek i mimo menstruaci, formy antikoncepce, dlouhá horká sprcha, nošení těsných kalhot, kouření cigaret, vyšší počet sexuálních partnerů, vyholování ochlupení v klíně z větší části, vyšší frekvence pohlavních styků, nekoitální sexuální praktiky (cunnilingus, masturbace, anální sex, používání vibrátoru), vyšší výskyt alergií a užívání antibiotik. U některých faktorů nejsme schopni určit, zda jsou příčinou onemocnění nebo až jejím důsledkem. Jedná se zejména o přípravky určené na intimní hygienu.
|
|
| |
|
| |
|
|
Predispoziční faktory rekurentního vulvovaginálního dyskomfortu
Stopková, Eva ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kestřánek, Jan (oponent)
1 Souhrn V rigorózní práci jsme se zabývali predispozičními faktory vedoucími k rekurentrnímu vulvovaginálnímu dyskomfortu (RVVD) kvasinkového původu. Vaginální kandidóza patří mezi nejčastější poševní onemocnění. RVVD je definována čtyřmi a více potvrzenými atakami vulvovaginálního dyskomfortu za rok. Pro tuto práci byly vypracovány dotazníky, pomocí nichž jsme se snažili zjistit možné predispoziční faktory tohoto onemocnění. Každý dotazník se skládal ze 17 stran a obsahoval 49 otázek. Náš dotazník vyplnilo celkem 145 žen z celkového počtu 199 dotazníků (návratnost byla 145 ze 199 dotazníků, což je 72,8%). V dotazníku jsme pokládali otázky, které úzce souvisejí s predispozičními faktory RVVD kvasinkového původu, jsou to zejména tyto: konzumace potravin s vysokým obsahem sacharidů, trvalé používáni intimních vložek i mimo menstruaci, formy antikoncepce, dlouhá horká sprcha, nošení těsných kalhot, kouření cigaret, vyšší počet sexuálních partnerů, vyholování ochlupení v klíně z větší části, vyšší frekvence pohlavních styků, nekoitální sexuální praktiky (cunnilingus, masturbace, anální sex, používání vibrátoru), vyšší výskyt alergií a užívání antibiotik. Dále jsme se žen ptali na spokojenost s obecnými stránkami života, a to na jejich zdraví, finanční situaci, na volný čas, partnerství a manželství, na...
|
|
| |
|
| |
|
|
Chronický vulvovaginální dyskomfort a kvalita poševního prostředí
Kestřánek, Jan ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Unzeitig, Vít (oponent) ; Hořejší, Jan (oponent)
SOUHRN Vulvovaginální dyskomfort (VVD) není život ohrožující onemocnění, avšak jeho dopad na kvalitu života ženy je veliký. Po gynekologické prevenci a prenatální péči je nejčastější příčinou návštěvy gynekologické ambulance. Příčiny vzniku chronické formy nejsou prokazatelně objasněny. CÍLE PRÁCE: Prvním cílem této práce bylo pokusit se odhalit etiologii chronického vulvovaginálního dyskomfort (CVD), charakterizovat skupinu pacientek s CVD a vztáhnout tuto ke kvalitě poševního prostředí. Druhým cílem bylo vyhodnocení dotazníku, který byl zaměřen na možné příčinné faktory CVD. Třetí část práce je experimentální, zaměřená na problematiku quorum sensing molekul (QSM) a manosa-binding lektin (MBL) polymorfismů. METODY: Data pro všechny tři části studie byla získána v ambulanci pro chronický vulvovaginální dyskomfort vyšetřením a dlouhodobým sledováním pacientek s CVD. K pátrání po možných příčinných faktorech CVD byl použit dotazník. VÝSLEDKY: Studie prokázala, že se v naprosté většině případů setkáváme s idiopatickou formou CVD. Je zřejmé, že se jedná hlavně o ženy v produktivním věku, ve většině případů zdravé, bez zjevného spouštěcího momentu. Bylo prokázáno, že se v ambulantní praxi této problematice adekvátně věnuje minimum lékařů a že nejmarkantnějším nálezem u pacientek s CVD je absence laktobacilů...
|
|
|
Vliv stresu a životní spokojenosti na chronickou vulvovaginální kandidózu
Hájková, Lucie ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kestřánek, Jan (oponent)
1 SOUHRN V rigorózní práci jsme se zabývali vlivem stresu a životní spokojenosti na rekurentní vulvovaginální kandidózu (RVVK). Vulvovaginální kandidóza (VVK) patří mezi nejběžnější genitální infekce. Předpokládá se, že 75% žen v reprodukčním věku minimálně 1krát za život prodělá ataku VVK. RVVK je nejčastěji definována čtyřmi nebo více atakami symptomatických vaginálních kandidóz během jednoho roku. Incidence tohoto onemocnění není přesně známá, předpokládá se 5 až 8% žen v reprodukčním věku. Naše předchozí studie uvádí incidenci 7,6%. Pro účel této práce byly vypracovány dotazníky, jejichž součástí je dotazník životní spokojenosti a míry zranitelnosti stresem. Každý dotazník se skládal z 17 stran a obsahoval 49 otázek. Plné znění dotazníku je uvedeno v příloze. Dotazník obsahoval 15 silně orámovaných otázek určených jen ženám, které mají zkušenost s opakovaným kvasinkovým zánětem. Hodnotili jsme skupinu 184 žen, které vyplnily náš dotazník (návratnost byla 184 ze 199 dotazníků, což je 92,5%). Na základě vyhodnocení silně orámovaných otázek dotazníku jsme zjistili, že nejvíce gynekologické problémy zasahují do sexuálního života respondentek, mírný vliv mají na sport a ostatní zájmy, minimálně ovlivňují spánek. Dotazované nepozorují žádnou významnou souvislost mezi fází menstruačního cyklu a výskytem jejich...
|
|
|
Chronický vulvovaginální dyskomfort a kvalita poševního prostředí
Kestřánek, Jan ; Špaček, Jiří (vedoucí práce) ; Unzeitig, Vít (oponent) ; Hořejší, Jan (oponent)
SOUHRN Vulvovaginální dyskomfort (VVD) není život ohrožující onemocnění, avšak jeho dopad na kvalitu života ženy je veliký. Po gynekologické prevenci a prenatální péči je nejčastější příčinou návštěvy gynekologické ambulance. Příčiny vzniku chronické formy nejsou prokazatelně objasněny. CÍLE PRÁCE: Prvním cílem této práce bylo pokusit se odhalit etiologii chronického vulvovaginálního dyskomfort (CVD), charakterizovat skupinu pacientek s CVD a vztáhnout tuto ke kvalitě poševního prostředí. Druhým cílem bylo vyhodnocení dotazníku, který byl zaměřen na možné příčinné faktory CVD. Třetí část práce je experimentální, zaměřená na problematiku quorum sensing molekul (QSM) a manosa-binding lektin (MBL) polymorfismů. METODY: Data pro všechny tři části studie byla získána v ambulanci pro chronický vulvovaginální dyskomfort vyšetřením a dlouhodobým sledováním pacientek s CVD. K pátrání po možných příčinných faktorech CVD byl použit dotazník. VÝSLEDKY: Studie prokázala, že se v naprosté většině případů setkáváme s idiopatickou formou CVD. Je zřejmé, že se jedná hlavně o ženy v produktivním věku, ve většině případů zdravé, bez zjevného spouštěcího momentu. Bylo prokázáno, že se v ambulantní praxi této problematice adekvátně věnuje minimum lékařů a že nejmarkantnějším nálezem u pacientek s CVD je absence laktobacilů...
|
|
|
Vulvovaginální dyskomfort - příčinné faktory
Leierová, Vanda ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kestřánek, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze - Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Diplomová práce Vanda Leierová Vulvovovaginální dyskomfort - příčinné faktory Souhrn Diplomová práce pojednává o problematice příčinných faktorů způsobují- cích vulvovaginální dyskomfort, respektive jeho podmnožinu, rekurentní vulvovagi- nální kandidózu. Vulvovaginální dyskomfort neohrožuje na životě, zásadním způ- sobem ho však dokáže znepříjemnit. Spolu s prenatální péčí je VVD jednou z nej- častějších příčin návštěvy ordinace gynekologa u sexuálně aktivních žen. RVVK je definována třemi a více kultivačně potvrzenými atakami za jeden rok., resp. čtyřmi a více prokázanými atakami za život. S příznaky VVK se setkají alespoň jednou za život přibližně dvě třetiny žen. U poloviny pacientek s RVVK se objeví další ataka, ať už recidiva či reinfekce, již od několika dnů až po 3 měsíce po přerušení léčby. Příčinné faktory vzniku zejména rekurentních forem zatím nejsou prokazatelně vysvětleny. CÍL PRÁCE: Cílem této diplomové práce bylo vyhodnotit data z dotazní- kové studie a spolu s novými poznatky shrnout, co již o příčinných faktorech RVVD víme. Hodnocenou skupinu tvořilo celkem 71 žen, z toho 39 žen ve skupině RVVD a 32 žen v kontrolní skupině. Kontrolní skupina neguje příznaky VVD, zatímco ženy ze skupiny RVVD mají klinicky i laboratorně...
|
host ::
RSS.