|
|
Neurologické projevy Fabryho nemoci
Reková, Petra ; Kemlink, David (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Kešnerová, Petra (oponent)
Neurologické projevy Fabryho nemoci Abstrakt Práce se zabývá cerebrovaskulárními projevy vzácného X-vázaného onemocnění, Fabryho choroby (FCh). Screeningové programy mohou odhalit nepoznané onemocnění, zvyšují povědomí o nemoci s cílem včasného stanovení diagnózy a zahájení terapie před rozvinutím ireverzibilního orgánového poškození. Identifikace vaskulárních abnormalit a vliv komorbidit na cerebrovaskulární fenotyp pacientů s FCh může pomoci rozšířit znalosti o patofyziologii cerebrovaskulárního postižení. Hlavními cíli studií, které jsou podkladem práce, bylo stanovit prevalenci FCh a zhodnotit relevanci diagnostiky FCh v rizikové skupině pacientů s akutním iktem, pomocí ultrazvuku analyzovat cerebrovaskulárního fenotyp pacientů s FCh a určit prediktory výraznějšího cerebrovaskulárního postižení. V práci jsme ukázali relativně vysokou prevalenci FCh u dospělých pacientů s akutní CMP, navrhli překlasifikování varianty G325S a identifikovali novou variantu R30K. Upozornili jsme, že spojení aseptické meningitidy s lakunárním iktem u mladého člověka by mělo vést k podezření na FCh. Dále jsme demonstrovali vícečetné rozdíly v neurosonologických parametrech mezi pacienty s FCh a skupinou subjektů bez FCh. Potvrdili jsme častější výskyt strukturálních změn cévní stěny velkých tepen a zjistili nižší...
|
|
| |
|
|
Objasňování příčin neurogenetických onemocnění analýzou dat z MPS pomocí moderních algoritmů
Staněk, David ; Laššuthová, Petra (vedoucí práce) ; Halbhuber, Zbyněk (oponent) ; Kemlink, David (oponent)
7 Souhrn V rámci disertační práce "Objasňování příčin neurogenetických onemocnění ana- lýzou dat z MPS pomocí moderních algoritmů" jsme zpracovávali MPS data sek- venovaná pomocí panelu genů, celoexomového (WES) a celogenomového (WGS) sekvenování. Sekvenování panelem genů Při sekvenování pomocí panelu genů jsme využívali na našem pracovišti navržený panel genů, které jsou asociovány s onemocněním. Obecnou podmínkou pro zařazení genu do panelu jsou minimálně dvě nezávislé publikace asociující gen s onemocněním a nebo alespoň jedna publikace popisu- jící kauzální varianty v genu ve dvou nebo více nepříbuzných pacientech. Těmto kritériím v případě panelu pro epileptickou encefalopatii (EE) vyhovovalo t.č. 112 genů. Sekvenování pomocí panelu genů bylo provedeno u 257 pacientů s epileptickou encefalopatií. Patogenní či pravděpodobně patogenní variantu jsme nalezli u 28 % případů (72 z 257 pacientů). U patogenních a pravděpodobně patogenních 76 variant jsme provedli další ana- lýzu variant - rozdělili jsme varianty dle genů do skupin dle dědičnosti a dle původu varianty na de novo, zděděné a s neznámým původem. Ze 112 genů v panelu jsme nalezli patogenní nebo pravděpodobně patogenní variantu ve 33 genech, z nich se nejčastěji jednalo o geny s autozomálně dominantní dědičností (50 variant ve 22 genech). Dle...
|
|
|
Ischemické ikty ve vertebrobazilárním povodí v důsledku postižení magistrálních tepen
Škoda, Ondřej ; Kalvach, Pavel (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Kemlink, David (oponent)
disertační práce: Východiska a cíle práce: Pokroky moderních diagnostických metodik umožnily podstatné zlepšení záchytu a hodnocení patologických změn ve vertebrálním tepenném řečišti, jež mohou způsobit ischémii ve vertebrobazilárním povodí, velmi závažnou formu CMP s mortalitou 20 - 30%. Tyto stenózy mohou být příčinou až poloviny ischemických příhod v uvedené oblasti. I když nebylo dosaženo konsenzu na žádném obecném doporučení pro léčbu stenóz vertebrálních tepen (AV), současná doporučení uvažují o intervenční léčbě v sekundární prevenci CMP, především když konzervativní léčba nezabrání opakování klinických příznaků. S rozšiřujícím se počtem pracovišť, schopných provádět diagnostiku i intervenční léčbu, stoupá potřeba objektivizace možností vyšetřovacích metodik a zpřesnění indikačních kritérií k intervencím v oblasti AV. Nicméně, vzhledem k relativně malé části pacientů, indikovaných k vertebrální angioplastice, by měl být diagnostický postup zároveň maximálně neinvazivní a bezpečný. Cílem této práce bylo vytvořit přesný a zároveň maximálně neinvazivní algoritmus vyšetření AV, umožňující detekci a klasifikaci proximálních stenóz a ověřit jeho spolehlivost na vlastním souboru pacientů. Jako první metodu vyšetření jsme zvolili barevnou duplexní sonografii (CDS), která je považována za dostupný...
|
|
|
Genetic and clinical aspects of the restless legs syndrome
Pavlíčková, Jana ; Kemlink, David (vedoucí práce) ; Seeman, Pavel (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent)
SOUHRN Úvod: Syndrom neklidných nohou (RLS - Restless Legs Syndrome) je časté neurologické onemocnění s prevalencí 5 - 10% v evropské populaci. Je charakterizované nutkáním pohybovat končetinami a v rozvinuté formě interferuje se spánkem. RLS je komplexní dědičné onemocnění, idiopatické formy jsou asociovány s variantami genů MEIS1, BTBD9, PTPRD a MAP2K5/SCOR1. Recentní studie uvádějí roztroušenou sklerózu jako novou příčinu sekundární formy RLS s prevalencí 19 - 37,5%. Cílem naší práce bylo vyšetřit některé klinické a genetické aspekty tohoto onemocnění, hl. u pacientů s roztroušenou sklerózou (RS). V klinické části jsme vyšetřovali prevalenci RLS u českých pacientů s RS a porovnávali jsme rozsah postižení mozku na magnetické rezonanci (MR) u pacientů s RLS a bez RLS. V genetické části jsme zjišťovali, zda známé genetické varianty (MEIS1, BTBD9, PTPRD a MAP2K5/SCOR1) zvyšují riziko rozvoje RLS také u jiných evropských populací a u pacientů s RS. Metodika: V klinické části (epidemiologické studii) byli pacienti s RS dotazováni na symptomy RLS; každý pacient absolvoval strukturovaný rozhovor cílený na přítomnost základních diagnostických kritérií, rodinnou anamnézu, komorbidity a terapii. U některých pacientů (radiologická studie) byla provedena MR mozku se zaměřením na objem T2 hyperintenzních ložisek...
|
|
|
Studium polymorfismů v kandidátních genech v populaci ADHD dětí
Kopečková, Marta ; Goetz, Petr (vedoucí práce) ; Šantavý, Jiří (oponent) ; Kemlink, David (oponent) ; Zvolský, Petr (oponent)
Tato práce je zrunčřena na problematiku hyperkinetického syndromu, kter}' před tavuje závažný socialně-mediclnský problém. Postibuje 3-6% dětské populace a je klinicky charakterizován nepozornosti, impulzivitou a hyperaktivitou Je to onemocněni multifaktoriální a geneticky heterogenní. V současné době je mámo vice než 30 genů s možnou účastí na vzniku a vývoji onemocnění. Jednotlivé alely těchto genů mohou být v populaci relativně časté, protože nepředstavují klasické mutace, ale polymorfismy, které jsou pfíčinou arteficiáInJ aktivity produktu. Studjum jednotlivých transmiterových systémů, které jsou do patogeneze ADHD zapojeny a poznání vlivu genetického podkladu naj jich funkční změny může v budoucnosti pomoci p~i vo lbě vhodného psychofarmaka vzhledem k tomu, že v léčbě hyperkinetické poruchy se uplatňuji látky s fŮmým mechanismem účinku. Ke studiu byly proto vybrány geny systému dopaminergnmo (DR02, DR03 a DAT l), noradrenergnlho (DBH) a serotoninergnlbo (S-HTI) u nichž byla provedena molekulárně-genetická 8lllIlýza 11 polymorfismů se základní strategií založenou na asociačním studiu "případ-kontrola". Pfítornnost rizikových alel byla porovnána v souboru 100 dětí s ADHD a v kontrolní skupině 100 jedinců. u nichž byly ptiznaky ADHD vylou čeny testem Connersové. Výsledky našeho výzkumu svědčí pro asociaci...
|
|
|
Cirkadiánní systém v periferních hodinách u neurodegenerativních a afektivních onemocnění a jeho synchronizace v podmínkách stálého světla
Weissová, Kamila ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Kemlink, David (oponent) ; Svoboda, Jan (oponent)
Souhrn: Cirkadiánní systém hraje významnou roli ve fyziologii i patofyziologii člověka. Řídí veškeré procesy, které se v našem těle opakují s 24 hodinovou periodou. Jedná se o komplexní systém, který funguje od behaviorální úrovně až po úroveň molekulární. Tento systém je řízen z centrální struktury nacházející se v hypotalamu, ale jeho rytmické projevy můžeme sledovat i v jednotlivých tělních buňkách. Narušení tohoto systému u člověka je často spojováno s rozvojem afektivních poruch či neurodegenerativních onemocnění. U pacientů s afektivními poruchami byly popsány fázové posuny cirkadiánních rytmů například v rytmu jejich pohybové aktivity i v dalších cirkadiánních parametrech. U neurodegenerativních onemocnění dochází především ke snižování amplitudy některých cirkadiánních rytmů. Terapeutické postupy zaměřené právě na stabilizaci a prohloubení cirkadiánních rytmů mají i pozitivní dlouhodobý vliv na průběh těchto onemocnění. Zajímavé také je, že studium genetické podstaty těchto onemocnění identifikovalo i polymorfismy v oblastech souvisejících s molekulárním mechanismem vnitřních hodin. V rámci této práce jsem se snažila uchopit studium cirkadiánních rytmů člověka z několika různých úhlů. V první části práce jsem se pokusila identifikovat změny cirkadiánního systému člověka v průběhu raných stadií...
|
|
|
Efekt funkční peroneální elektrostimulace na chůzi pacientů po cévní mozkové příhodě
Jeníček, Jakub ; Petr, Miroslav (vedoucí práce) ; Jeřábek, Jaroslav (oponent) ; Kemlink, David (oponent)
Název: Efekt peroneální funkční elektrostimulace na chůzi pacientů po cévní mozkové příhodě Cíl: Cílem práce bylo porovnat terapeutický efekt dvou klinických přístupů v aplikaci peroneální funkční elektrostimulace na rychlost a vytrvalost chůze a míru spasticko-paretické poruchy hybnosti akra dolní končetiny u dospělých pacientů v chronické fázi cévní mozkové příhody s foot drop syndromem. Metody: Otevřená, randomizovaná, kontrolovaná klinická pilotní studie, kombinující řízený a pragmatický experiment, a to porovnáním dvou různých klinických přístupů v aplikaci peroneální funkční elektrostimulace. U pacientů ve skupině "A" (n=14) měla intervence formu ambulantního, přesně řízeného a intenzivního tréninku chůze s funkčním elektrostimulátorem pětkrát týdně v období čtyř týdnů, ve skupině "B" (n=13) byli pacienti po stejné období vybaveni vlastním stimulátorem a používali ho v průběhu celého dne při běžné chůzi v domácím prostředí a jeho okolí v rámci své komunity. Výsledky: Po dokončení čtyřtýdenní intervence nebyl mezi oběma skupinami zaznamenán statisticky významný rozdíl ve změně žádného ze sledovaných parametrů rychlosti a výkonnosti chůze a míry spasticko-paretické poruchy hybnosti akra dolní končetiny. Výsledky pilotní studie naznačují, že by oba klinické přístupy mohly být u dospělých...
|
|
|
Ischemické ikty ve vertebrobazilárním povodí v důsledku postižení magistrálních tepen
Škoda, Ondřej ; Kalvach, Pavel (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Kemlink, David (oponent)
disertační práce: Východiska a cíle práce: Pokroky moderních diagnostických metodik umožnily podstatné zlepšení záchytu a hodnocení patologických změn ve vertebrálním tepenném řečišti, jež mohou způsobit ischémii ve vertebrobazilárním povodí, velmi závažnou formu CMP s mortalitou 20 - 30%. Tyto stenózy mohou být příčinou až poloviny ischemických příhod v uvedené oblasti. I když nebylo dosaženo konsenzu na žádném obecném doporučení pro léčbu stenóz vertebrálních tepen (AV), současná doporučení uvažují o intervenční léčbě v sekundární prevenci CMP, především když konzervativní léčba nezabrání opakování klinických příznaků. S rozšiřujícím se počtem pracovišť, schopných provádět diagnostiku i intervenční léčbu, stoupá potřeba objektivizace možností vyšetřovacích metodik a zpřesnění indikačních kritérií k intervencím v oblasti AV. Nicméně, vzhledem k relativně malé části pacientů, indikovaných k vertebrální angioplastice, by měl být diagnostický postup zároveň maximálně neinvazivní a bezpečný. Cílem této práce bylo vytvořit přesný a zároveň maximálně neinvazivní algoritmus vyšetření AV, umožňující detekci a klasifikaci proximálních stenóz a ověřit jeho spolehlivost na vlastním souboru pacientů. Jako první metodu vyšetření jsme zvolili barevnou duplexní sonografii (CDS), která je považována za dostupný...
|
|
| |
host ::
RSS.