Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
Vratislavská hejtmanská kancelář za vlády Jana Lucemburského a Karla IV.
Holá, Mlada ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Kejř, Jiří (oponent)
Předkládaná disertace je věnována vratislavské hejtmanské kanceláři v letech 1336-1378, zejména dokumentům z ní vyšlým či v ní vedeným. Vychází především z rozboru diplomatických písemností, které jsou dnes uloženy v archivech ve Vratislavi (Wroław/Breslau).
Mikuláš Puchník - život a právnické dílo
Budský, Dominik ; Hledíková, Zdenka (vedoucí práce) ; Hrdina, Antonín (oponent) ; Kejř, Jiří (oponent)
Abstrakt_česky Disertace se zabývá výzkumem kanonického procesního práva v Praze na sklonku 14. stol. Rozebírá dílo Processus iudiciarius secundum stilum Pragensem v ohledu historickém i právním a zasazuje ho do právních i správních kontextů doby konce 14. a poč. 15. stol. Dílo bylo hojně užíváno studenty práva na pražské univerzitě jako učební text i úředníky arcibiskupství pražského stejně jako procesními stranami (žalobci i obhájci) v jednotlivých kauzách. Disertace obsahuje textovou část skládající se z biografie autora Processu Mikuláše Puchníka, právně-historické analýzy díla zahrnujícího i popis právních obyčejů a zasazení díla do evropského kontextu a paleograficko-kodikologického rozboru rukopisů. Druhá část disertace obsahuje edici zpracovanou s užitím čtyř rukopisů (Mnichov 677 jako základní text a další tři rukopisy pocházející ze 14. stol.).
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době
Vaněk, Vojtěch ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Krafl, Pavel (oponent)
Oltářní fundace kutnohorských měšťanů v předhusitské době Vojtěch Vaněk Abstrakt Studie vychází ze sociálně historického chápání role fundací a liturgické memorie ve středověké společnosti, tak jak je představili zejména něměčtí medievisté Otto G. Oexle a Michael Borgolte. Fundace jako trvalé zbožné dary v jejich pojetí hrály roli spojnice mezi světem živých a zemřelých, udržovaly přítomnost mrtvých ve společnosti a sloužily ke spáse jejich duší prostřednictvím vzájemné solidarity mezi živými a mrtvými. Studie zároveň zvažuje podněty ze strany nové kulturní historie, která přisuzuje fundacím roli symbolického kapitálu ve společnosti, který sloužil k reprezentaci společenského postavení a k legitimizaci moci prostřednictvím okázalé demonstrace zbožnosti. Předhusitská Kutná Hora byla jedním z nejlidnatějších měst v českých zemích za vlády Lucemburků a současně jedním z největších center těžby a zpracování stříbrné rudy na evropském kontinentu. Vznik dolování klademe do osmdesátých let 13. století, založení města do prvního desetiletí 14. století. Kutná Hora byla sídlem centrální mincovny českého státu a královských úřadů spojených s mincovnou i těžbou. Přitahovala rovněž elitu z řad měšťanů, kteří se účastnili horního podnikání a obchodu s drahým kovem, pocházeli z řady významných měst střední Evropy a...
České reformní proudy 14. století a devotio moderna
Smrčka, Jakub ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Herold, Vilém (oponent) ; Kejř, Jiří (oponent)
Jakub Smrčka České reformní proudy 14. století a devotio moderna The Bohemian Reform Currents of the 14th Cent. and the Devotio Moderna Období konce středověku je v českých zemích spojeno s mnoha změnami ve vývoji církevní správy, společenského uspořádání, kultury a vzdělání. Období vzestupu Českého království od poloviny 13. stol. umožnilo konsolidaci církevní organizace a její farní sítě a vedle toho také rozvoj ekonomické sociální struktury městského prostředí a vznik patriciátu jako sebevědomé a konkurenceschopné společenské skupiny. Spolu s vývojem vnějších struktur je patrná i změna struktur duchovních, tedy posuny v myšlení, v křesťanské sebereflexi a vnímání skutečnosti světa. Začíná se formovat vědomí národní. Zvláště v městském prostředí se objevuje u laiků vědomí odpovědnosti za svůj náboženský život. Typickým a specifickým projevem evropské nové zbožnosti a raného humanismu je nizozemské hnutí devotio moderna.
Vratislavská hejtmanská kancelář za vlády Jana Lucemburského a Karla IV.
Holá, Mlada ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Kejř, Jiří (oponent)
Předkládaná disertace je věnována vratislavské hejtmanské kanceláři v letech 1336-1378, zejména dokumentům z ní vyšlým či v ní vedeným. Vychází především z rozboru diplomatických písemností, které jsou dnes uloženy v archivech ve Vratislavi (Wroław/Breslau).
Vratislavská hejtmanská kancelář za vlády Jana Lucemburského a Karla IV.
Holá, Mlada ; Hlaváček, Ivan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent) ; Kejř, Jiří (oponent)
Předkládaná disertace je věnována vratislavské hejtmanské kanceláři v letech 1336-1378, zejména dokumentům z ní vyšlým či v ní vedeným. Vychází především z rozboru diplomatických písemností, které jsou dnes uloženy v archivech ve Vratislavi (Wroław/Breslau).
Ikonografie v utrakvistické teologii
Bílková, Milena ; Holeton, David Ralph (vedoucí práce) ; Kejř, Jiří (oponent) ; Čornej, Petr (oponent)
Milena Bílková Ikonografie v utrakvistické teologii Utrakvismus, český náboženský proud 15. a 16. století, se vyznačoval teologickými specifiky, která se odrazila také v umění utrakvistické církve. Existuje několik specifických námětů, které opravňují k užití pojmu utrakvistická ikonografie. Jedná se především o zobrazení Jana Husa jako světce. Jeho atributem se spolu s popravčí hranicí stala i (původně degradující) kacířská čepice. Laický kalich, hlavní teologický rys utrakvismu, byl zobrazován v různých kontextech a na různých místech, ačkoli jeho zdůraznění nebylo pravidlem. Dalšími tématy utrakvistické ikonografie jsou přijímání pod obojí dospělými i dětmi, smrt Jeronýma Pražského a kutnohorských mučedníků, obrazy Žižky a obrazové antiteze.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.