|
|
Souvislost mezi jevy týkajícími se diverzity a celkovou abundancí společenstev
Dlouhá, Hana ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Nárůst druhové bohatosti s plochou patří mezi nejstudovanější ekologické závislosti a je mu věnováno značné množství literatury. Empirické studie ukazují, že rychlost přibývání druhů s plochou není na všech prostorových měřítkách stejná. Na nejjemnějších a největších měřítkách je tento nárůst značně rychlejší než na středních (regionálních) škálách. Tyto rozdíly byly přičítány nejrůznějším charakteristikám prostředí, taxonů atd. Existuje možnost, že variabilita nárůstu druhové bohatosti s narůstající plochou je vysvětlitelná pomocí průměrné druhové abundance společenstev. Tato práce shrnuje souvislosti mezi rychlostí nárůstu druhové bohatosti, faktory, které ji ovlivňují a průměrnou druhovou abundancí.
|
|
|
Effect of floral rewards on specialization of hoverflies (Diptera, Syrphidae) in meadows of Železné hory
Filip, Jan ; Tropek, Robert (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Tradičně obhospodařované polopřirozené louky mírného pásu jsou obecně považovány za jedno z nejrozmanitějších přírodních stanovišť na celém světě. V posledních desetiletích představují změny managementu a opouštění luk vážné ohrožení druhově bohatých společenstev kvetoucích rostlin i opylovačů. Stále však není známo, do jaké míry jsou opylovači ovlivněni změnami v květních odměnách. K prozkoumání vztahu mezi květními zdroji a specializací návštěv, druhovou bohatostí a početností pestřenek, byly sestaveny a analyzovány polinační sítě z 13 luk v CHKO Železné hory. Patrnosti byly navíc zaznamenány na dvou prostorových škálách, v rámci transektů a celých luk. K upřesnění specializace pestřenek byly do sítí přidány nenavštívené rostlinné druhy a všechny zdroje přítomné v lokalitě (transektu/louce), které rostliny nabízejí v rámci početnosti květů a množství nektaru. Vztahy mezi bohatostí rostlinných druhů, početností květů a produkcí nektarového cukru pozitivně korelovaly s specializací návštěv na měřítku celých luk. Bohatost druhů a hojnost pestřenek byla ovlivněna rostlinnými zdroji na škále transektů, na rozdíl od jejich specializace. Použití rozšířených síťových indexů může pomoci k lepšímu pochopení změn v ekologických interakcích pod antropogenním tlakem. Výsledky této práce obecně zdůrazňují...
|
|
|
Univerzalita trendů diverzity
Bohdalková, Eliška ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Trendy diverzity (jako závislost počtu druhů na teplotě a na produktivitě) jsou vždy definovány pro určitý taxon na určitém místě (celý areál rozšíření nebo často také region, arbitrárně určený výzkumníky). Povaha těchto trendů se různí mezi jednotlivými taxony a regiony. Slabou závislost počtu druhů na teplotě či produktivitě někteří předkládají jako důkaz proti hypotézám, vysvětlujícím prostorové trendy diverzity právě těmito veličinami. Specifické vymezení zkoumaného taxonu nebo zkoumané oblasti by však mohlo ovlivňovat pozorované trendy diverzity. Cílem této práce bylo zjistit, zda mají některé vlastnosti taxonu (jeho velikost) či zkoumaného regionu (jeho rozloha, rozpětí vysvětlujících proměnných, vztah teploty s produktivitou či průměrná teplota) vliv na sílu a sklon závislosti počtu druhů na teplotě a produktivitě. K analýze bylo použito 46 datových souborů, ukazujících druhovou bohatost různých taxonů ektotermních obratlovců, bezobratlých i rostlin v rámci různých oblastí světa. Zatímco velikost taxonu má pravděpodobně vliv na sílu a sklon závislosti, srovnáváme-li jednotlivé podtaxony v rámci jednoho velkého taxonu, při srovnávání různých taxonů na různých místech světa se ukazuje právě vliv území, v rámci kterého závislost sledujeme. Pro malé oblasti vycházejí většinou slabé vztahy diverzity s...
|
|
|
Prostorová rozmanitost opylovacích sítí
Hadrava, Jiří ; Janšta, Petr (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Systém vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači lze znázornit jako tzv. opylovací sít'. Opylovací sít' umožňuje nahlížet na společenstvo rostlin a opylovačů jako na jeden celek, a všímat si tak jeho uspořádání. Opylovací sítě také poskytují jedinečnou možnost porovnávat mezi sebou ekosystémy z různých oblastí a hledat souvislosti mezi biotickými interakcemi probíhajícími ve společenstvech a biodiverzitou. Jak popisu struktur opylovacích sítí, tak studiu geografických odlišností mezi nimi byla v posledních letech věnována velká pozornost. Dosud zjištěné výsledky jsou však založeny na starších datech, která nebyla k tomuto účelu určena, a nebyla tak zaznamenávána jednotnou metodou. Kvůli tomu jsou jednotlivé sítě těžko interpretovatelné a vzájemně porovnatelné. Moje práce se věnuje především metodice studia opylovacích sítí. Na základě metaanalýzy dříve publikovaných dat a na základě dat ze čtyřletého studia systému rostlin a opylovačů jedné louky poukazuji na některé technické nedostatky dosavadních dat používaných v současných makroeko- logických studiích. Tyto technické nedostatky mohou být zodpovědné za některé ze zákonitostí dokumentovaných v dřívějších studiích věnovaných...
|
|
|
Community ecology from the perspective of classic and bayesian statistics
Klimeš, Adam ; Keil, Petr (vedoucí práce) ; Herben, Tomáš (oponent)
Ekologie společenstev z hlediska klasické a Bayesovské statistiky Community ecology from the perspective of classic and Bayesian statistics Řešitel: Adam Klimeš Vedoucí práce: Mgr. Petr Keil, Ph.D. Abstrakt Významnou součástí dnešní vědy je kvantitativní zhodnocení dat prováděné statistickou analýzou. Bayesovský přístup představuje začínající, ale rychle se rozvíjející, obohacení statistické analýzy. Liší se ve svých východiscích od klasických metod a tyto rozdíly, jako například odlišná interpretace pravděpodobnosti, jsou považovány za překážky k přijetí Bayesovského přístupu. V této práci vyznačuji cestu, jak přistoupit k předpokladům Bayesovkého přístupu a jak se postavit k hlavním námitkám vůči němu. Bayesovský přístup prezentuji jako nový způsob analýzy dat odpovídající na otázky, které si ve vědě klademe. Bayesovský přístup hodnotím z pozice ekologie společenstev. Na příkladech ilustruji nové možnosti, které tento přístup nabízí pro analýzu mnohorozměrných dat typických pro ekologii společenstev. Zaměřuji se zejména na často používanou analýzou hlavních komponent. Představuji její Bayesovskou analogii a výhody, které přináší oproti klasickému přístupu, jako je například práce s nejistotou odhadů. Bayesovská analýza mnohorozměrných dat v ekologii je teprve ve svých počátcích, nicméně zavádí cenné nové...
|
|
|
Souvislost mezi jevy týkajícími se diverzity a celkovou abundancí společenstev
Dlouhá, Hana ; Storch, David (vedoucí práce) ; Keil, Petr (oponent)
Nárůst druhové bohatosti s plochou patří mezi nejstudovanější ekologické závislosti a je mu věnováno značné množství literatury. Empirické studie ukazují, že rychlost přibývání druhů s plochou není na všech prostorových měřítkách stejná. Na nejjemnějších a největších měřítkách je tento nárůst značně rychlejší než na středních (regionálních) škálách. Tyto rozdíly byly přičítány nejrůznějším charakteristikám prostředí, taxonů atd. Existuje možnost, že variabilita nárůstu druhové bohatosti s narůstající plochou je vysvětlitelná pomocí průměrné druhové abundance společenstev. Tato práce shrnuje souvislosti mezi rychlostí nárůstu druhové bohatosti, faktory, které ji ovlivňují a průměrnou druhovou abundancí.
|
|
|
Macroecology of European invertebrates:temporal and spatial patterns extracted from heterogeneous data
Keil, Petr ; Storch, David (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie Makroekologie evropských bezobratlých: časové a prostorové patrnosti dobývané z heterogenních dat Autoreferát dizertační práce Petr Keil Školitel: Doc. David Storch, Ph.D. Praha 2010 Charles University in Prague Faculty of Science Department of Ecology Macroecology of European invertebrates: temporal and spatial patterns extracted from heterogeneous data Ph.D. thesis - summary Petr Keil Supervisor: Doc. David Storch, Ph.D. Prague 2010 SOUHRN Dizertační práce obsahuje pět kapitol. První čtyři kapitoly jsou věnovány několika aspektům makroekologie evropského hmyzu, jako jsou geografické a časové patrnosti druhového bohatsví. Pátá kapitola zkoumá některé makroekologické charakteristiky populační dynamiky v rámci neutrální teorie biodiverzity. Dizertace je opatřena úvodem, který se věnuje zejména metodickým problémům společným pro většinu kapitol. V Kapitolách I a II jsem se zabýval rozmístěním druhového bohatství pestřenek (Insecta: Diptera: Syrphidae) a vážek (Insecta: Odonata) napříč Evropou. Obě práce ukazují absenci jednoduchého poklesu druhového bohatství od jihu k severu. Druhově nejbohatší jsou horské oblasti kolem Středozemního moře, od kterých směrem na jih a na sever diverzita klesá. V obou případech se jako důležité proměnné...
|
|
| |
host ::
RSS.