Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv drenáže na tok vody a další funkce ekosystémů
Kešner, Michal ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Miloslav (oponent)
Tato práce má za cíl shrnout dosavadní poznatky o tom, jaké změny v půdě vyvolá odvodnění pomocí podzemní drenáže. Zaobírá se však i otázkou vlivu na další složky s půdou úzce spojené, vodou, atmosférou a organismy. Ze zahraniční i tuzemské literatury vyplývá, že odvodnění podzemní drenáží urychluje odtok vody z povodí, snižuje hladinu podzemní vody, drenážní vody snižují kvalitu povrchových vod. Mění strukturu půdy, převážně redukční a anaerobní procesy jsou nahrazeny oxidačními a aerobními, snižuje tak množství organické hmoty. Dochází k vyplavování živin z půdního profilu do drenážních vod. Původní ekosystém získává odlišné parametry, a tak se mění i složení organismů. Biodiverzita lokality tím nemusí být zasažena. V širším kontextu se snižuje hodnota beta diverzity, společenstvo původního mokřadu se složením přibližuje okolním ekosystémům. Díky úzkému propojení všech složek systému dochází i k ovlivnění klimatu. Vědomosti nabyté při vypracování této práce by měly být využity při výzkumu vlivů drenáže v terénu na lokalitě u obce Senotín.
Vliv podzemní drenáže a následné revitalizace na zásobu uhlíku a zadržování vody v povodí
Kešner, Michal ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Kuráž, Michal (oponent)
V 80. letech 20. století byly louky v okolí obce Senotín v jižních Čechách odvodněny podzemní trubkovou drenáží. Po výrazném suchu v roce 1992 byla tato oblast podrobena rozsáhlému výzkumu. V roce 1995 proběhla revitalizace části odvodněné plochy. Drenážní potrubí bylo přerušeno sedmi jílovými clonami, nad čtyřmi z nich byly vybudovány meze a mělké zasakovací deprese. Výzkum této lokality probíhal i po revitalizaci a zaměřil se na vodní režim půdy a na fyzikální, chemické i biologické vlastnosti půdy. Tato práce popisuje stav vodního režimu, fyzikálních a chemických parametrů půdy na neodvodněných, odvodněných a revitalizovaných plochách 20 let po provedené revitalizaci a porovnává je s daty z výzkumů minulých. V povodí bylo obnoveno měření srážek a odtoku a dále odebrány vzorky půdy v pravidelné síti. Výzkum ukázal, že mezi roky 1998 a 2014 došlo ke snížení odtoku z povodí. Podrobnější analýza dat však určila jako hlavního činitele transpiraci vegetace. Ke zvýšení vodní retence půdy ani vlhkosti půdy nedošlo. Žádný ze zkoumaných parametrů půdy na revitalizované ploše (objemová hmotnost, obsah uhlíku, dusíku, C:N poměr, pH a vodivost vodného výluhu) není statisticky odlišný od hodnot z odvodněné plochy a nepřibližuje se hodnotám plochy neodvodněné. Tento výzkum ukazuje malou účinnost...
Vliv drenáže na tok vody a další funkce ekosystémů
Kešner, Michal ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Šír, Miloslav (oponent)
Tato práce má za cíl shrnout dosavadní poznatky o tom, jaké změny v půdě vyvolá odvodnění pomocí podzemní drenáže. Zaobírá se však i otázkou vlivu na další složky s půdou úzce spojené, vodou, atmosférou a organismy. Ze zahraniční i tuzemské literatury vyplývá, že odvodnění podzemní drenáží urychluje odtok vody z povodí, snižuje hladinu podzemní vody, drenážní vody snižují kvalitu povrchových vod. Mění strukturu půdy, převážně redukční a anaerobní procesy jsou nahrazeny oxidačními a aerobními, snižuje tak množství organické hmoty. Dochází k vyplavování živin z půdního profilu do drenážních vod. Původní ekosystém získává odlišné parametry, a tak se mění i složení organismů. Biodiverzita lokality tím nemusí být zasažena. V širším kontextu se snižuje hodnota beta diverzity, společenstvo původního mokřadu se složením přibližuje okolním ekosystémům. Díky úzkému propojení všech složek systému dochází i k ovlivnění klimatu. Vědomosti nabyté při vypracování této práce by měly být využity při výzkumu vlivů drenáže v terénu na lokalitě u obce Senotín.

Viz též: podobná jména autorů
3 Kešner, Martin
2 Kešner, Miroslav
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.