Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Teologicko-etické aspekty asistovaného suicidia
Břendová, Veronika ; Milfait, René (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Diplomová práce předkládá hlavní teologickoetické aspekty problematiky asistovaného suicidia. Představuje jednotlivé argumenty aktérů diskuzí a podrobuje je teologickoetickému posouzení. Práce nejprve vyjasňuje jednotlivé pojmy týkající se problematiky lidsky důstojného umírání a představuje jednotlivé argumentační nástroje zastánců a odpůrců asistovaného suicidia. Ty následně předkládá teologické etice k jejímu posouzení, jakožto jednomu z možných východisek či pohledů na tuto problematiku, jež nabízí své relevantní nástroje ke správnému posouzení, rozhodování a jednání usilující o plně zdařilý lidský život. Zohledňuje přitom různé oblasti teologické etiky, tzn. individuální, meziosobní i sociální. Práce poukazuje na nutnost lidsky důstojného utváření života nevyléčitelně nemocných a umírajících, která je spatřována především v podpoře a rozvoji paliativní péče. K hlavním pilířům ošetřovatelské péče o nevyléčitelně nemocné a umírající žádající o asistenci lékaře při sebezabití řadí lidskou blízkost, společenství, komplexní péči a útěchu. Konstatuje, že je bez ohledu na etické hodnocení zapotřebí nemocného v této krajní situaci neopouštět, ale nadále mu poskytovat podporu a doprovázení, což odvozuje z přikázání lásky. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vina, očištění, odpuštění
Slezáková, Veronika ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá pojednáním o vině, očištění a odpuštění. Na základě studie textu Karla Jasperse, Boženy Komárkové, Martina Bubera a Helmuta Webera dojdeme k porozumění tématu viny, odpuštění a očištění z hlediska filosofického a teologického. Také se seznámíme s další problematikou, která souvisí s tématem práce, a to například s pojetím lítosti, pokání či obrácení. Díky získaným poznatkům chci dospět k porozumění viny v pojetí Bernharda Schlinka v románu Předčítač. Nejen k tomu, jak chápe vinu, ale také jaké východisko se smířením s proviněním nastiňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Etnické problémy pečovatelské služby a možnosti jejich řešení podle základních přístupů etiky
Špaček, Miroslav ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Fischer, Ondřej (oponent)
A notace Diplomová práce se zabývá tématem etických problémů a dilemat, se kterými se setkáváme v rámci poskytování pečovatelské služby. V první části jsou zde představeny základní etické normy pro řešení těchto etických problémů. V další části práce jsou popsány vybrané etické problémy a dilemata z praxe pečovatelské služby v kazuistikách. K jednotlivým případům je následně uvedeno i stanovisko Zákona o sociálních službách jako základní zákonné normy pro poskytování pečovatelské služby v ČR. Dále je tento případ posuzován ve vztahu k Etickému kodexu sociálních pracovníků ČR, který obsahuje etické zásady a pravidla etického chování sociálního pracovníka ve vztahu ke klientům, kolegům, zaměstnavateli i společnosti. Následně je případ posuzován z pohledu některých etických teorií. Poté je předloženo skutečné řešení sociálním pracovníkem pečovatelské služby a jeho hodnocení z pohledu užitých etických norem jednání. V závěrečné části jsou porovnány výsledky řešení konkrétních situací podle jednotlivých etických teorií. Vzhledem k individuálnímu přístupu ke klientovi a teoretickému zaměření práce není součástí diplomové práce dotazníkové šetření. Soupis klíčových slov Zákon o sociálních službách, Etický kodex sociálních pracovníků ČR, pečovatelská služba, sociální pracovník, pečovatelka, klient, smlouva o...
Přirozený zákon v díle Boženy Komárkové
Vrátníková, Petra ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Božena Komárková se ve svém díle věnovala problematice přirozeného zákona / přirozeného práva především v rámci studia lidských práv. Tvrdila, že přirozený zákon je "nepřirozeným" kulturním výtvorem člověka. Komárková byla oslovena biblí a biblickým způsobem vyjadřování o úloze práva, zákona, lidských institucí a řádů. Bible jim odnímá absolutní platnost, relativizuje je. Bibli jsou cizí představy o přirozeném zákonu. Biblický kánon neobsahuje jen jedno Desatero jako absolutní, nadčasově platný, přirozený zákon. V bibli se nalézá více desater a každé z nich je vysloveno do určité situace - má svůj kontext. Biblické svědectví není pro Boženu Komárkovou automatickým zdrojem věčných, nadčasových pravd. Bible nám může dopomáhat k tomu, abychom objevovali pozemsko- časnou, konkrétně-tělesnou a mezilidskou dimenzi naší existence. Vliv biblického způsobu myšlení nalezla Komárková v reformaci. Reformační pojetí práva je v rozporu s přirozenopravní linií. Komárková upozornil, že s Kalvínem končí tradiční chápání přirozeného práva. Nesouhlas Karla Bartha s jakýmkoli druhem přirozeného zákona v etické oblasti je pouze uplatněním jeho obecného nesouhlasu s přirozenou theologií. Komárková vyslovila závažnou tezi, že přirozený zákon je svojí postatou křesťanství cizí. Víra v živého Boha je pro Komárkovou hrází proni...
Křesťanství a životní prostředí, Historické kořeny ekologické krize
Kameník, Pavel ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Člověk by neměl hledat jediný střed nebo programový plán v ekosystémech, zejména ne pro své subjektivní zkušenosti. Místo toho by měl najít matrice pro propojení jednotlivých oborů vědy k tvůrčím podnětům a konečně odhalit jejich možnosti. Lidé mají větší dar chápání než svět přírody, který v rámci svého vzniku a vývoje obydlili. Lidé mají větší predikční dar předvídat zamýšlené i nezáměrné výsledky své činnosti a zároveň lepší možnosti zabránit nežádoucím účinkům. Váha několika miliard let tvůrčí lopoty milionů druhů překypujících životem byla předána do péče tomuto mnohem později přicházejícímu druhu, jehož myšlení zažívá rozkvět a který naštěstí má morální uvažování. Především je zjevné, že lidský blahobyt závisí na podpoře ekosystému a v tomto smyslu jsou tvořeny také naše předpisy o čistotě vzduchu, čisté vodě a půdě. Především z tohoto důvodu jej také znepokojuje úroveň ekosystému. Jedním z těchto pohledů je naturalistická environmentální etika a křesťanská odpovědnost, která se zdá být jedním z kořenů naší ekologické krize. Proto je nutné, abychom se učili naslouchat Zemi a nalezli svou vlastní novou roli, případně se vrátili ke svému původnímu určení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Zvířata jako nástroj využívaný lidmi
Jonová, Kateřina ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
(abstrakt) Za téma své diplomové práce jsem zvolila Zvířata jako nástroj využívaný lidmi. Důvodem vybrání tohoto tématu je má blízkost k němu a to z hlediska mého vzdělání v oblasti ekologie a etiky. Domnívám se, že bude zajímavé propojit získané vědomosti z oblasti ekologie a nynějšího studia bioetiky. Cílem mé práce je zjistit, najít, vysvětlit a prokázat, zda je a do jaké míry je ospravedlnitelné využívat zvířata ve prospěch člověka. Ve své práci se pokusím vystihnout nejdůležitější aspekty tohoto tématu. A skrze nasbírané informace od světových i tuzemských autorů se pokusím odpovědět na stanovený cíl. Práce bude členěna do tří hlavních částí. První část bude zaměřena na práva zvířat, ve druhé části bude popsáno, jakými způsoby zvířata využíváme a ve třetí části jsou uvedeny etické a teologické aspekty tohoto problému.
Sebevražda a sebeobětování
Růžičková, Lucie ; Halama, Jindřich (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Anotace: Tématem diplomové práce je sebevražda a sebeobětování. Hlavním cílem práce je seznámit se s pojmy sebevražda a sebeobětování na základě odborné literatury a odpovědět na otázku, jak se od sebe tyto pojmy liší s ohledem na etické hodnocení. Práce obsahuje dvě teoretické části. V první části stručně definuji pojmy sebevražda a sebeobětování na základě odborné literatury, vyvracím některé obvyklé mýty a uvádím poznatky z oblasti medicíny, psychologie, sociologie a teologie. Dále zkoumám, jak se vyvíjí hodnocení sebevraždy v historii a v různým kulturách, způsoby, formy a prostředky sebevražedného jednání a jeho specifika podle věku, pohlaví a různých motivů. Druhá část práce je věnována případu Jana Palacha. V této části se pokouším odpovědět na otázku, zda se dá Palachův čin považovat za sebevraždu, či sebeobětováním a zabývám se i jeho etickou přijatelností. Zkoumám motivy Palachova jednání, jeho životní příběh, postoje a názory a zabývám se také ohlasy soudobých i dnešních autorů a církevních představitelů. Zároveň provádím také vlastní kritické hodnocení a pokouším se odpovědět na otázku, zda je pro mě Palachovo sebeupálení přijatelnou formou protestu proti tehdejším politickým a společenským podmínkám. Klíčová slova: Sebevražda, sebeobětování, medicína, psychologie, sociologie, teologie, Jan...
Vědomí viny jako cesta k Dobru
Gallasová Pilecká, Kristýna ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Trojan, Jakub (oponent)
Záměr mé diplomové práce spočívá v objasnění fenoménu viny jako přirozené součásti lidského života. V textu diplomové práce nahlížím různé přístupy k vině, tak jak se odehrávaly v historii a pokračují dodnes. Stručně pojednávám o psychologickém náhledu k problematice vyrovnání se s vlastní vinou. Východiskem pro mé objasnění vědomí viny jako cesty k Dobru se mi stává Jaspersovo pojetí viny. Jaspersovo čtveré dělení viny zakládá mé rozpoznání čtyř úrovní viny v biblických událostech Starého i Nového zákona. Třebaže není Jaspersovo rozlišení viny zcela převoditelné na události biblické, lze ho vnímat jako model, který je platný i v současné době. Mou snahou je poukázat na vědomí viny, které formuje a ozřejmuje určení člověka, dává mu poznat horizont víry, bez kterého se s vinou nelze dost dobře vyrovnat. Horizont víry, který vědomí viny otevírá, ilustruji zejména na biblických událostech, jež tvoří modelové situace i pro člověka 21. století. Vědomí viny má v podstatě budoucností charakter, tím, že otevírá horizont života formovaného vírou v Boha či transcendentno. Můj text se snaží o pochopení viny jako dynamiky života, neboť takové vědomí odkazuje do minulosti, ale především ukazuje cestu k budoucnosti. V neposlední řadě vědomí viny posiluje víru v Boha. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Stát a církev v Calvinově myšlení: suverénní i kooperující
Matulová, Lucie ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Gallus, Petr (oponent) ; Macek, Ondřej (oponent)
Má disertační práce se věnuje vztahu státu a církve u Calvina. Snaží se ukázat, že Calvinův vztah státu a církve představuje model, ve kterém jsou obě moci suverénní, ale zároveň kooperující. Práce má ověřit předpoklad podobnosti mezi oběma mocemi či postupné přibližování církevní moci státní (co se týče její institucionalizace). Člověk stojí pod dvojí vládou (světskou a duchovní). Snaha o oddělení obou vlád není nejen možná, ale ani žádoucí. Nejsou vzájemně v rozporu a v obou vládne Bůh. Pojetí církve se od neviditelné podoby přesunulo do viditelné s pevnou organizační strukturou. Pro pravost církve jsou klíčové dva znaky: hlásání Božího slova a řádné vysluhování svátostí dle ustavení Krista. Církevní i státní správa se ukázaly jako nezbytné k přežití člověka. Calvin se snaží omezit obě vlády, aby se nestaly absolutními. Církevní moc, která se původně spojovala pouze s mocí klíčů, se rozvinula do tří větví. Podobně i státní správa byla dělena na tři části. Důležitým tématem pro Calvina je pojetí zákona. Kristus osvobodil člověka od tyranie zákona, aby jej mohl následovat svobodně. Člověk má i občanské povinnosti. Pokud se však dostanou do sporu s Božím zákonem, pak má člověk dát přednost Bohu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Vztah vykoupení a emancipace v politické teologii J. B. Metze
Ort, Jakub ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Keřkovský, Pavel (oponent)
Práce se zabývá politickou teologií Johanna Baptisty Metze. V první části se snaží shrnout myšlenkové vlivy na jeho teologické myšlení a představit jeho koncept politické teologie. V další části si práce klade otázku po vztahu emancipace a vykoupení v Metzově politické teologii, přičemž sleduje kapitolu z Metzovy knihy Glaube in Geschichte und Gesellschaft zabývající se tímto tématem. Nejprve je však vymezena problematika vzájemného vztahu a původu obou pojmů. Významová šíře pojmu emancipace je demonstrována na příkladech myšlení Immanuela Kanta, Karla Marxe a Jürgena Habermase. Velký prostor je věnován myšlení Theodora Adorna a Waltera Benjamina a jejich specifickému postoji k emancipaci a osvícenské tradici. Závěrečné teze se staví proti názoru, že u Metze vykoupení a emancipace příliš splývají a je také zdůrazněn význam kategorie dějin utrpení pro řešení problému v Metzově teologii. Klíčová slova politická teologie, J. B. Metz, emancipace, vykoupení, Theodor Adorno, Walter Benjamin, Frankfurtská škola

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.