|
|
Úroveň energetického metabolizmu dojnic a složení mléčného tuku
KAUTSKÁ, Jitka
Cílem práce bylo vyhodnotit vztah mezi úrovní energetického metabolizmu vysokoprodukčních dojnic a množstvím mléčného tuku. Dále zastoupení a obsah mastných kyselin v mléčném tuku. Byl také vyhodnocen vliv antiketogenní profylaxe přípravku s obsahem monenzinu, souběžně byly vyhodnocovány parametry metabolizmu. Pokus probíhal v chovu vysokoužitkových dojnic plemene holštýn v podniku Agropodnik Košetice a.s. s Průměrná dojivost v chovu byla ve sledovaném období 11 553 kg mléka. Nejvyšší obsah mastných kyselin byl zaznamenám v 1. měsíci laktace a jejich obsah se postupně snižoval. Stejně tak, měli nejvyšší zastoupení nasycené mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SAFA). Aplikace monenzinu prokazatelně snížila výskyt subklinických ketóz, jak u prvotelek, tak u krav na druhé a další laktaci. Snížení obsahu kyseliny ß-hydroxymáselné v krvi a mléce potvrzuje význam použité antiketogenní profylaxe.
|
|
|
Vliv vybraných faktorů na plodnost a dlouhověkost dojnic holštýnského skotu
KAUTSKÁ, Jitka
Tato práce se zabývá vlivem úrovně užitkovosti, příčin vyřazování dojnic z chovu a věku při prvním otelení na plodnost a dlouhověkost dojnic holštýnského skotu v zemědělském podniku Agropodnik Košetice, a.s.. Sledované ukazatele u dojnic holštýnského skotu byly množství mléka za první laktaci v kg, funkční dlouhověkost v kg mléka, funkční dlouhověkost ve dnech a příčiny vyřazení dojnic z chovu. Z výsledků sledovaného stáda lze usoudit, že prodloužením věku při prvním otelení se statisticky významně zvýší funkční dlouhověkost ve dnech. Oproti tomu nebyl zjištěn statisticky významný vliv věku při prvním otelení na funkční dlouhověkost v kg mléka. Zjištěné výsledky u sledovaného stáda dojnic nepotvrdily, že se zvyšující se mléčnou užitkovostí se zhoršují reprodukční ukazatele. Délka servis periody se statisticky významně zkracovala se zvyšující se užitkovostí v kg mléka za sto dnů (P 0,05), s užitkovostí za celou první laktaci (P 0,001) a s pořadím laktace (P 0,001). Ve sledovaném stádu dosáhly nejvyšší dlouhověkosti dojnice, které byly vyřazeny z důvodu poporodní parézy (2570,70 dne), zároveň dosáhly nejvyšší mléčné užitkovosti za funkční dlouhověkost v kg mléka (49 919,95 kg).
|
|
|
Analýza vybraných vlivů na užitkovost a plodnost holštýnského skotu
KAUTSKÁ, Jitka
Chov skotu hraje velmi důležitou roli v zemědělství a ekonomice. Poskytuje klíčové vstupy pro rostlinnou výrobu, ale tvoří také nedílnou součást lidské výživy. U nás nejvíce chovaným dojným plemenem je holštýnský skot. Jeho podíl z celkové populace krav v ČR představuje již 57 %. Průměrná užitkovost u holštýnského skotu je v ČR 9 000 kg mléka což nás řadí mezi přední státy EU. Cílem bakalářské práce bylo zhodnocení vybraných vlivů na mléčnou užitkovost a plodnost u vysokoprodukčního stáda holštýnského skotu. Hodnocení proběhlo v Agropodniku Košetice a.s., na farmě Chyšná, kde je chováno 389 ks dojnic holštýnského plemene. U souboru dojnic byly sledovány tyto ukazatele, mléčná užitkovost v kg mléka, pořadí laktace, věk při prvním otelení, kalendářní měsíc otelení, výška v kříži, délka servis periody a průběh involuce dělohy. Ze zjištěných výsledků vyplývá prokazatelný vliv pořadí laktace a kalendářního měsíce otelení na mléčnou užitkovost. Produkce mléka na 1. laktaci byla 9 526,97 kg, na 2. laktaci 9 727,96 kg, na 3. laktaci 10 628,06 kg na 4. a dalších laktacích 11 272,52 kg. Vyšší produkce mléka byla u dojnic otelených na podzim 11 163,48 kg. U dojnic otelených v létě byla užitkovost o 836 kg nižší. U vlivu involuce dělohy na délku servis periody byl statisticky vysoce významný rozdíl (P ? 0,001) mezi skupinou zdravých a skupinou léčených do 40. dnů. U zdravých dojnic byla délka servis periody 142,63 dne, u nejdéle léčených 251 dnů. Jako statisticky významný (P ? 0,01) se ukázal vliv výšky v kříži u prvotelek na mléčnou užitkovost v kg mléka. Nejvyšší prvotelky ve stádě měly produkci mléka na 1. laktaci 10 222,94 kg. U dojnic s výškou v kříži do 142 cm a od 143 cm do 146 cm byla dojivost na 1. laktaci o 1 000 kg nižší. Rovněž vliv věku při prvním otelení a vliv užitkovosti v kg mléka na plodnost byl zjištěn jako statisticky významný (P ? 0,01). U dojnic otelených ve věku 652 až 700 dnů byla nejdelší servis perioda 176,86 dnů. Dojnice otelené ve věku 751 dnů měly délku servis periody 118,67 dnů. Jako statisticky nevýznamný byl vyhodnocen pouze vliv pořadí laktace na servis periodu. Výsledky práce ukazují důležitost managementu stáda, neboť jakýkoli sledovaný faktor má vliv na ekonomickou efektivnost výroby mléka.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.