|
|
Víceúrovňové vládnutí v oblasti obnovitelných zdrojů energie: případová studie Bretaň
Kasalová, Michaela ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Diplomová práce Víceúrovňové vládnutí v oblasti obnovitelných zdrojů: případová studie Bretaň se zabývá rozvojem obnovitelných zdrojů v regionu Bretaň. Teoretický rámec je vytvořen podle Hooghe a Markse a jejich dvou typů víceúrovňového vládnutí. Práce se tedy snaží zjistit, zda tyto typy můžeme nalézt v konkrétním případě Bretaně. Dále se také soustředí na vliv procesu energetické transformace na postavení regionu a klade si otázku, zda tento proces vytvořil pro region nové možnosti v oblasti energetiky. Práce se nejdříve zaměřuje na vývoj energetické politiky na evropské úrovni, protože ta je pro oblast obnovitelných zdrojů energie rozhodující. Na nadnárodní úrovni vznikly v rámci Klimaticko- energetického balíčku závazné cíle, které jsou zařazovány do národního energetického rámce. Práce dále zkoumá roli francouzských regionů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a dochází k závěru, že regiony v průběhu procesu transformace energetické politiky získaly některé nové pravomoci a jejich pozice v energetické oblasti je tedy silnější. Regiony se do oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie aktivně zapojují, jak ukazuje příklad Bretaně, jsou zde však stále závislé na národních rozhodnutích.
|
|
|
Evropská unie a neuznané státy v Gruzii
Kasalová, Michaela ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí Evropské unie v řešení problému neuznaných států na území Gruzie. Cílem práce je zjistit, jakými nástroji se EU zapojuje do řešení tohoto problému. Neuznané státy jsou mezinárodním společenstvím odmítány a chybí jim tedy základ pro vstup do mezinárodních vztahů, externí suverenita. To však nebrání tomu, aby neuznané státy vnitřně fungovaly a poskytovaly svým občanům funkce podobně jako běžné suverénní státy. Jelikož neuznané státy v Gruzii, Abcházie a Jižní Osetie, jsou považovány za součást Gruzie, bude práce také zkoumat, jak jsou nástroje EU uplatňovány na území Gruzie a neuznaných států a jaký vliv má tedy neuznání těchto států na působení Evropské unie v nich. Abcházie a Jižní Osetie vznikly krátce po rozpadu Sovětského svazu a následujících etno-politických konfliktech na jižním Kavkaze. Od svého vzniku se však neuznané státy rozvíjely a budovaly svou národní identitu, která se vymezuje vůči původnímu státu. Staly se tak zdánlivě nezávislými, jejich existence ale závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitějším je existence externího patrona, v tomto případě Ruska. Působení Evropské unie v Gruzii je zejména založeno na Evropské politice sousedství, jejímž cílem je podporovat vnitřní reformy a demokratizaci ve státech sousedství Evropské unie. Podpora...
|
|
|
Vliv chronotypu na studijní výsledky žáků
Kasalová, Michaela ; Manková, Denisa (vedoucí práce) ; Kuba, Radim (oponent)
Individuální nastavení cirkadiánního rytmu je známé jako chronotyp, cirkadiánní preference či ranní a večerní orientace. Žáci mají nastaven začátek vyučování do ranních hodin, který nemusí ladit s jejich chronotypem. Úspěšnost v testování žáků a studijní možnosti jsou tedy ovlivněny jejich denní preferencí. Cílem práce bylo prozkoumat zastoupení chronotypů u žáků 5. třídy základní školy a jeho vliv na jejich úspěšnost. Chronotyp dětí jsme stanovili pomocí dotazníku CCTQ a následně byly podrobeny testování znalostí střídavě v ranních (7:30-9:30) a dopoledních (10:00-12:00) hodinách. Výzkum byl proveden na vybraných základních školách v Praze a na Vysočině. V celkovém vzorku 175 žáků je 11 % ranních, 57 % nevyhraněných a 32 % večerních typů. Na Vysočině mají žáci větší sklon k ranní preferenci než žáci v Praze. Závislost chronotypu na pohlaví nebyla prokázána. Korelace mezi chronotypem a průměrnými známkami z českého jazyka a matematiky nebyla statisticky významná. I přes neprůkaznost statistických testů lze ze získaných dat vyčíst pozitivní spojitost mezi chronotypem a časem testování znalostí žáků: večerní typy mají horších známky v intervalu 7:30-9:30 než v pozdějším čase 10:00-12:00, nicméně v našem vzorku nevykazují rizikové znaky skupiny ohrožené školním neúspěchem. Střed spánku je u celkového...
|
|
|
Víceúrovňové vládnutí v oblasti obnovitelných zdrojů energie: případová studie Bretaň
Kasalová, Michaela ; Tomalová, Eliška (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Diplomová práce Víceúrovňové vládnutí v oblasti obnovitelných zdrojů: případová studie Bretaň se zabývá rozvojem obnovitelných zdrojů v regionu Bretaň. Teoretický rámec je vytvořen podle Hooghe a Markse a jejich dvou typů víceúrovňového vládnutí. Práce se tedy snaží zjistit, zda tyto typy můžeme nalézt v konkrétním případě Bretaně. Dále se také soustředí na vliv procesu energetické transformace na postavení regionu a klade si otázku, zda tento proces vytvořil pro region nové možnosti v oblasti energetiky. Práce se nejdříve zaměřuje na vývoj energetické politiky na evropské úrovni, protože ta je pro oblast obnovitelných zdrojů energie rozhodující. Na nadnárodní úrovni vznikly v rámci Klimaticko- energetického balíčku závazné cíle, které jsou zařazovány do národního energetického rámce. Práce dále zkoumá roli francouzských regionů v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů a dochází k závěru, že regiony v průběhu procesu transformace energetické politiky získaly některé nové pravomoci a jejich pozice v energetické oblasti je tedy silnější. Regiony se do oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie aktivně zapojují, jak ukazuje příklad Bretaně, jsou zde však stále závislé na národních rozhodnutích.
|
|
|
Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku
Kasalová, Michaela ; Janečková, Denisa (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Bakalářská práce: Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku Řešitel: Michaela Kasalová Vedoucí práce: PhDr. Denisa Janečková, Ph.D. Abstrakt: Chronobiologie (název je odvozen z řeckého slova chronos = čas) je vědní obor zabývající se biologickými rytmy, které podléhají určitým cyklům s různou délkou periody. Za nejdůležitější rytmy pro člověka lze považovat tzv. cirkadiánní, jejichž perioda je přibližně 24 hodin. Tyto rytmy ovlivňují individuální načasování fyziologických, biochemických a psychologických proměnných, které odborně nazýváme chronotypy. Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat chronotypy z historického pohledu, nastíní jednotlivé typy a jejich specifika, biologickou podstatu a souvislost s cirkadiánními rytmy a spánkovým režimem. Rozdíly mezi chronotypy nejsou pouze u jednotlivých osob, ale liší se i s věkem, proto se zaměříme na děti školního věku. Žáci jsou dnešním školním systémem tlačeni k určitému rytmu, který nemusí ladit s jejich přirozeným vnitřním biorytmem, a to může ovlivňovat jejich prospěch i další studijní možnosti.
|
|
|
Evropská unie a neuznané státy v Gruzii
Kasalová, Michaela ; Najšlová, Lucia (vedoucí práce) ; Aslan, Emil (oponent)
Tato práce se zabývá rolí Evropské unie v řešení problému neuznaných států na území Gruzie. Cílem práce je zjistit, jakými nástroji se EU zapojuje do řešení tohoto problému. Neuznané státy jsou mezinárodním společenstvím odmítány a chybí jim tedy základ pro vstup do mezinárodních vztahů, externí suverenita. To však nebrání tomu, aby neuznané státy vnitřně fungovaly a poskytovaly svým občanům funkce podobně jako běžné suverénní státy. Jelikož neuznané státy v Gruzii, Abcházie a Jižní Osetie, jsou považovány za součást Gruzie, bude práce také zkoumat, jak jsou nástroje EU uplatňovány na území Gruzie a neuznaných států a jaký vliv má tedy neuznání těchto států na působení Evropské unie v nich. Abcházie a Jižní Osetie vznikly krátce po rozpadu Sovětského svazu a následujících etno-politických konfliktech na jižním Kavkaze. Od svého vzniku se však neuznané státy rozvíjely a budovaly svou národní identitu, která se vymezuje vůči původnímu státu. Staly se tak zdánlivě nezávislými, jejich existence ale závisí na několika faktorech, z nichž nejdůležitějším je existence externího patrona, v tomto případě Ruska. Působení Evropské unie v Gruzii je zejména založeno na Evropské politice sousedství, jejímž cílem je podporovat vnitřní reformy a demokratizaci ve státech sousedství Evropské unie. Podpora...
|
host ::
RSS.