Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 21 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Užití slovesného času ve vedlejších větách obsahových v češtině
Koutová, Marta ; Panevová, Jarmila (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Tématem této disertační práce je užívání slovesných časů ve vedlejších větách obsahových v češtině. Zkoumáme zde užití relativních a absolutních časů a s tím související rozdíly mezi vedlejšími větami obsahovými a doplňovacími. Naším cílem bylo ověřit, nakolik platí hypotéza, že užití relativních a absolutních časů je v češtině podmíněno druhem vedlejší věty - obsahové v případě relativních časů a doplňovací v případě časů absolutních. Vycházeli jsme ze sekundární bohemistické literatury od 50. let 20. století do současnosti. Na základě analýzy velkého množství dokladů, které jsme získali z Českého národního korpusu, jsme dospěli k závěru, že některé názory uvedené v české odborné literatuře zabývající se tímto tématem je třeba revidovat. Analýza dokladů z Českého národního korpusu ukázala, že vedle předpokládaného užití časů (relativních v obsahových větách, resp. absolutních ve větách doplňovacích) dochází v užívání slovesných časů i k různým odchylkám. Interpretace těchto odchylek je v této disertační práci prezentována jako nový příspěvek ke studiu vzájemného působení české morfologie a syntaxe. Klíčová slova: vedlejší věta obsahová, relativní čas, absolutní čas, predikát faktový, nepřímá řeč
Volně žijící herbivoři jako vektor šíření druhů v opuštěné krajině
Lepková, Barbora ; Vojta, Jaroslav (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Endozoochorie je velmi důležitá součást vztahu mezi rostlinami a živočichy. V rámci modelového území Doupovských hor fungují jako účinné dispersní vektory velcí herbivorní savci, konkrétně jelen evropský, jelen sika a prase divoké. Z 282 vzorků trusu vyklíčilo 29 719 semenáčků patřící do 91 druhů. Nejčastějším druhem byla Urtica dioica (80 % všech vyklíčených rostlin). Množství semen v trusu a druhové složení byly závislé na dispersním vektoru, vykazovaly silnou sezonalitu a lišily se v rámci dvou studovaných lokalit. Frekvence druhů v trusu neodpovídala jejich zastoupení v krajině, což naznačuje silnou preferenci druhů ze strany jejich spásačů. Je však potřeba další výzkum na otestování této hypotézy. Vzhledem k velké časové náročnosti zpracování trusových vzorků před vysetím byl testován vliv koncentrace trusu promytím na klíčivost a druhové složení. Podle předběžných výsledků klíčí z koncentrovaných vzorků více jedinců i druhů, avšak promytí nemá vliv na klíčení největší dominanty U. dioica. Koncentrace promytím je doporučena pro urychlení klíčení ve skleníkových podmínkách. Z předběžných výsledků dále vyplývá, že není vhodné aproximovat množství semen/druhů na určitou hmotnost. Jako lepší varianta se jeví pracovat s jednotkami trusových hromádek. Klíčová slova: endozoochorie, šíření semen,...
Sukcese vegetace na úhorech v Národním parku Podyjí - maloplošný management opuštěných ploch
Entová, Martina ; Fabšičová, Martina (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo popsat sukcesní vývoj několika opuštěných polí, která byla opětovně zorána, a posoudit orbu jako možný management pro vytvoření a udržení druhově bohatých společenstev úhorů. Předmětem studia byla aktuální vegetace, její vývoj v čase a půdní semenná banka. Na pěti opuštěných polích v jihovýchodní části Národního parku Podyjí byla provedena pokusná orba travního porostu a založeny tři pásy s různými typy zásahů: A) pás oraný každý rok, B) pás zoraný jednou na začátku pokusu, C) kontrolní louka ponechaná bez zásahu. V letech 2009-2012 byl hodnocen vývoj vegetace pomocí série snímků trvalých ploch. Složení semenné banky bylo zjištěno pomocí kultivační metody a následného promývání vzorků půdy. K popisu vegetace a semenné banky byly použity indexy podobnosti, Longevity index (LI) a koncept RCS strategií. Vegetaci opakovaně oraných ploch (A) tvořily převážně jednoleté plevelné a ruderální druhy typické R-strategií a vysokým LI, vegetaci louky (C) převážně traviny a vytrvalé byliny typické C-strategií a nižším LI. Vegetace víceletých úhorů (B) se nejdříve podobala jednoletým úhorům (A), ale během 4 let se vývoj posunul blíže k luční vegetaci (C). V průběhu sukcese se prokazatelně snížily hodnoty LI a význam R-strategie a narostl význam S-strategie. Semenná banka...
Významová reprezentace elipsy
Mikulová, Marie ; Panevová, Jarmila (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent) ; Štěpánek, Jan (oponent)
Tato diserta ní práce p iná í odpov na otázku, co je a co není elipsa, a stanovuje kritéria ur ování eliptických v t. Analýzu jednotlivých typ elips podává z pohledu významové (sémanticko-syntaktické) reprezentace v t. Nezabývá se podmínkami a p í inami vzniku elips (kdy a pro je mo né n co elidovat), zam uje se výhradn na identifikaci eliptických míst (zda je ve v t n co elidováno a co) a na jejich významovou reprezentaci, konkrétn na jejich zachycení na tektogramatické rovin pra ských závislostních korpus . Strukturní p ístup závislostní (uplat ovaný v pra ských závislostních korpusech) je v práci srovnán s p ístupem slo kovým (u itým v americkém korpusu Penn Treebank). Tohoto srovnání je mo né vyu ít p i (automatickém) p evodu slo kových strom na závislostní.
Hospodin je král - starozákonní metafora ve světle kognitivní lingvistiky. Kognitivněsémantické a translatologické interpretace.
Procházková, Ivana ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent) ; Karlík, Petr (oponent)
Práce využívá metod kognitivní a kulturně orientované lingvistiky k popisu významu starozákonní metafory Hospodina-krále. Navazuje na práce G. Lakoffa, J. Johnsona M. Turnera, G. Fauconiera a práce českých kognitivních lingvistů (zejména I.Vaňkové. Na starozákonní hebrejský text aplikuje teorii konceptuální metafory, teorii mentálních prostorů, teorii konceptuální integrace a některé teorie kognitivní sémantiky (např. teorii prototypu/stereotypu). V žalmech popisuje autorka práce význam metafory Hospodina- pastýře, Hospodina-válečníka, Hospodina-lva a Hospodina-orla jako dílčích poloh metafory krále. Význam je mj. popsán prostřednictvím tzv. generických příběhových struktur (GPS). Jsou to abstraktních narativních struktury, které autorka izolovala v textech, konstituují se ze zdrojových domén (pastevectví, válka, lev a orel) a opakovaně se podílí na strukturaci metaforických vyjádření. Metody kognitivní a kulturně orientované lingvistiky jsou dále využity k analýzám a interpretacím žalmu 44, žalmu 76 a oddílu Pláč 3,1-24. Na provedené analýzy a interpretace navazují v poslední části práce funkcionalisticky pojaté překlady. Autorka tak v překladu starozákonních hebrejských textů uplatňuje funkcionalistické teorie překladu (Ch. Nordová, P. Kußmaul aj.) a zejména tzv. principy didaktického modelu...
Lexikálně-sémantické konverze ve valenčním slovníku
Kettnerová, Václava ; Lopatková, Markéta (vedoucí práce) ; Panevová, Jarmila (oponent) ; Karlík, Petr (oponent)
V disertační práci podáváme návrh reprezentace lexikálně-sémantických konverzí ve valenčním lexikonu. Lexikálně-sémantické konverze chápeme jako vztahy mezi sémanticky blízkými syntaktickými konstrukcemi tvořenými odlišnými lexikálními jednotkami lexematicky totožného slovesa. Tyto vztahy jsou spojeny se změnami ve valenční struktuře slovesa, které vyplývají ze změn ve vzájemném přiřazení situačních participantů a valenčních doplnění. Tyto změny mohou zasahovat počet, typ valenčních doplnění, jejich obligatornost i morfematickou formu. Na základě sémantické a syntaktické analýzy dvou typů lexikálně-sémantické konverze, lokativní konverze a konverze Nositel děje-Místo, navrhujeme, aby lexikálním jednotkám vytvářejícím syntaktické varianty ve vztahu lexikálně-sémantické konverze v datové části lexikonu odpovídaly odlišné valenční rámce propojené atributem -conv, jehož hodnotou bude typ lexikálně-sémantické konverze. Součástí pravidlové komponenty valenčního lexikonu pak budou pravidla určující změny ve vzájemné korespondenci situačních participantů a valenčních doplnění. Ačkoli reprezentaci lexikálně-sémantické konverze primárně navrhujeme pro účely popisu valence českých sloves ve valenčním slovníku VALLEX, předpokládáme, že poznatky uváděné v této práci mohou být využity při popisu tohoto typu vztahu i v...
Význam hradních zřícenin pro diversitu a složení vegetace v krajině
Javorský, Tomáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Karlík, Petr (oponent)
1.Abstrakt Jak lidé dokážou ovlivnit oblast, v níž působili, i dlouho po svém odchodu co do složení vegetace? Nejspíš různě, záleží na mnoha faktorech, které v tomto problému hrají roli. Různé kultury ovlivňovaly přírodu různě, rozdílně dlouhá doba je dělí od dnešních dnů. Jaký je tedy vliv třeba středověkého Evropana? Jaké dědictví nám zanechali naši předkové v podobě dnešního složení vegetace? To jsou otázky, které si zaslouží být zodpovězeny. A pokud se bude hovořit o středověku, pak nikoliv o městech, hospodářských usedlostech, polích či pastvinách, ale o něčem, co je pro středověk naprosto typické - o středověkých hradech. Konkrétně o těch hradech, které již člověk zanechal svému osudu, které padly za oběť přírodě - to jest o zříceninách. Zříceniny vždy přitahovaly pozornost lidí, kteří se zajímali o historii. Ovšem tyto lokality by neměli ujít ani pozornosti biologů, neřku-li botaniků. Srovnat vegetaci na zříceninách s průměrnou vegetací v okolí by mohlo přinést poodhalení vlivu středověkého člověka na rostlinstvo. Nejedná se však jen o vliv dávno mrtvé společnosti na krajinu. Pokud se nepodíváme zpátky, pokud nespojíme minulost s dneškem, pokud neobjasníme, jak se lidským vlivem měnila vegetace, pak sotva budeme moci předpovídat, jaký budou mít naše dnešní činnosti vliv na přírodu v budoucnosti. Na...
Změny ve vegetaci přechodových rašelinišť v rybničních epilitorálech
Spilka, Josef ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Práce se zabývá třemi rašeliništními lokalitami: u Pilské nádrže a Hořejšího Padrťského rybníka v Brdech na Příbramsku a u Kamenného rybníka v Plzni. Tato rašeliniště byla vystavena negativnímu vlivu lidské činosti, jehož důsledkem byly změny ve vegetaci. Cílem práce je zjistit, k jakým a jak velkým změnám došlo, odhalit příčiny těchto změn a na základě zjištěného navrhnout vhodná ochranářská opatření. Změny ve vegetaci byly posuzovány ze dvou měřítek. Makroměřítko představovala analýza leteckých snímků v prostředí GIS, opakování fytocenologických snímků zastupovalo pohled v mikroměřítku. Pro pochopení příčin změn byl analyzován vztah vegetace a prostředí. K tomuto účelu byly vytvořeny čtyři transekty, na nichž byly od dubna do října 2009 měřeny pH, vodivost a výška hladiny podpovrchové vody. Byla též provedena jednorázová měření koncentrací dusíku a foforu a hloubky humolitu. Naměřená data byla použita jak k mnohorozměrným vegetačním analýzám, tak k jednorozměrným analýzám variance, zaměřeným na výskyt expanzních druhů. Všechny sledované lokality prodělaly v minulosti výrazné změny. Na všech třech došlo ke snížení rozlohy ochranářsky cenných biotopů a k ústupu některých zvláště chráněných druhů rostlin. Změny v epilitorálu Pilské nádrže byly způsobeny převážně přímými antropogenními zásahy. Naopak...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 21 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
2 KARLÍK, Petr
4 Karlík, Pavel
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.