|
|
Interakce esenciálních aminokyselin s ionty železa
Nadějová, Jana ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Kandidát: Jana Nadějová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Interakce esenciálních aminokyselin s ionty železa Železo je důležitý stopový prvek, který je potřebný pro správnou funkci organismu. Nedostatek, stejně tak jako nadbytek železa může vést k patologickým stavům, proto je potřeba hladinu železa v krvi kontrolovat a v případě přetížení těla železem, lze jeho chelataci povazovat za možný terapeutický nástroj. Chelátory pro tyto léčebné účely by měly být tělu vlastní látky. Aminokyseliny jsou tedy ideálními kandidáty na regulaci homeostázy železa v organismu, proto se tato diplomová práce zaměřuje na některé z nich. Jednotlivé aminokyseliny jsou spojeny pomocí peptidové vazby a tvoří tak proteiny. Proteinogenní aminokyseliny dělíme na esenciální, které je třeba přijímat potravou a neesenciální, jež si tělo dokáže vytvořit samo. Cílem této práce bylo porovnat železo-chelatační a železo-redukční aktivitu esenciálních aminokyselin L-histidinu, L-methioninu a neesenciálních aminokyselin L-cysteinu, jeho dimeru L-cystinu, L-asparagové a L-glutamové kyseliny. Součástí výzkumu byla také látka odvozená od L-cysteinu, N-acetylcystein. Testování všech látek bylo prováděno...
|
|
|
The impact of benzoic acids, metabolites of flavonoids, on the iron-catalysed Fenton reaction
Klenovičová, Alexandra ; Mladěnka, Přemysl (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Študentka: Alexandra Klenovičová Školiteľ: prof. PharmDr. Přemysl Mladěnka, Ph.D. Konzultant: Mgr. Zuzana Lomozová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv benzoových kyselín, metabolitov flavonoidov, na železom katalyzovanú Fentonovu reakciu Oxidačný stres je stav, kedy dochádza k zvýšenej produkcii voľných radikálov, ktoré prekročili endogénnu antioxidačnú aktivitu a vedú k poškodeniu biomolekúl. Rada ľudských ochorení je spojovaná s oxidačným stresom. Použitie antioxidancií ale v klinickej praxi zlyhalo, je možné, že sa na tom podieľa i fakt, že v prípade zvýšenej koncentrácie antioxidantu, alebo pri rôznych patofyziologických stavoch organizmu môžu antioxidanty vykazovať preferenčne prooxidačnú aktivitu. Rôzne in vitro a epidemiologické štúdie potvrdili prítomnosť antioxidačných a prooxidačných vlastností u flavonoidov. Avšak na základe ich farmakokinetiky je zjavné, že po per orálnom príjme týchto látok dochádza k signifikantnému metabolizmu v hrubom čreve, kedy v interakcii s črevnou mikroflórou vznikajú malé fenolické látky. Naskytá sa tu možnosť, že antioxidačné a rizikové prooxidačné vlastnosti, ktoré boli pripisované flavonoidom sú v skutočnosti vlastnosťou ich metabolitov. V našej práci sme sa...
|
|
|
The influence of benzoic acids (metabolites of flavonoids) on the copper-triggered Fenton reaction and hemolysis
Harčárová, Patrícia ; Lomozová, Zuzana (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognózie a farmaceutickej botaniky Študentka: Patrícia Harčárová Školiteľ: Mgr. Zuzana Lomozová, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vplyv benzoových kyselín (metabolitov flavonoidov) na meďou katalyzovanú Fentonovu reakciu a hemolýzu Kľúčová slova: flavonoidy, benzoové kyseliny, meď, Fentonova reakcia, hemolýza Meď je biogénny stopový prvok, ktorý je v ľudskom tele súčasťou niekoľkých enzýmov a proteínov. Schopnosť medi meniť oxidačný stav je zásadný pre jej biologické funkcie a umožňuje enzymatické redoxné reakcie v organizme. Homeostáza medi je v ľudskom tele prísne regulovaná, pretože jej narušením môže dôjsť k toxickému pôsobeniu medi. Flavonoidy sú sekundárne metabolity rastlín, ktoré sú bežnou súčasťou našej stravy a ich konzumácia má pozitívne účinky na náš organizmus. Za určitých podmienok však môžu mať tiež pro-oxidačné pôsobenie, ktoré súvisí s ich schopnosťou redukovať ióny prechodných kovov. Flavonoidy sú v ľudskom tele masívne metabolizované ešte pred dosiahnutím systémového obehu na malé fenolické látky, medzi ktoré patria aj benzoové kyseliny. V rámci tejto diplomovej práce bolo testovaných sedem derivátov kyseliny benzoovej. Pomocou HPLC metódy sme stanovili ich vplyv na produkciu hydroxylových radikálov vznikajúcich...
|
|
|
Hledání nových přírodních inhibitorů alfa-glukosidas
Kašpárková, Michaela ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Studentka: Michaela Kašpárková Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Hledání nových přírodních inhibitorů α-glukosidas α-glukosidasa je jedním z hlavních enzymů, které štěpí sacharidy v trávicím traktu. Její fyziologickou funkcí je zejména štěpení α-(1,4) vazeb oligosacharidů a umožnění vstřebávání D-glukosy do krevního řečiště. V důsledku toho dochází ke zvyšování postprandiálních hodnot glykemie v krvi, což není žádoucí u pacientů s diabetickým onemocněním či u osob s vysokým rizikem pro jeho vznik. Flavonoidy jsou přírodní polyfenolické látky vyskytující se v mnoha přirozených složkách naší potravy. Tyto látky jsou známé svými pozitivními účinky na lidské zdraví, mezi něž patří také schopnost inhibovat enzym α-glukosidasu. Cílem této práce bylo proto stanovení inhibiční aktivity flavonoidů vůči enzymu α-glukosidase a následné posouzení vztahu struktura-účinek. Za použití dvaceti dvou vybraných flavonoidů z pěti různých strukturálních skupin byla s využitím spektrofotometrického měření stanovena in vitro inhibice α-glukosidasy pocházející z kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Výsledky byly porovnány podle křivek znázorňujících 95% konfidenční intervaly vztahu...
|
|
|
Hledání přírodních chelátorů kobaltu
Kadlecová, Kateřina ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Carazo Fernández, Alejandro (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Studentka: Kateřina Kadlecová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Název diplomové práce: Hledání přírodních chelátorů kobaltu Kobalt, jako stopový prvek, se v lidském těle nejvíce nachází jako centrální atom vitamínu B12. Jeho nedostatek se projevuje poškozením psychického stavu, ztrátou paměti, demencí nebo megaloblastickou anemií. Při nadměrném množství je pro tělo toxický, což bylo nejvíce popsáno u pacientů s MoM endoprotézou kyčelního kloubu. Kobalt způsobuje poškození okolní tkáně až její destrukci, nebo také kardiotoxicitu, hypofunkci štítné žlázy, ztrátu paměti a sluchu. Flavonoidy jsou přírodní polyfenolické sloučeniny se schopností vázat kovy, odstraňovat volné radikály a chránit před oxidačním stresem. Cílem práce bylo stanovit chelatační aktivitu u vybraných flavonoidů za využití spektrofotometrického měření in vitro při 4 patofyziologicky relevantních pH prostředí (pH 4,5; 5,5; 6,8 a 7;5). Z testovaných látek vykazovaly chelatační aktivitu pouze 3-hydroxyflavon a baikalein. 3-hydroxyflavon v poměru 1:1 dosahoval při pH 7,5 až 100 % chelatace a při pH 6,8 asi 60 % chelatace. Baikalein byl reaktivní při pH 7,5 a 6,8, kdy při poměru 10:1 dokázal navázat asi 50 % kobaltnatých...
|
|
|
Vliv derivátů pyrazinu na obsah sekundárních metabolitů v in vitro kulturách rostlin - III.
Blahnová, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Jednou z možností, jak zvýšit produkci sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách pěstovaných in vitro, je metoda elicitace. V této diplomové práci byl testován vliv abiotického elicitoru z třídy derivátů pyrazinu 1-benzyl-3-(pyrazin-2-yl)urey na produkci flavonolignanů silymarinového komplexu a flavonoidu taxifolinu u in vitro rostlinné kultury Silybum marianum (L.) Gaertn. Deriváty pyrazinu jsou zkoumané pro své herbicidní vlastnosti, elicitace tedy probíhá v důsledku vyvolání stresu. Tkáňové kultury byly pěstované na živném médiu dle Murashigeho a Skooga s přídavkem růstového regulátoru kyseliny α-naftyloctové. Elicitace probíhala jak na kalusových, tak na suspenzních kulturách. Elicitor byl použit ve třech různých koncentracích: c1= 100,0 mg/100 ml; c2= 10,0 mg/100 ml; c3= 1,00 mg/100 ml. Jednotlivé vzorky se odebíraly vždy po 6, 24, 48, 72 a 168 hodinách působení elicitoru. Kontrolní vzorky jen po 6, 48 a 168 hodinách. Kalusové a suspenzní tkáně se usušily a následně pomocí methanolu extrahovaly. Stejným způsobem se odebíraly i vzorky živných médií. Pro stanovení obsahu sekundárních metabolitů byla využita metoda HPLC se spektrofotometrickým detektorem. Flavonolignany silybin A ani silybin B nebyly detekovány v žádném z analyzovaných vzorků. Nejvyšších hodnot obsahu sekundárních...
|
|
|
The impact of compounds from cigarette smoke on blood coagulation in vitro
Afshari, Mohammadreza ; Carazo Fernández, Alejandro (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Student: Mohammadreza Afshari Školitel: PharmDr. Alejandro Carazo Fernández, Ph.D Název diplomové práce: Vliv látek z cigaretového kouře na krevní koagulaci in vitro Hemostáza je fyziologický proces, který zastavuje krvácení v místě poranění při zachování normálního průtoku krve jinde v oběhu. Je charakterizována rovnováhou mezi proteiny, enzymy a dalšími biologickými faktory. Hemostáza je jedním z nejdůležitějších biologických procesů v našem těle a jakákoli změna funkce může vážně ovlivnit zdraví jedince. V současné době svět zažívá epidemii kouření cigaret a mnoho lidí je sociálně a ekonomicky ovlivněno zdravotními dopady kouření cigaret. Bylo prokázáno, že kouření cigaret zvyšuje pravděpodobnost rozvoje různých kardiovaskulárních onemocnění, jako je mimo jiné ateroskleróza, ischemická choroba srdeční, mrtvice a onemocnění periferních tepen. Přes velké množství provedených studií o vlivu cigaretového kouře na kardiovaskulární systém existuje jen málo studií, které přímo hodnotí vliv a dopad cigaretového kouře na hemostázu a jejich vliv na konkrétní kroky. Bylo popsáno více než 4000 sloučenin přítomných v cigaretovém kouři, z nichž některé se objevují po spálení. V naší studii bylo vybráno celkem 14...
|
|
|
Sources of ellagitannins and their effects on human organism
Lazarová, Zuzana ; Siatka, Tomáš (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMAKOGNOZIE A FARMACEUTICKÉ BOTANIKY Autor: Zuzana Lazarová Názov diplomovej práce: Zdroje ellagotanínov a ich vplyv na ľudský organizmus Školiteľ: doc. PharmDr. Tomáš Siatka, CSc. Diplomová práca 2021/2022, počet strán: 87 Táto diplomová práca je literárnou rešeršou, ktorá sa zameriava na prehľad ellagotanínov, ich zdrojmi, biodostupnosťou, metabolizmom v ľudskom organizme a účinkami v ľudskom organizme. Ellagotaníny sa radia medzi hydrolyzovateľné triesloviny, ktoré v gastrointestinálnom trakte človeka podliehajú hydrolýze za vzniku kyseliny ellagovej. S vysokým obsahom ellagotanínov sa stretávame v čeľadiach Elaeagnaceae, Fagaceae, Geraniaceae, Lythraceae, Onagraceae a v niektorých druhoch čeľade Rosaceae. Ellagotaníny sa nachádzajú v liečivých rastlinách aj v bežne dostupných potravinách, hlavne v bobuľovitom ovocí a orechoch. Črevná mikroflóra má schopnosť metabolizovať kyselinu ellagovú na biodostupnejšie urolitíny, avšak v mikrobiálnej premene ellagotanínov sú v populácii silné interindividuálne rozdiely. Klinické štúdie nám poskytujú dôkazy o farmakologických účinkoch ellagotanínov pri viacerých ochoreniach vrátane kardiovaskulárnych ochorení, diabetes mellitus, onkologických ochorení, ochorení centrálneho nervového...
|
|
|
Obsahové látky rozmarýnu lékařského a jejich biologické účinky
Klížová, Aneta ; Karlíčková, Jana (vedoucí práce) ; Tůmová, Lenka (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA FARMAKOGNOZIE A FARMACEUTICKÉ BOTANIKY Název diplomové práce: OBSAHOVÉ LÁTKY ROZMARÝNU LÉKAŘSKÉHO A JEJICH BIOLOGICKÉ ÚČINKY Kandidát: Aneta Klížová Školitel: PharmDr. Jana Karlíčková, Ph.D. Diplomová práce 2021/2022, s. 89 Rozmarýn lékařský (Rosmarinus officinalis L.) patří do čeledi Lamiaceae. Jedná se o keřovitou, vždyzelenou vytrvalou rostlinu pocházející ze Středomoří. Z této rostliny jsou využívány dvě lékopisné drogy - listy a silice. Rozmarýn má široké využití. Používá se především jako koření v kuchyni. Díky jeho antioxidačním účinkům se používá jako konzervant potravin. Přidává se také do různých kosmetických přípravků, jako jsou mýdla, krémy, šampóny a parfémy. Rozmarýn a jeho složky (karnosol, kyselina karnosová a rozmarýnová a další) vykazují mnoho účinků, mezi které patří analgetické, antioxidační, protizánětlivé, antikancerogenní, antirevmatické, spasmolytické, antihepatotoxické, karminativní, aterosklerotické, choleretické, antidepresivní účinky a další. Působí také proti bakteriím a virům. Rozmarýn se hojně využívá jako tradiční léčivo, proto je zařazen do monografie EMA. Rozmarýnový extrakt nebo z něj izolované látky byly testovány v mnoha in vitro i in vivo studiích. Silice byly většinou analyzovány pomocí metody...
|
|
|
Hodnocení obsahu flavonoidů u různých druhů rostlin rodu Bergenia
Marková, Almíra ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Karlíčková, Jana (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky Autorka: Almíra Marková Školitel: doc. PharmDr. Lenka Tůmová, CSc. Název diplomové práce: Hodnocení obsahu flavonoidů u různých druhů rostlin rodu Bergenia Původně asijský rod Bergenia z čeledi Saxifragaceae zahrnuje 32 doposud popsaných druhů a mnoho hybridů, které vznikly jejich vzájemným křížením. Listy i oddenky bergénií jsou hojně využívány v lidovém léčitelství Číny, Indie, Mongolska a Ruska. Bergénie jsou bohaté na široké spektrum obsahových látek. Mezi nejvýznamnější sekundární metabolity patří třísloviny, arbutin, bergenin, ale také flavonoidy. Droga je ceněna pro své litolytické, antioxidační, protizánětlivé, antipyretické či antitusické vlastnosti. Cílem této práce bylo stanovení obsahu flavonoidů v červených a zelených listech vybraných druhů Bergenia crassifolia (L.) Fritsch, Bergenia ciliata (Haw.) Sternb. a Bergenia x ornata Guill. a jejich vzájemné porovnání v závislosti na době sběru a klimatických podmínkách. Vzorky pocházely z botanické zahrady Zahradnické fakulty Mendelovy Univerzity v Lednici. Obsah flavonoidů byl stanovován spektrofotometricky. Nejvyšší obsah flavonoidů byl naměřen u druhu B. ciliata (1,1829 ± 0,0255 %). Množství flavonoidů v listech ovlivnila u všech...
|
host ::
RSS.