|
|
Neurologické projevy Fabryho nemoci
Reková, Petra ; Kemlink, David (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Kešnerová, Petra (oponent)
Neurologické projevy Fabryho nemoci Abstrakt Práce se zabývá cerebrovaskulárními projevy vzácného X-vázaného onemocnění, Fabryho choroby (FCh). Screeningové programy mohou odhalit nepoznané onemocnění, zvyšují povědomí o nemoci s cílem včasného stanovení diagnózy a zahájení terapie před rozvinutím ireverzibilního orgánového poškození. Identifikace vaskulárních abnormalit a vliv komorbidit na cerebrovaskulární fenotyp pacientů s FCh může pomoci rozšířit znalosti o patofyziologii cerebrovaskulárního postižení. Hlavními cíli studií, které jsou podkladem práce, bylo stanovit prevalenci FCh a zhodnotit relevanci diagnostiky FCh v rizikové skupině pacientů s akutním iktem, pomocí ultrazvuku analyzovat cerebrovaskulárního fenotyp pacientů s FCh a určit prediktory výraznějšího cerebrovaskulárního postižení. V práci jsme ukázali relativně vysokou prevalenci FCh u dospělých pacientů s akutní CMP, navrhli překlasifikování varianty G325S a identifikovali novou variantu R30K. Upozornili jsme, že spojení aseptické meningitidy s lakunárním iktem u mladého člověka by mělo vést k podezření na FCh. Dále jsme demonstrovali vícečetné rozdíly v neurosonologických parametrech mezi pacienty s FCh a skupinou subjektů bez FCh. Potvrdili jsme častější výskyt strukturálních změn cévní stěny velkých tepen a zjistili nižší...
|
|
|
Známky preklinické aterosklerózy na periferně uložených tepnách a jejich vztah k výskytu žilní trombózy u pacientů s trombofilními stavy
Auzký, Ondřej ; Piťha, Jan (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Vaverková, Helena (oponent)
V naší práci jsme se zaměřili na hodnocení vztahu žilních onemocnění a preklinické aterosklerózy a jejích rizikových faktorů. Konkrétním cílem bylo zjistit případnou asociaci mezi kardiovaskulárními rizikovými faktory, známkami preklinické aterosklerózy a žilními onemocněními vyjádřenými jako žilní tromboembolizmus či jako standardně zjištěné subjektivní obtíže. Cílem první naší studie bylo zjistit, zda existuje významný vztah mezi preklinickou aterosklerózou včetně rizikových faktorů aterosklerózy a výskytem žilních tromboembolických příhod u pacientů s trombofiliemi; preklinická atroskleróza by mohla svým prokoagulačním působením zvyšovat riziko žilní trombózy. Bylo vyšetřeno 109 pacientů (66 žen) s trombofilií (leidenská mutace faktoru V, mutace protrombinu, deficit antitrombinu, deficit proteinu C a S). Známky preklinické aterosklerózy byly stanoveny ultrazvukem na karotických a femorálních tepnách. Sledovány byly: věk, kouření, antropometrická data (výška, váha, index tělesné hmotnosti, obvod pasu), krevní tlak, přítomnost poruch metabolizmu lipidů, glycidů, terapie těchto poruch, hormonální terapie a další parametry. Byl vyhodnocen rozdíl mezi pacienty s (n = 47) a bez (n = 62) anamnézy žilní tromboembolické příhody. Rozdíly byly hodnoceny nepárovým t-testem pro spojité veličiny a chí-kvadrát testem...
|
|
|
Přínos FDG PET/CT v diagnostice kardiovaskulárních zánětů.
Zogala, David ; Kubinyi, Jozef (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Řehák, Zdeněk (oponent)
1 Souhrn Cíle práce: Cílem práce bylo zhodnotit diagnostickou přesnost FDG PET/CT při diagnostice infekcí stentgraftu (SGI) při použití vizuálního hodnocení a semikvantitativních parametrů, porovnat ji s výsledky separátní analýzy CT části vyšetření, ověřit přenositelnost zkušeností s chirurgickými náhradami a definovat roli FDG PET/CT v diagnostickém algoritmu SGI. Soubor a metoda: Jednalo se o retrospektivní neintervenční observační studii. Zařazeno bylo celkem 21 vyšetření FDG PET/CT provedených v období 12/2010-07/2019 standardní metodikou u 20 nemocných (16 mužů, 66 ± 8 let) po endovaskulární léčbě z jakékoliv indikace, referovaných ošetřujícími lékaři pro podezření na SGI. Ze 6 vyšetření u 6 pacientů vyšetřených z jiného důvodu bez klinických známek SGI byla vytvořena kontrolní skupina. Vyšetření FDG PET/CT byla po anonymizaci a randomizaci hodnocena vizuálně 2 lékaři nukleární medicíny zaslepenými vůči klinickým datům, zaznamenán byl charakter a intenzita akumulace FDG. Za SGI byla považována fokální distribuce FDG v oblasti graftu o intenzitě přesahující aktivitu jater. Měřeno bylo SUVmax, průměrné SUV krevního poolu (SUVBP), jater (SUVhep), dopočítány byly target-to-background ratio krevního poolu (TBRBP) a jater (TBRhep). Pomocí konstrukce ROC křivek byly pro SGI stanoveny optimální prahové...
|
|
|
Vztah mezi vlastnostmi tepen dolních končetin a aortální tuhostí a jejich vliv na kardiovaskulární riziko
Wohlfahrt, Peter ; Cífková, Renata (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Bulvas, Miroslav (oponent)
Poměr systolického tlaku na kotníku k systolickému tlaku na paži (poměr kotník-paže - ABI) je využíván v diagnostice ischemické choroby dolních končetin. Jeho snížená hodnota je známkou obstrukce lumina tepny, zatímco abnormálně zvýšená hodnota je způsobena inkompresibilitou tepen dolních končetin. Zatímco zvýšená tuhost aorty, měřená jako rychlost pulzové vlny mezi karotickou a femorální tepnou, je schopna predikovat kardiovaskulární riziko, zvýšená tuhost tepen dolních končetin, měřená jako rychlost pulzové vlny, nemá nezávislou prediktivní hodnotu. Přesto je inkompresibilita tepen dolních končetin stanovená pomocí ABI v nezávislém vztahu se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem. Cílem naší práce bylo zjistit vztah mezi vlastnostmi tepen dolních končetin a aortální tuhostí a jejich vliv na kardiovaskulární riziko. Zjistili jsme, že výsledky oscilometrické a dopplerovské metody měření ABI nelze zaměňovat, protože oscilometrická metoda systematicky nadhodnocuje nízké hodnoty ABI a podhodnocuje vysoké hodnoty ABI. Proto je pro diagnostiku inkompresibility tepen dolních končetin vhodnější dopplerovská metoda měření ABI. Dále jsme ukázali, že věk a kardiovaskulární rizikové faktory mají menší vliv na tuhost tepen dolních končetin než na tuhost aorty. V naší studii zvýšený ABI jako projev inkompresibility tepen...
|
|
|
Přínos FDG PET/CT v diagnostice kardiovaskulárních zánětů.
Zogala, David ; Kubinyi, Jozef (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Řehák, Zdeněk (oponent)
1 Souhrn Cíle práce: Cílem práce bylo zhodnotit diagnostickou přesnost FDG PET/CT při diagnostice infekcí stentgraftu (SGI) při použití vizuálního hodnocení a semikvantitativních parametrů, porovnat ji s výsledky separátní analýzy CT části vyšetření, ověřit přenositelnost zkušeností s chirurgickými náhradami a definovat roli FDG PET/CT v diagnostickém algoritmu SGI. Soubor a metoda: Jednalo se o retrospektivní neintervenční observační studii. Zařazeno bylo celkem 21 vyšetření FDG PET/CT provedených v období 12/2010-07/2019 standardní metodikou u 20 nemocných (16 mužů, 66 ± 8 let) po endovaskulární léčbě z jakékoliv indikace, referovaných ošetřujícími lékaři pro podezření na SGI. Ze 6 vyšetření u 6 pacientů vyšetřených z jiného důvodu bez klinických známek SGI byla vytvořena kontrolní skupina. Vyšetření FDG PET/CT byla po anonymizaci a randomizaci hodnocena vizuálně 2 lékaři nukleární medicíny zaslepenými vůči klinickým datům, zaznamenán byl charakter a intenzita akumulace FDG. Za SGI byla považována fokální distribuce FDG v oblasti graftu o intenzitě přesahující aktivitu jater. Měřeno bylo SUVmax, průměrné SUV krevního poolu (SUVBP), jater (SUVhep), dopočítány byly target-to-background ratio krevního poolu (TBRBP) a jater (TBRhep). Pomocí konstrukce ROC křivek byly pro SGI stanoveny optimální prahové...
|
|
|
Vztah mezi vlastnostmi tepen dolních končetin a aortální tuhostí a jejich vliv na kardiovaskulární riziko
Wohlfahrt, Peter ; Cífková, Renata (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Bulvas, Miroslav (oponent)
Poměr systolického tlaku na kotníku k systolickému tlaku na paži (poměr kotník-paže - ABI) je využíván v diagnostice ischemické choroby dolních končetin. Jeho snížená hodnota je známkou obstrukce lumina tepny, zatímco abnormálně zvýšená hodnota je způsobena inkompresibilitou tepen dolních končetin. Zatímco zvýšená tuhost aorty, měřená jako rychlost pulzové vlny mezi karotickou a femorální tepnou, je schopna predikovat kardiovaskulární riziko, zvýšená tuhost tepen dolních končetin, měřená jako rychlost pulzové vlny, nemá nezávislou prediktivní hodnotu. Přesto je inkompresibilita tepen dolních končetin stanovená pomocí ABI v nezávislém vztahu se zvýšeným kardiovaskulárním rizikem. Cílem naší práce bylo zjistit vztah mezi vlastnostmi tepen dolních končetin a aortální tuhostí a jejich vliv na kardiovaskulární riziko. Zjistili jsme, že výsledky oscilometrické a dopplerovské metody měření ABI nelze zaměňovat, protože oscilometrická metoda systematicky nadhodnocuje nízké hodnoty ABI a podhodnocuje vysoké hodnoty ABI. Proto je pro diagnostiku inkompresibility tepen dolních končetin vhodnější dopplerovská metoda měření ABI. Dále jsme ukázali, že věk a kardiovaskulární rizikové faktory mají menší vliv na tuhost tepen dolních končetin než na tuhost aorty. V naší studii zvýšený ABI jako projev inkompresibility tepen...
|
|
|
Lokální a celkové patologické procesy a jejich ovlivnění u syndromu diabetické nohy
Dubský, Michal ; Jirkovská, Alexandra (vedoucí práce) ; Rušavý, Zdeněk (oponent) ; Karetová, Debora (oponent)
Souhrn V patogenezi syndromu diabetické nohy (SDN) se uplatňují nejen lokální tkáňové faktory a ischemie, ale i infekce, která může být současně příčinou reulcerací. Neuropatická porucha kostního metabolismu vede k Charcotově osteoarthropatii (CHOA). Cílem dizertační práce bylo posoudit efektivitu aplikace nových kožních krytů v experimentu, dále zhodnotit lokální vaskulogenezi při různých metodách buněčné léčby SDN, vymezit roli infekce u reulcerací a definovat scintigrafické parametry aktivity CHOA. Ve studiích zabývajících se problematikou lokálních patologických procesů u SDN jsme prokázali v experimentu, že želatinová nanovlákna akcelerují hojení rány a mohou být vhodným buněčným nosičem pro kožní regeneraci a že acellulární porcinní dermis je účinnější v procesu hojení ran v porovnání s xenotransplantáty. Ve studiích zabývajících se problematikou terapeutické vaskulogeneze jsme zjjistli, že účinnost kmenových buněk (KB) z kostní dřeně je obdobná jako účinnost KB z periferní krve po stimulaci. Při posuzování rizika systémové vaskulogeneze jsme nezjistili signifikantní vzestup sérových hladin pro-angiogenních cytokinů, což svědčí pro parakrinní efekt KB. Prokázali jsme signifikantní korelaci inhibitoru angiogeneze (endostatinu) s množstvím aplikovaných KB, což by mohlo odrážet lokální vaskulogenezi. Při...
|
|
|
Známky preklinické aterosklerózy na periferně uložených tepnách a jejich vztah k výskytu žilní trombózy u pacientů s trombofilními stavy
Auzký, Ondřej ; Piťha, Jan (vedoucí práce) ; Karetová, Debora (oponent) ; Vaverková, Helena (oponent)
V naší práci jsme se zaměřili na hodnocení vztahu žilních onemocnění a preklinické aterosklerózy a jejích rizikových faktorů. Konkrétním cílem bylo zjistit případnou asociaci mezi kardiovaskulárními rizikovými faktory, známkami preklinické aterosklerózy a žilními onemocněními vyjádřenými jako žilní tromboembolizmus či jako standardně zjištěné subjektivní obtíže. Cílem první naší studie bylo zjistit, zda existuje významný vztah mezi preklinickou aterosklerózou včetně rizikových faktorů aterosklerózy a výskytem žilních tromboembolických příhod u pacientů s trombofiliemi; preklinická atroskleróza by mohla svým prokoagulačním působením zvyšovat riziko žilní trombózy. Bylo vyšetřeno 109 pacientů (66 žen) s trombofilií (leidenská mutace faktoru V, mutace protrombinu, deficit antitrombinu, deficit proteinu C a S). Známky preklinické aterosklerózy byly stanoveny ultrazvukem na karotických a femorálních tepnách. Sledovány byly: věk, kouření, antropometrická data (výška, váha, index tělesné hmotnosti, obvod pasu), krevní tlak, přítomnost poruch metabolizmu lipidů, glycidů, terapie těchto poruch, hormonální terapie a další parametry. Byl vyhodnocen rozdíl mezi pacienty s (n = 47) a bez (n = 62) anamnézy žilní tromboembolické příhody. Rozdíly byly hodnoceny nepárovým t-testem pro spojité veličiny a chí-kvadrát testem...
|
|
|
Ultrasonografie v diagnostice hluboké žilní trombózy
Pinka, Jiří ; Karetová, Debora (vedoucí práce) ; Chochola, Miroslav (oponent)
Tato práce je retrospektivní studií skupiny pacientů, kteří navštívili interní ultrasonografickou ambulanci v nemocnici ve Vyškově za celých 12 měsíců roku 2010 s podezřením na trombotický uzávěr končetinových žil. Jako zdroj informací byly použity ambulantní a hospitalizační sonografické a propouštěcí zprávy. Celkem bylo vyšetřeno 1000 pacientů, z toho 379 mužů a 621 žen. Grafickým zpracováním celého souboru vznikly skupiny vyšetřených, kterým byly společné příčiny trombóz, klinické příznaky, sonografické nálezy, rozsah a stranové postižení trombózou. Tyto skupiny byly podrobeny statistickému zhodnocení a porovnání s cílem odhalit zvláštnosti a zákonitosti stranových rozdílů v postižení končetin, vztah rozsahu klinických potíží k rozsahu trombotického postižení, vztah rizika vzniku embolizační příhody k rozsahu trombotického postižení. Pacienti byli vyšetřováni ultrazvukovým přístrojem Toshiba Nemio SSA-550A roku výroby 2002 s lineární sondou k cévnímu vyšetřování, vybavený barevným dopplerem. Zdrojem zpracovaných údajů byla anamnestická data získaná při ambulantním vyšetření nebo při příjmu k hospitalizaci. V hospitalizačních zprávách byla objektivní klinická vyšetření, četná laboratorní data charakterizující rozsah zánětlivé odpovědi organismu, postižení orgánů a krevní abnormality. Zprávy...
|
|
| |
host ::
RSS.