|
| |
|
|
Radikalizace řecké společnosti a vzestup politického extremismu v Řecku (2000-2012)
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Práce se zabývá radikalizací řecké společnosti a vzestupem politického extremismu v Řecku v letech 2000 až 2012. V tomto období bylo možné pozorovat zásadní proměny na řecké politické scéně a ve společnosti, které se projevovaly rostoucí polarizací voličů a nárůstem populismu, nacionalismu, euroskepticismu, xenofobie a rasismu. V důsledku modernizačních snah vlády Konstantina Simitise (1996-2004), které souvisely s řeckou ambicí stát se plnohodnotným členem EU a eurozóny, vlivem globalizace, imigrační krize a konečně nedávného propadu řecké ekonomiky došlo v Řecku k vytvoření nového společenského konfliktu. Tato práce analyzuje danou problematiku z pohledu teorie štěpných linií Seymoura M. Lipseta a Steina Rokkana a pokouší se tak najít společenské a politické kořeny tohoto konfliktu. Radikalizace řecké společnosti let 2000 až 2012 totiž není novým fenoménem, ale naopak pokračováním dlouhodobých ideologických střetů přítomných v řecké realitě již od doby první světové války. V návaznosti na hlavní konfliktní linie řecké společnosti meziválečného a poválečného období práce definuje vývoj v této problematice po pádu junty v roce 1974. V závěru konfrontuje nová politická témata let 2000 až 2012 s postoji šesti vybraných řeckých politických stran a analyzuje jejich politické programy a ideologická východiska s...
|
|
| |
|
|
Parakratos in Post-Civil War Greece: Reality and Interpretation
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; van Steen, Gonda (oponent) ; Brunnbauer, Ulf (oponent)
Na základě historiografické analýzy, archivního výzkumu a dobového tisku zpracovává tato disertační práce problematiku parastátu (řec. parakratos, ang. deep state nebo parastate) v Řecku v období po občanské válce (1949-1967). K problému přistupuje ze čtyř perspektiv: zaprvé, parastát diskutuje v kontextu akademických debat o parapolitice a konceptech duálního státu, bezpečnostního státu a hlubokého státu; a prezentuje ho jako studenoválečný paralelní mocenský mechanismus, analogický k podobným případům v Itálii a Turecku. Zadruhé, parastát analyzuje jako součást řecké politické reality prismatem dějinných událostí tak, jak je zdokumentovala řecká historiografie. V tomto smyslu se disertace soustředí na vznik a činnost tajných vojenských skupin a parastátních ultranacionalistických organizací, které zkoumá ve vztahu s řeckým politickým, právním a sociálním prostředím. Na oba jevy nahlíží optikou neefektivního řeckého politického a administrativního systému, hluboce rozdělené společnosti, zpolitizovaného veřejného prostoru a přetrvávajících klientelistických sítí založených na principu politické loajality. Zatřetí, parastát je probádán na úrovni interpretace jako termín a koncept užívaný řeckou historiografií. S ohledem na předpokládané kořeny parastátu, jeho aktéry, cíle a vztah vůči státu jsou...
|
|
|
Děti zrozené ze znásilnění během konfliktu v Bosně a Hercegovině: poválečné diskurzy
Grossová, Veronika ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Karasová, Nikola (oponent)
Hlavním předmětem výzkumu je společenský diskurz o etnické identitě dětí narozených následkem znásilnění během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995. V případě bosenského konfliktu jsou akty znásilnění považovány za součást válečné taktiky hlavních soupeřů (Armády Bosny a Hercegoviny, Vojsk Republiky srbské, Chorvatské rady obrany) a para-militárních jednotek. Nucená oplodnění a znemožnění potratu bylo prováděno jako doprovodný faktor etnických čistek. Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii uznal tyto akty za válečné zločiny. Hlavním cílem výzkumu je sledovat celospolečenskou diskuzi problematiky dětí narozených znásilněným ženám a identifikovat roli myšlenky o dědičnosti etnické identity v poválečných diskurzech v jednotlivých společenstvích konstitutivních národů. A to jednak prostřednictvím diskurzivní analýzy médií, která výrazně spoluutvářejí obraz o dětech války, jednak za přispění rozhovorů uskutečněných během terénního výzkumu. Způsob, jakým jsou děti války zobrazovány a vnímány výrazně ovlivňuje nejen různé aspekty jejich života. Výsledky projektu přispívají do debaty o válečných zločinech a jejich dopadech v současné bosenské společnosti.
|
|
| |
|
|
Československá politika vůči řecké menšině mezi lety 1948-1968
Urban, Patrik ; Karasová, Nikola (vedoucí práce) ; Tůma, Oldřich (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o československé politice vůči řecké menšině mezi lety 1948 až 1968. V průběhu a po skončení řecké občanské války našly tisíce řeckých uprchlíků, mezi nimiž byli sympatizanti s komunistickou levicí, útočiště v Československu. Většina řeckých politických emigrantů dorazila do Československa v letech 1948 až 1950, tedy v době, kdy byla tato země stále poznamenána druhou světovou válkou, a to ekonomicky a také demograficky - poválečnými odsuny obyvatelstva. Hlavním cílem této práce je na základě analýzy vybraných pramenů a literatury odpovědět na otázky, proč Československo zastávalo vůči řecké menšině mezi lety 1948 až 1968 proměnlivý postoj a zda existovaly rozdíly mezi oficiálně deklarovanou politikou Československa (v ústavě a zákonech) a reálným přístupem k řecké menšině.
|
|
|
Fenomén brain drain na příkladu řeckých migrantů do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska po roce 2009
Žaloudková, Klára ; Karasová, Nikola (vedoucí práce) ; Kocián, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá jednou z mnoha forem migrace, tzv. brain drain. Ten je demonstrován formou případové studie na příkladu vysoce kvalifikovaných Řeků, kteří emigrovali do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska po roce 2009. Pozornost je věnována především věkové skupině 25 až 34 let. Práce si klade za cíl zjistit, jaké byly hlavní důvody k emigraci vysoce kvalifikovaných Řeků a proč si jako cílovou destinaci vybrali Spojené království. Na základě kvalitativního výzkumu provedeného prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů jsou představeny subjektivní faktory, které hrály roli v rozhodování zkoumané skupiny osob emigrovat. Ty jsou porovnávány s obecnými push a pull faktory, které na jedince mohly působit. Hlavním zjištěním práce je, že emigrace vysoce kvalifikovaných Řeků nebyla primárně motivována ekonomickými faktory. Zásadní roli v tomto ohledu hrály možnosti osobního a profesního rozvoje, které jim Spojené království na rozdíl od současného Řecka nabízí.
|
|
|
Vliv kvantitativního uvolňování ECB na fiskální zodpovědnost řecké vlády
Šanda, Jan ; Young, Mitchell (vedoucí práce) ; Karasová, Nikola (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dopadem kvantitativního uvolňováním Evropské centrální banky na fiskální omezení řecké vlády. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. V první z nich je analyzován institucionální rámec EMU především ve vztahu k fiskální politice členských zemí. Druhá kapitola se zabývá Evropskou centrální bankou a kvantitativním uvolňováním na obecné rovině i vzhledem k situaci po poslední hospodářské krizi. Třetí kapitola zkoumá interakci mezi fiskální a monetární politikou a poslední kapitola se věnuje zhodnocení fiskální politiky Řecka a jejímu ovlivnění kvantitativním uvolňováním. Závěry práce naznačují, že kvantitativní uvolňování má sice na obecné rovině dopad i na fiskální politiku členských zemí EMU, nicméně u Řecka k tomuto za současné situace, kdy samo dluhopisy nevydává, prozatím nedochází.
|
|
|
Radikalizace řecké společnosti a vzestup politického extremismu v Řecku (2000-2012)
Karasová, Nikola ; Králová, Kateřina (vedoucí práce) ; Mejstřík, Martin (oponent)
Práce se zabývá radikalizací řecké společnosti a vzestupem politického extremismu v Řecku v letech 2000 až 2012. V tomto období bylo možné pozorovat zásadní proměny na řecké politické scéně a ve společnosti, které se projevovaly rostoucí polarizací voličů a nárůstem populismu, nacionalismu, euroskepticismu, xenofobie a rasismu. V důsledku modernizačních snah vlády Konstantina Simitise (1996-2004), které souvisely s řeckou ambicí stát se plnohodnotným členem EU a eurozóny, vlivem globalizace, imigrační krize a konečně nedávného propadu řecké ekonomiky došlo v Řecku k vytvoření nového společenského konfliktu. Tato práce analyzuje danou problematiku z pohledu teorie štěpných linií Seymoura M. Lipseta a Steina Rokkana a pokouší se tak najít společenské a politické kořeny tohoto konfliktu. Radikalizace řecké společnosti let 2000 až 2012 totiž není novým fenoménem, ale naopak pokračováním dlouhodobých ideologických střetů přítomných v řecké realitě již od doby první světové války. V návaznosti na hlavní konfliktní linie řecké společnosti meziválečného a poválečného období práce definuje vývoj v této problematice po pádu junty v roce 1974. V závěru konfrontuje nová politická témata let 2000 až 2012 s postoji šesti vybraných řeckých politických stran a analyzuje jejich politické programy a ideologická východiska s...
|
host ::
RSS.