|
|
Metoda pro evoluční návrh násobiček využívající development
Kaplan, Tomáš ; Jaroš, Jiří (oponent) ; Bidlo, Michal (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na techniky překonání problému škálovatelnosti při evolučním návrhu kombinačních násobiček. Běžně používané techniky evolučního návrhu pracují přímo s kandidátním řešením, což není příliš vhodné při návrhu rozsáhlých struktur. Je zde použita technika developmentu, která zajišťuje netriviální mapování genotypu na fenotyp. Pomocí developmentu založeného na instrukcích jsme schopni vytvořit poměrně rozsáhlé obvody. V práci jsou představeny tři modely pro tvoření násobičky, která jako poslední stupeň obvodu pro výpočet finálního součtu využívá sčítačku s postupným přenosem.
|
|
|
Vizualizace vektorů magnetického pole v reálném čase
Kaplan, Tomáš ; Vejlupek, Josef (oponent) ; Matějásko, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a realizací zařízení pro vizualizaci vektorů magnetického pole v reálném čase. Informaci o magnetickém poli zprostředkovávají senzory magnetické indukce, jejichž výstupní data jsou zpracována v mikrokontroléru a následně odeslána do počítače, kde probíhá jejich vizualizace. Cílem je zobrazení aktuální magnetické indukce ve smysluplné vizuální podobě.
|
|
|
Synchronizace grafické aplikace běžící na dvou FITkitech současně
Kaplan, Tomáš ; Tobola, Jiří (oponent) ; Žádník, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje vývoj aplikace na platformě FITkit. Vývoj na zmíněné platformě obnáší vývoj konfigurace programovatelného hradlového pole (FPGA) od společnosti Xilinx a vývoj programu pro mikrokontrolér od společnosti Texas Instruments. Aplikace má za úkol demonstrovat synchronizaci grafické aplikace běžící na dvou FITkitech současně. Komunikace mezi zařízeními probíhá přes sériovou linku.
|
|
|
Návrh a realizace měřící ústředny mechanických veličin
Kaplan, Tomáš ; Chalupa, Jan (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je vývoj a realizace jednokanálové měřící ústředny mechanických veličin s ovládacím software. Použití měřící ústředny je mířeno na aplikace, kde je využito odporových tenzometrů zapojených do Wheatstonova můstku, který je buzen střídavým napětím. Vstupní obvody měřící ústředny výstupní napětí mostu nejprve zesílí, synchronně demodulují s budícím signálem, vyęltrují a signálově přizpůsobí pro převod do digitální podoby analogovo-digitálním převodníkem. Převedený signál je následně po sériové sběrnici odeslán do mikroprocesoru, který dále skrze komunikační protokol tato data odešle do počítače k vhodné interpretaci v softwarové aplikaci. Vedle snímání užitečného signálu z můstku tato měřící ústředna zastává funkci generování budícího signálu pro Wheatstoneův most. Generování budícího napětí probíhá skrze digitálně-analogový převodník s nímž mikroprocesor komunikuje a zasílá mu digitální data po sériové sběrnici. Pro oba převodníky je vytvořeno přesné referenční napětí. Počítačová ovládací aplikace má za úkol vizualizovat naměřená data ve smysluplné podobě a dát uživateli k dispozici nástroje pro další práci s naměřenými daty. Je naprogramována v jazyce Python a jejím jádrem je individuální vlákno pro čtení s přepočtem dat a třída obsluhující vykreslování těchto dat do živého grafu.
|
|
|
Návrh a realizace měřící ústředny mechanických veličin
Kaplan, Tomáš ; Chalupa, Jan (oponent) ; Krejčí, Petr (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je vývoj a realizace jednokanálové měřící ústředny mechanických veličin s ovládacím software. Použití měřící ústředny je mířeno na aplikace, kde je využito odporových tenzometrů zapojených do Wheatstonova můstku, který je buzen střídavým napětím. Vstupní obvody měřící ústředny výstupní napětí mostu nejprve zesílí, synchronně demodulují s budícím signálem, vyęltrují a signálově přizpůsobí pro převod do digitální podoby analogovo-digitálním převodníkem. Převedený signál je následně po sériové sběrnici odeslán do mikroprocesoru, který dále skrze komunikační protokol tato data odešle do počítače k vhodné interpretaci v softwarové aplikaci. Vedle snímání užitečného signálu z můstku tato měřící ústředna zastává funkci generování budícího signálu pro Wheatstoneův most. Generování budícího napětí probíhá skrze digitálně-analogový převodník s nímž mikroprocesor komunikuje a zasílá mu digitální data po sériové sběrnici. Pro oba převodníky je vytvořeno přesné referenční napětí. Počítačová ovládací aplikace má za úkol vizualizovat naměřená data ve smysluplné podobě a dát uživateli k dispozici nástroje pro další práci s naměřenými daty. Je naprogramována v jazyce Python a jejím jádrem je individuální vlákno pro čtení s přepočtem dat a třída obsluhující vykreslování těchto dat do živého grafu.
|
|
|
Vizualizace vektorů magnetického pole v reálném čase
Kaplan, Tomáš ; Vejlupek, Josef (oponent) ; Matějásko, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a realizací zařízení pro vizualizaci vektorů magnetického pole v reálném čase. Informaci o magnetickém poli zprostředkovávají senzory magnetické indukce, jejichž výstupní data jsou zpracována v mikrokontroléru a následně odeslána do počítače, kde probíhá jejich vizualizace. Cílem je zobrazení aktuální magnetické indukce ve smysluplné vizuální podobě.
|
|
|
Synchronizace grafické aplikace běžící na dvou FITkitech současně
Kaplan, Tomáš ; Tobola, Jiří (oponent) ; Žádník, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje vývoj aplikace na platformě FITkit. Vývoj na zmíněné platformě obnáší vývoj konfigurace programovatelného hradlového pole (FPGA) od společnosti Xilinx a vývoj programu pro mikrokontrolér od společnosti Texas Instruments. Aplikace má za úkol demonstrovat synchronizaci grafické aplikace běžící na dvou FITkitech současně. Komunikace mezi zařízeními probíhá přes sériovou linku.
|
|
|
Metoda pro evoluční návrh násobiček využívající development
Kaplan, Tomáš ; Jaroš, Jiří (oponent) ; Bidlo, Michal (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na techniky překonání problému škálovatelnosti při evolučním návrhu kombinačních násobiček. Běžně používané techniky evolučního návrhu pracují přímo s kandidátním řešením, což není příliš vhodné při návrhu rozsáhlých struktur. Je zde použita technika developmentu, která zajišťuje netriviální mapování genotypu na fenotyp. Pomocí developmentu založeného na instrukcích jsme schopni vytvořit poměrně rozsáhlé obvody. V práci jsou představeny tři modely pro tvoření násobičky, která jako poslední stupeň obvodu pro výpočet finálního součtu využívá sčítačku s postupným přenosem.
|
host ::
RSS.