|
| |
|
|
Studium proudění vody a geochemických procesů v nesaturované zóně karbonátového a solného krasu
Kamas, Jiří ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Buzek, František (oponent)
Proudění vod a geochemické procesy uvnitř nesaturované zóny (NZ) ve dvou zcela odlišných typech krasových prostředí byly sledovány za využití přirozených stopovačů (chemismus, stabilní isotopy 13 C, 18 O, 2 H, dále 3 H, 14 C, 87 Sr/86 Sr, uranin). Velikost horizontální složky proudění a reakce chemismu skapů na zvýšené hydrologické události byly zkoumány v Moravském krasu (Česká republika), zatímco charakter proudění vody a chemismus vod byly studovány v solném krasu na diapirech v JV oblasti pohoří Zagros (Írán). V prostředí dobře vyvinutého epikrasu dosahuje horizontální složka proudění definovaná parametrem Hmax/T (Hmax = horizontální složka migrace, T - mocnost NZ) typicky hodnot 0,1 - 0,6 (Moravský a Slovinský kras). Naopak v oblastech kde byl epikras postižen glaciací či lidskou činností je míra horizontálního transportu vyšší (Hmax/T 1,6 - 24). Tento parametr je důležitý pro navržení ochranných pásem nad jeskyněmi. Střední doba zdržení dusičnanů ve 120 m mocné NZ Moravského krasu je značná, převyšuje 16 let. NZ nad Ochozskou jeskyní (Moravský kras) podléhá polootevřenému až otevřenému systému vůči CO2. Při vysokém průtoku skapů tvoří podíl srážkové vody pouze 5%. V průběhu roku nad jeskyní dochází k odplyňování vod a srážení kalcitu, jak dokládají hodnoty δ13 C, molární poměry Mg/Ca a Sr/Ca....
|
|
| |
|
|
Chemické složení vody z nenasycené zóny vybraných pískovcových výchozů
Paděra, Martin ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kamas, Jiří (oponent)
Práce se zabývá studiem chemického složení vody z nenasycené zóny pískovců na šesti lokalitách v české křídové pánvi a jedné lokalitě v permokarbonské pánvi. Předmětem studia jsou především kapilárně vázané vody odebrané z hloubky několika cm, k jejichž odběru bylo testováno použití půdních lyzimetrů, tzv. rhizonů. Ačkoliv jsou rhizony určeny primárně pro odběr půdní vlhkosti, odběr vadózních vod z pískovce byl při vhodných podmínkách úspěšný a možný. Vody mají nízké pH 3,7-6,2, způsobené infiltrací kyselých atmosférických srážek, se kterými se do prostředí dostávají především sírany a dusičnany a další komponenty, které se následně podílejí na tvorbě a krystalizaci solí. Vyšší pH 5,7-6,2 vykazují lokality, kde je nárůst pH i odlišný chemismus způsoben odlišnými geologickými podmínkami. Vody vykazují vysoké zastoupení síranů (4,9-763 mg/l), dusičnanů (2,2-109 mg/l), vápníku (1,8-167 mg/l) a hliníku (0,1-4,7 mg/l) a jsou ve srovnání s atmosférickými srážkami nabohaceny o veškeré rozpuštěné látky. Od vod skapových se výrazně neliší. Vody jsou dle výsledků geochemického modelování přesyceny vůči křemeni a chalcedonu. K vysrážení významných solí, sádrovce a K-alumu, které jsou hlavní složky odebraných vod a povrchové eflorescence, dochází s progresivním výparem.
|
|
|
Studium proudění vody a geochemických procesů v nesaturované zóně karbonátového a solného krasu
Kamas, Jiří ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Tesař, Miroslav (oponent) ; Buzek, František (oponent)
Proudění vod a geochemické procesy uvnitř nesaturované zóny (NZ) ve dvou zcela odlišných typech krasových prostředí byly sledovány za využití přirozených stopovačů (chemismus, stabilní isotopy 13 C, 18 O, 2 H, dále 3 H, 14 C, 87 Sr/86 Sr, uranin). Velikost horizontální složky proudění a reakce chemismu skapů na zvýšené hydrologické události byly zkoumány v Moravském krasu (Česká republika), zatímco charakter proudění vody a chemismus vod byly studovány v solném krasu na diapirech v JV oblasti pohoří Zagros (Írán). V prostředí dobře vyvinutého epikrasu dosahuje horizontální složka proudění definovaná parametrem Hmax/T (Hmax = horizontální složka migrace, T - mocnost NZ) typicky hodnot 0,1 - 0,6 (Moravský a Slovinský kras). Naopak v oblastech kde byl epikras postižen glaciací či lidskou činností je míra horizontálního transportu vyšší (Hmax/T 1,6 - 24). Tento parametr je důležitý pro navržení ochranných pásem nad jeskyněmi. Střední doba zdržení dusičnanů ve 120 m mocné NZ Moravského krasu je značná, převyšuje 16 let. NZ nad Ochozskou jeskyní (Moravský kras) podléhá polootevřenému až otevřenému systému vůči CO2. Při vysokém průtoku skapů tvoří podíl srážkové vody pouze 5%. V průběhu roku nad jeskyní dochází k odplyňování vod a srážení kalcitu, jak dokládají hodnoty δ13 C, molární poměry Mg/Ca a Sr/Ca....
|
|
|
Výzkum nenasycené zóny v severní části Moravského krasu
Gregorová, Anita ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kamas, Jiří (oponent)
Tato práce se zabývá prouděním vody svrchní částí nenasycené zóny v krasových oblastech. Na základě izotopového a chemického složení jeskynních skapových vod, srážek a vody zachycené pomocí lyzimetrů byly zjištěny informace o distribuci dob zdržení vody v prostředí a některých chemických reakcích, ke kterým během průstupu zkoumanou zónou dochází. Pomocí sledování intenzity skapů a měření objemů vody zachycené sledovanými objekty byla na lokalitě provedena také vodní bilance a odhadnuta rychlost šíření hydraulického rázu prostředím. K výzkumu byla využita Němcova jeskyně č. 1, která se nachází přibližně 13 m pod povrchem v severní části Moravského krasu poblíž vesnice Suchdol. Terénní práce probíhaly v průběhu hydrologického roku 2010/2011. Informace o stavbě prostředí mezi terénem a jeskyní byly získány pomocí geoelektrických a elektromagnetických měření. Studované prostředí se skládá z 0,5 - 1,5 m pokryvných útvarů, 0,5 - 3,5 m mocné zóny epikrasu a vrstvy masivního vápence, která dosahuje mocnosti až 10 m. V jeskynních skapech převládá voda s dobou zdržení větší než 4 roky, která tvoří 70 - 90 %. Distribuci dob zdržení ve zbývající mladší vodě nejlépe vystihuje exponenciální model, neboli model dobře promíšeného rezervoáru, kde je nejvíce zastoupena nejmladší voda a se stářím její zastoupení...
|
|
| |
host ::
RSS.