|
|
Charakterizace a regulace šikimátdehydrogenasy z kořene petržele.
Šmeringaiová, Ingrida ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kalendová, Alžběta (oponent)
Šikimátová dráha spolu s navazující fenylpropanoidní drahou v rostlinách poskytuje vedle aromatických aminokyselin také celou řadu sekundárních metabolitů. Významným enzymem je šikimátdehydrogenasa, která je v rostlinách součástí bifunkčního proteinu 3- dehydrochinátdehydratasy/šikimátdehydrogenasy (DHD/SDH; EC 4.2.1.10 a EC 1.1.1.25). Ačkoliv regulace šikimátové dráhy je poměrně komplexní záležitostí, o regulaci rostlinné SDH je k dispozici informací velice málo. Cílem tohoto projektu bylo proto najít vhodný rostlinný zdroj o vysoké aktivitě SDH a zjistit, zda a jakým způsobem je SDH regulována látkami fenylpropanoidního metabolismu, především jednoduchými polyfenoly. Enzymový preparát SDH o výsledné specifické aktivitě 470 mol.min-1 .mg-1 byl připraven 3-krokovou purifikací z kořene petržele (Petroselinum crispum). Detekcí aktivity tohoto enzymu v gelu po nativní elektroforéze a po isoelektrické fokusaci byla zjištěna jedna isoforma. Relativní molekulová hmotnost SDH kořene petržele byla pomocí gelové chromatografie stanovena 60 000 a pomocí červené nativní elektroforézy 63 000. Isoelektrický bod odpovídal hodnotě 4,5. Optimální pH reakce katalyzované SDH bylo zjištěno v rozmezí pH 9,5 - 10,0. Pomocí studie počátečních rychlostí dvousubstrátové reakce byly stanoveny kinetické parametry (Km,...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Charakterizace a regulace šikimátdehydrogenasy z kořene petržele.
Šmeringaiová, Ingrida ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kalendová, Alžběta (oponent)
Šikimátová dráha spolu s navazující fenylpropanoidní drahou v rostlinách poskytuje vedle aromatických aminokyselin také celou řadu sekundárních metabolitů. Významným enzymem je šikimátdehydrogenasa, která je v rostlinách součástí bifunkčního proteinu 3- dehydrochinátdehydratasy/šikimátdehydrogenasy (DHD/SDH; EC 4.2.1.10 a EC 1.1.1.25). Ačkoliv regulace šikimátové dráhy je poměrně komplexní záležitostí, o regulaci rostlinné SDH je k dispozici informací velice málo. Cílem tohoto projektu bylo proto najít vhodný rostlinný zdroj o vysoké aktivitě SDH a zjistit, zda a jakým způsobem je SDH regulována látkami fenylpropanoidního metabolismu, především jednoduchými polyfenoly. Enzymový preparát SDH o výsledné specifické aktivitě 470 mol.min-1 .mg-1 byl připraven 3-krokovou purifikací z kořene petržele (Petroselinum crispum). Detekcí aktivity tohoto enzymu v gelu po nativní elektroforéze a po isoelektrické fokusaci byla zjištěna jedna isoforma. Relativní molekulová hmotnost SDH kořene petržele byla pomocí gelové chromatografie stanovena 60 000 a pomocí červené nativní elektroforézy 63 000. Isoelektrický bod odpovídal hodnotě 4,5. Optimální pH reakce katalyzované SDH bylo zjištěno v rozmezí pH 9,5 - 10,0. Pomocí studie počátečních rychlostí dvousubstrátové reakce byly stanoveny kinetické parametry (Km,...
|
|
|
Functions of actin and myosin 1c in the cell nucleus and in the cytoplasm
Kalendová, Alžběta ; Hozák, Pavel (vedoucí práce) ; Binarová, Pavla (oponent) ; Forstová, Jitka (oponent)
Gen pro lidský MYO1C kóduje tři izoformy myosinu 1c (Myo1c), které se liší pouze na N-konci. Všechny tři izoformy se nacházejí v buněčném jádře a také v cytoplazmě, kde jsou ukotveny k plazmatické membráně přes fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát (PIP2). Studie popisující funkce jednotlivých izoforem ale nejsou konzistentní. Zatímco nejkratší izoforma C (Myo1c-isoC) je zapojena do procesů probíhajících v cytoplazmě, delší izoforma B (nazývaná též jaderný myosin 1, NM1) je spojována pouze s jadernými procesy jako je transkripce DNA a zrání rRNA. Podobně i izoforma A (Myo1c-isoA) byla popsána pouze v jaderných procesech. Abychom sestavili kompletní obraz o funkcích izoforem Myo1c v buňce, hledali jsme i cytoplazmatické funkce NM1 a naopak i jaderné funkce Myo1c-isoC. V myši jsou exprimovány pouze dvě izoformy, a to NM1 and Myo1c-isoC. Podařilo se nám připravit myš, která obsahuje specifickou deleci genu pro NM1 (KO), zatímco Myo1c-isoC zůstala zachována. Delece NM1 se neprojevila žádným fenotypem. Jelikož jsme ukázali, že i Myo1c- isoC je zapojen do transkripce stejným způsobem jako NM1, došli jsme k závěru, že Myo1c- isoC a NM1 mají stejné funkce v jaderných procesech. Kromě plazmatické membrány se PIP2 nachází i uvnitř jádra, kde moduluje transkripci a sestřih. Zjistili jsme, že PIP2 v jádře kotví NM1...
|
|
| |
host ::
RSS.