|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Katolická reakce na republikánskou výzvu: Nepřátelé brazilské katolické církve optikou "dobrého tisku" (1889-1930)
Kalenda, František ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent) ; Halbich, Marek (oponent)
Když se z Brazílie po převratu v roce 1889 stala republika, změnil se také do té doby nastavený model vzájemných vztahů mezi Státem a Církví. Zatímco dřívější portugalské koloniální vlády (1500-1822) a posléze i nezávislí brazilští císařové (1822-1889) měly nad brazilskou katolickou církví značnou kontrolou v rámci tzv. padroado régio ("královského patronátu"), nový republikánský režim známý jako "Stará republika" (1889-1930) poskytl katolické hierarchii nevídanou míru svobody. Zároveň však církev připravil o staletá privilegia, když ji zbavil pozice oficiální "státní církve", sekularizoval sňatky i pohřby a vytlačil náboženství ze státních škol. Za této bezprecedentní situace musela katolická církev přehodnotit své postoje vůči brazilskému státu a společnosti a poohlédnout se po alternativách vzájemných vztahů doma i v zahraničí. Tato disertační práce se pokouší na základě oficiálního katolického tisku (a především vlivného čtrnáctideníku Mensageiro da Fé) zrekonstruovat, jak brazilská institucionální církev vnímala nový režim, konstruovala obraz nových a přetvářela obraz starých nepřátel a postupně vytvářela vizi katolického působení v čerstvě sekularizovaném státu. klíčová slova: sekularizace; katolická církev, První republika; Brazílie
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Franciscan and "Savages": Constructing image of "Indian" in História do Brasil of Vicente do Salvador
Kalenda, František ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Dobře známá kronika bratra Vicenteho do Salvador byla mnohokrát využita pro zkoumání portugalského zápasu o udržení Brazílie v 16. a 17. století. V této diplomové práci je však kronika využita pro analýzu procesu konstrukce "Indiána", indigenních stereotypů a v tomto kontextu také konkrétní portugalské identity v pohledu františkánského autora. Centrem zájmu je uměle vytvořený protiklad mezi bílým mnichem portugalského původu a barbarským pohanem tmavé kůže formulovaný konkrétní perspektivou autora ze 17. století v komparativním kontextu. História do Brasil by měla být uznána jako klíčový zdroj pro historicko-antropologický výzkum s potenciálem vyvažovat příliš velkou míru závislosti na jezuitské literatuře pro studium koloniální Brazílie. Klíčová slova Brazílie. Kolonialismus. Františkáni. Identita. Otherness.
|
host ::
RSS.