|
|
Modernizace rakousko-uherského válečného námořnictva v letech 1897-1914
Kalecká, Karolína ; Horčička, Václav (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent) ; Pejčoch, Ivo (oponent)
Cílem této práce je zmapovat postup modernizace, rozvoje rakousko-uherského válečného námořnictva v letech 1897-1914 a určit, které faktory byly při vytváření jeho podoby rozhodující. Výzkum je založen jak na studiu odborné literatury, tak především na prostudování velkého množství archivních pramenů z fondů Rakouského státního archivu. Hlavní důraz je položen na jednání o rozpočtech válečného námořnictva, protože výzkum vychází z předpokladu, že pro stavbu válečných lodí i rozvoj námořnictva jako celku je jedním z rozhodujících faktorů výše přidělených finančních prostředků. Pozornost byla dále věnována problematice rozdělování zakázek pro válečné námořnictvo mezi domácí firmy, závodu v námořním zbrojení mezi Rakouskem-Uherskem a Itálií a struktuře rakousko- uherského loďstva. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že představy velitelů námořnictva o ideální podobě loďstva byly založeny na dobových teoriích námořní strategie o rozhodující bitvě a všeřešící námořní nadvládě, a také na rivalitě s Itálií. Proveditelné ale byly jen do té míry, jakou umožňovala hospodářská situace obou států; při projednávání a schvalování rozpočtů neměly rozhodující slovo delegace, nýbrž vlády. Nutnost rozdělovat objednávky mezi uherské a rakouské dodavatele v poměru odpovídajícím kvótě omezovala svobodu rozhodování...
|
|
|
Výzkumné plavby rakouského (rakousko-uherského) válečného námořnictva v letech 1848-1914
Kalecká, Karolína ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Tématem práce jsou cesty lodí rakouského a rakousko-uherského válečného námořnictva do vzdálených oblastí. Účelem těchto cest, pro něž se časem vžilo pojmenování "Missionsreisen", byl především výcvik posádky v nejrůznějších podmínkách, štáby se ale zabývaly i korekcemi map, průzkumy trhů a podrobnými meteorologickými pozorováními a dle podmínek i dalšími přírodovědeckými výzkumy. Prvním takto velkorysým podnikem byla expedice fregaty Novara, na základě výzkumu, který byl založen na studiu zpráv z těch to cest a misí, lze konstatovat, že tato expedice byla od pozdějších misí značně odlišná. Rozdílné byly podmínky na lodi, účel cesty i vědecký přínos. Na misích nebyl na vědu kladen tak velký důraz jako na Novaře, zkoumání místních poměrů se zaměřovalo především na skutečnosti důležité pro mořeplavbu a ekonomiku, velitelé lodí měli dbát hlavně na výcvik posádek a malou spotřebu uhlí. Na mise vypluly desítky lodí a investice do nich se zřejmě vyplácely.
|
|
|
Reflexe války 1866 v Čechách v městském prostředí na příkladu Prahy
Kalecká, Karolína ; Šedivý, Ivan (vedoucí práce) ; Velek, Luboš (oponent)
Tématem práce je reflexe prusko-rakouské války roku 1866 v Praze. Podrobně se zabývá tím, co si okupovaná Praha musela prožít, jak na okupaci reagovali obyvatelé a jak Praha plnila pruské požadavky. Na základě výzkumu, jehož prameny byly především Národní Listy jako nejvlivnější česky psané noviny a protokoly schůzí rady městské, můžeme říci, že Praha, její správa a obyvatelstvo, si vedly v době okupace velmi obstojně. Městské zastupitelstvo, které se po odchodu císařských úřadů muselo postarat o chod města a veškerou komunikaci s Prusy, zvládlo svou roli a Praha neupadla do zmatků, ve městě se nekonaly žádné hladové bouře a Prusové neměli důvod ke konfliktům s pražany, kteří svědomitě plnili jejich požadavky. Nic nezavdalo příčinu ani ke konfliktům v národnostní rovině, které jsou ale v práci zmíněny pouze okrajově. Pražané brali válku především jako nutné zlo a činili vše pro to, aby ji přečkali bez úhony.
|
host ::
RSS.