Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Podstata a strategie šíření turnerského "völkisch" světonázoru
Klement, Martin ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
V rakousko-uherských, etnicky německých tělovýchovných svazech "Deutscher Turnerbund" a "Turnkreis Deutsch-Österreich", v rakouském svazu "Deutscher Turnerbund 1919", ve svazu "Deutscher Turnverband", který existoval v Československu, a v některých segmentech říšskoněmeckého svazu "Deutsche Turnerschaft" byly mezi koncem 80. let 19. století a počátkem 30. let 20. století oficiálně zastávány a šířeny "rasové", nacionalistické a religiózně-etické ideje, pro jejichž soubor dobové prameny i německá historiografie používají obrat "völkische Weltanschauung" - "völkisch" světonázor. S pomocí odborné literatury, archivních písemností a především dosud přehlížených vydaných pramenů, například svazových periodik, výchovně-vzdělávacích brožur či beletristických knih, se dizertační práce analyticko-syntetickou metodou a v komparativní perspektivě pokouší odpovědět na otázky, z jakých myšlenek turnerský "völkisch" světonázor sestával, kdo jej formuloval a jak se vyvíjel. Zvláštní pozornost je dále věnována instituci vzdělavatelů ("dietwartů), krásné literatuře, periodikům a festivitám - čtyřem strategiím využívaným k indoktrinaci dospělých cvičenců a turnerské mládeže světonázorovými ideami. Tematickou šíří a zejména distinkcí mezi oficiálním svazovým světonázorem a světonázorem jednotlivých turnerů se studie...
Německá vysoká škola technická v Praze 1938-1945
Josefovičová, Milena ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Janko, Jan (oponent) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Německá vysoká škola technická v Praze 1938-1945 Zkoumání dějin pražské německé techniky rozšiřuje poznání nejen vysokého školství, ale zároveň postavení a vzdělávání německého obyvatelstva na našem území. Technické vzdělávání, myšlení a invence jako fenomén průmyslové revoluce postupně nabývaly na významu pro celkový společenský vývoj. Období 1938-1945, zásadně odlišné od předchozích dob, poznamenané Mnichovem, okupací, válkou, tragickým vyhrocením česko-německých vztahů, se stalo neslavnou závěrečnou kapitolou existence pražské německé techniky započaté roku 1806. Důležitým kontextem zkoumání je vývoj vysokých technických škol ve Třetí říši. Zde se historiografie teprve vyrovnává s komplexem souvisejících otázek, od privilegování technických oborů nacistickým režimem k zaměstnanosti technických elit nebo jejich podílu na vojenském výzkumu. Teze o nepřátelství nacionálního socialismu vůči vědě vyvolává další úvahy, třeba jaké místo zaujímaly technické vědy a technické vysoké školy v Třetí říši, jakou hrály roli a k jakým výsledkům vedla nacionálněsocialistická vědní politika. Mezi Mnichovem a vyhlášením Protektorátu Čechy a Morava 15. března1939 sice Německou vysokou školu technickou de jure nadále řídilo české ministerstvo školství, ale de fakto její řízení a organizaci zásadně ovlivňovaly říšské...
Víra, rozum a zkušenost v lidovém lékařství pozdněstředověkých Čech
Tomíček, David ; Říhová, Milada (vedoucí práce) ; Spunar, Pavel (oponent) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Komparace textů běžných zaříkávadel v širším evropském kontextu ukázala, že tyto drobné staročeské literární útvary mají latinské protějšky, respektive analogie v řadě jazyků středověké společnosti. Je tedy více než pravděpodobné, že zmiňované verbální formule výslednou podobu získaly pod vlivem církevní inspirace a distribuovány byly mj. právě za asistence kléru. Ve světle moderní medicíny se víra v lístky s ochrannými nápisy může jevit jako iracionální a pověrečná. V lidové kultuře středověku však byla tato praxe vnímána jako racionální. Církev ji za pověrečnou označovala spíše z hlediska pochybné formy, nikoliv pro vlastní důvěru v moc nadpřirozených sil. Zásah světce ve prospěch petenta byl vnímán jako reálný, stejně jako vliv divotvorné moci drahého kamene či působení odvaru z léčivých bylin. Na základě rozboru rituálů translace nemoci a sémanticko-funkčního rozboru verbálních formulí můžeme konstatovat, že jak rituály, tak zaříkávadla disponují vnitřní logikou, opírající se o sympatetické principy.
Vyrovnání s nacistickou minulostí v kontextu řecko-německých vztahů
Králová, Kateřina ; Pešek, Jiří (vedoucí práce) ; Hladký, Ladislav (oponent) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Předložená disertační práce je historickou studií, která obeznamuje čtenáře s dosud málo probádanou problematikou poválečných řecko-německých vztahů ve stínu nacistické minulosti. Soustřeďuje se především na to, jakým způsobem se řecká společnost po druhé světové válce vypořádávala s dědictvím nacistické okupace, zvláště pak s otázku potrestání nacistických zločinů a odškodnění obětí německé okupace. Jednotlivá témata jsou přitom zkoumána v politické, socio-kulturní, ekonomické a právní rovině v kontextu studené války a po znovusjednocení Německa.
Between Aussig and Regensburg - an Insight into the Life of an Upper- Class Bourgeois German Family in Czechoslovakia and in the Post-War Germany (1918-1948)
Smetanová, Lucie ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Kaiserová, Kristina (oponent)
Ve své práci jsem se zabývala osudy jedné sudetoněmecké rodiny z Ústi nad Labem. Snažila jsem se popsat jeji život v různých historických obdobích: v době Rakousko-uherské monarchie, Prvni republiky, připojeni Sudet к Německé řiši, na konci 2. světové války až po nový začátek v Bavorsku, v Řezně. Předci této rodiny přišli do Ústi nad Labem v polovině 19. stoleti. Zakoupili zde staré, již nevyužívané vězeni, v němž v roce 1881 založili bratři Anton a Ferdinand Josef továrnu na výrobu barev a laků. Poté, co v roce 1906 Anton zemřel, byl jeho syn Rudolf vyplacen, a Ferdinand Josef vedl firmu dále sám. Se svoji ženou Karolínou Doretheou měli čtyři děti: Helenu, Otto, Elisabeth a Elfriede. Rodina se již počátkem 20. stoleti přestěhovala do vily "1900" ve Velké hradební ulici 20. Firma se vyvíjela dobře, zatimco zde v roce 1901 bylo zaměstnáno 14 osob, v roce 1935 to bylo již 60. Ve 20tých letech byla rozšířena továrna v Krásném Březně, kam byla postupně přesunuta celá výroba a ve Velké hradební ulici 88 zůstaly pouze kanceláře a vedeni firmy. S rozvojem firmy se měnilo i společenské postaveni rodiny. Jeji příslušnici byli členy v různých spolcích, měli předplacenu lóži v divadle a nechali si postavit vilu u Máchova jezera. Nejstarši dcera Helena se provdala za Dipl. Ing. Josefa Schiepecka, který v polovině...

Viz též: podobná jména autorů
1 KAISEROVÁ, Klára
1 Kaiserová, Kristýna
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.