Hlavní stránka > Výsledky hledání: Kahlová, Jacqueline
Hledej:
Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání
Hledej ve sbírkách:
Seřadit podle: Zobrazit výsledky: Výstupní formát:
Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Český funkcionalismus a jeho zeleň. Obytná zahrada 20. a 30. let.
 Kahlová, Jacqueline ; Švácha, Rostislav (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Předmětem diplomové práce je doposud opomíjené téma zahradní tvorb souvislosti s funkcionalistickou obytnou architekturou. Časově si autorka vymezila období minulého století, prostorově území Čech a Moravy. Označení obytná zahrada vychází z dobového diskurzu, chápajícího zahradu jako rozšířený obývací prostor, a to se zvláštním důrazem na jeho rekreační využití. Typově se práce zaměří na zahradu vilovou a bude sledovat, jakým způsobem se vývoj funkcionalistického domu propsal do teorie a praxe krajinářské produkce meziválečných let. Popisu a interpretaci vybraných příkladů obytné zahrady předchází zevrubná analýza teoretického díla Otokara Fierlingera a Ladislava Žaka - výrazných propagátoru nového krajinářského slohu, který se měl stát ekvivalentem architektonického funkcionalismu. Diplomová práce se táže nejen po existenci takovéto zahrady, se také po širším významu přírody pro s
Úplný záznam
Raumplan Adolfa Loose na příkladu Semlerova bytu v Plzni
 Kahlová, Jacqueline ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Klimešová, Marie (oponent)
Cílem této práce je pokus o zhodnocení Loosova Raumplanu na příkladu bytu rodiny Semlerových v Plzni (1932-1934). První, teoretická část textu osvětluje ideové zásady (ekonomii prostoru, hierarchizaci soukromí) tohoto konceptu. Autorka přitom uvádí, do jaké míry se jeho jednotlivé aspekty v Loosem realizovaných projektech naplnily. Druhá část práce se věnuje samotné, v odborné literatuře doposud opomíjené Semlerově rezidenci, která vykazuje jako jediný z tzv. Loosových interiérů v Plzni znaky onoho prostorového systému. Tento unikátní objekt vznikl adaptací dvou bytů uvnitř staršího činžovního domu. Navržený byl patrně za účasti Adolfa Loose v roce 1932, realizovaný byl však až po jeho smrti v letech 1933-1934 jeho asistentem Heinrichem Kulkou. Po nastínění historie bytu a jeho zevrubném popisu se autorka pokusí na pozadí vylíčených teoretických a praktických zásad poodhalit, do jaké míry se zde Loosův ideální prostor skutečně zrealizoval a zda se v Plzni některé principy Raumplanu v porovnání s dalšími takto charakterizovanými objekty naplnily lépe či hůře.
Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.
Digitální repozitář :: Hledej :: Nový záznam :: Personalizace :: Nápověda
Powered by Invenio v1.1.2
Spravuje admin.invenio@techlib.cz
Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky  English